13. 2. 2007
Dva skvělé dary přinesla Francie sportovnímu hnutí. Jednak francouzský pedagog hrabě Pierre de Coubertin obnovil tradici Olympijských her. Od jeho dob se při pořádání Olympiády stalo dobrým zvykem, že po skončení hlavních soutěží se koná vrcholné klání tělesně postižených sportovců – Paralympiáda. A také se hry staly ohromným byznysem.
Myšlenkou uspořádat Olympiádu v Praze se kochá i sportovec v čele pražské radnice. V polovině října loňského roku sliboval primátor Pavel Bém: „Do konce listopadu budou k dispozici veškeré expertní analýzy a ekonomické studie mapující náklady i výnosy, včetně využití olympijské infrastruktury po skončení LOH. Poté přistoupíme k veřejné diskuzi.“
Do konce listopadu a ani dodneška však žádné seriózní studie nepředložil. Komise Rady HMP pro přípravu kandidatury na konání OH byla v prosinci zrušena. Podle zpráv z novin se však nějaká skupina, která však nemá žádný mandát (že by tedy samozvanci?), schází a cosi projednává.
Veřejně se diskutuje. Ale nikoli o tom, zda se vůbec o kandidaturu ucházet nebo ne. Rovnou se diskutuje o tom, zda bude stadión lepší na Strahově nebo v Letňanech.
Druhým historickým vkladem Francie sportu jsou bezesporu francouzské hole. Pár týdnů již tohoto vynálezu využívám a ještě nějakou dobu budu. Francouzské hole jsou výborným sportovním náčiním. Třeba soutěž ve skoku o holích do paternosteru by se mohla provozovat jak v Nové radnici na Mariánském náměstí, tak i v nové budově Magistrátu. Je to výborný adrenalinový sport.
Vidím však Prahu i z té stinné stránky. Ani stanice metra Staroměstská u pražské radnice není bezbariérová. Stavební úřad, který řeší případ Jedličkova ústavu, svolá ústní jednání do třetího podlaží své radnice. Bez výtahu. Poslední pražské zastupitelstvo, které zasedalo koncem ledna, přes hodinu řešilo „situaci, která vznikla v důsledku spadu sněhu“. Spoluobčanů používajících francouzské hole opět přibylo.
Který francouzský sportovní dárek Praha potřebuje?
Nekulhá tu něco?
Ing. Karel Jech, zastupitel HMP za Stranu zelených