20. 11. 2006
Podle průzkumu k výročí 17. listopadu lidé v minulém režimu postrádali možnost cestovat a svobodu.
Před časem děti zvolily Ivanu Krumplovou z Pelhřimova nejlepší učitelkou roku 2006. Nechybělo však mnoho a ona se vůbec nemusela pedagožkou stát. Ba co víc, komunistický režim jí chtěl znemožnit i středoškolská studia.
„To vše jen proto, že můj tatínek nechtěl podepsat nějakou dohodu. Vydírali ho, že se nedostanu na žádnou střední školu, když nepodepíše,“ vzpomíná si Ivana Krumplová. I tahle nepříjemná příhoda je jedním z důvodů, proč učitelka vzpomíná na totalitu nerada.
„Vadila mi ta nemožnost chovat se, jak bych sama chtěla, číst knížky, které jsem chtěla. Byla to taková sevřenost,“ říká Krumplová. Nemohla se také smířit s tím, že cestovat se dá bez problémů pouze do zemí východního bloku. Právě omezená možnost cestování se vybaví nejvíce lidem, pokud si mají vzpomenout, co jim na životě v komunistickém Československu vadilo.
Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro MF DNES. Zatímco v cestování vidělo problém 20,6 procenta lidí, nesvoboda, bezpráví a nespravedlnost vadily 18 procentům dotázaných. Čtrnácti procentům Čechů nevadilo podle výsledků průzkumu nic.
„Pionýr mi přišel fajn“
„Nemožnost cestovat bych řadil až tak do páté linie důsledků komunistického režimu. Lidem, kteří v tom žili, přece muselo na prvním místě vadit, že se nemohli chovat podle svého svobodného rozhodnutí,“ soudí jeden z hlavních aktérů listopadového převratu, sociolog Fedor Gál.
To potvrzuje podnikatel Radim Jančura. „Byl jsem malé dítě, ale výchova ve škole mi tehdy pořádně motala hlavu. Byl jsem přesvědčený, že být pionýrem je fajn, ale můj otec, zarytý antikomunista, na moje pionýrství plival,“ popisuje Jančura.
Pokud by lidé chtěli něco z minulého režimu vrátit, byla by to nulová nezaměstnanost a sociální jistoty. Největší počet dotázaných, 35 procent, z totality nepostrádá vůbec nic.
S klesajícím věkem se lidé dívají na komunismus s větším odporem. Zatímco zhroucení totality před sedmnácti lety považuje za dobré téměř 94 procent lidí mladších 35 let, mezi seniory nad 65 let už tento názor zastává jen 53 procent dotázaných. „Kdo říká, že mu chybějí jistoty komunistického režimu, současně přiznává, že má otrockou povahu. Ten systém nebyl normální,“ říká Gál.
***
Češi a listopad ’89
Jste rádi, že se v roce 1989 zhroutil komunistický režim?
Určitě ano 42,2 %
Spíše ano 35,6 %
Spíše ne 15,6 %
Určitě ne 6,6 %
Podle stranických preferencí
Voliči ODS
Určitě ano 72,1 %
Spíše ano 25,6 %
Spíše ne 2,3 %
Určitě ne 0 %
Voliči ČSSD
Určitě ano 33,1 %
Spíše ano 45,8 %
Spíše ne 17,8 %
Určitě ne 3,3 %
Voliči KSČM
Určitě ano 0 %
Spíše ano 11,9 %
Spíše ne 56,6 %
Určitě ne 31,5 %
Voliči Strany zelených
Určitě ano 64,8 %
Spíše ano 29,0 %
Spíše ne 6,2 %
Určitě ne 0 %
Voliči KDU-ČSL
Určitě ano 30,2 %
Spíše ano 51,2 %
Spíše ne 18,6 %
Určitě ne 0 %
* Co vám na minulém režimu nejvíc vadilo? (výběr odpovědí)
– omezená možnost cestování
-nesvoboda, bezpráví, nespravedlnost, vláda jediné strany KSČ
-totalita, diktatura
-privilegia členů KSČ
-zákaz podnikání
-udavačství, donášení
-pronásledování, političtí vězni
-ruská okupace
-oslovení soudruhu/soudružko
-znárodnění majetku…
*Schází vám něco z minulého režimu?
(výběr odpovědí)
-zaměstnanost, všichni měli práci
-sociální jistoty, jistota důchodu
-morálka, lidskost, lepší mezilidské
vztahy
-nízké ceny zboží
-pořádek, pevný režim
-dostupnost bydlení, levné bydlení
-schází mi všechno
-odborářská rekreace
-spartakiáda
-hudba, TV tvorba
– trest smrti… Zdroj: Median pro
MF DNES, odpovídalo 674 lidí starších 12 let
Co se tehdy stalo
Demonstrace studentů k 60. výročí zavření škol Němci se konala 17. listopadu 1989. Průvod došel až na Národní třídu, akce se změnila v protest proti totalitnímu režimu. Nakonec byl rozehnán policií. Zákrok vyvolal sérii demonstrací a brzy i pád režimu.Před časem děti zvolily Ivanu Krumplovou z Pelhřimova nejlepší učitelkou roku 2006. Nechybělo však mnoho a ona se vůbec nemusela pedagožkou stát. Ba co víc, komunistický režim jí chtěl znemožnit i středoškolská studia.
„To vše jen proto, že můj tatínek nechtěl podepsat nějakou dohodu. Vydírali ho, že se nedostanu na žádnou střední školu, když nepodepíše,“ vzpomíná si Ivana Krumplová. I tahle nepříjemná příhoda je jedním z důvodů, proč učitelka vzpomíná na totalitu nerada.
„Vadila mi ta nemožnost chovat se, jak bych sama chtěla, číst knížky, které jsem chtěla. Byla to taková sevřenost,“ říká Krumplová. Nemohla se také smířit s tím, že cestovat se dá bez problémů pouze do zemí východního bloku. Právě omezená možnost cestování se vybaví nejvíce lidem, pokud si mají vzpomenout, co jim na životě v komunistickém Československu vadilo.
Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro MF DNES. Zatímco v cestování vidělo problém 20,6 procenta lidí, nesvoboda, bezpráví a nespravedlnost vadily 18 procentům dotázaných. Čtrnácti procentům Čechů nevadilo podle výsledků průzkumu nic.
„Pionýr mi přišel fajn“
„Nemožnost cestovat bych řadil až tak do páté linie důsledků komunistického režimu. Lidem, kteří v tom žili, přece muselo na prvním místě vadit, že se nemohli chovat podle svého svobodného rozhodnutí,“ soudí jeden z hlavních aktérů listopadového převratu, sociolog Fedor Gál.
To potvrzuje podnikatel Radim Jančura. „Byl jsem malé dítě, ale výchova ve škole mi tehdy pořádně motala hlavu. Byl jsem přesvědčený, že být pionýrem je fajn, ale můj otec, zarytý antikomunista, na moje pionýrství plival,“ popisuje Jančura.
Pokud by lidé chtěli něco z minulého režimu vrátit, byla by to nulová nezaměstnanost a sociální jistoty. Největší počet dotázaných, 35 procent, z totality nepostrádá vůbec nic.
S klesajícím věkem se lidé dívají na komunismus s větším odporem. Zatímco zhroucení totality před sedmnácti lety považuje za dobré téměř 94 procent lidí mladších 35 let, mezi seniory nad 65 let už tento názor zastává jen 53 procent dotázaných. „Kdo říká, že mu chybějí jistoty komunistického režimu, současně přiznává, že má otrockou povahu. Ten systém nebyl normální,“ říká Gál.
***
Češi a listopad ’89
Jste rádi, že se v roce 1989 zhroutil komunistický režim?
Určitě ano 42,2 %
Spíše ano 35,6 %
Spíše ne 15,6 %
Určitě ne 6,6 %
Podle stranických preferencí
Voliči ODS
Určitě ano 72,1 %
Spíše ano 25,6 %
Spíše ne 2,3 %
Určitě ne 0 %
Voliči ČSSD
Určitě ano 33,1 %
Spíše ano 45,8 %
Spíše ne 17,8 %
Určitě ne 3,3 %
Voliči KSČM
Určitě ano 0 %
Spíše ano 11,9 %
Spíše ne 56,6 %
Určitě ne 31,5 %
Voliči Strany zelených
Určitě ano 64,8 %
Spíše ano 29,0 %
Spíše ne 6,2 %
Určitě ne 0 %
Voliči KDU-ČSL
Určitě ano 30,2 %
Spíše ano 51,2 %
Spíše ne 18,6 %
Určitě ne 0 %
* Co vám na minulém režimu nejvíc vadilo? (výběr odpovědí)
– omezená možnost cestování
-nesvoboda, bezpráví, nespravedlnost, vláda jediné strany KSČ
-totalita, diktatura
-privilegia členů KSČ
-zákaz podnikání
-udavač
ství, donášení
-pronásledování, političtí vězni
-ruská okupace
-oslovení soudruhu/soudružko
-znárodnění majetku…
*Schází vám něco z minulého režimu?
(výběr odpovědí)
-zaměstnanost, všichni měli práci
-sociální jistoty, jistota důchodu
-morálka, lidskost, lepší mezilidské
vztahy
-nízké ceny zboží
-pořádek, pevný režim
-dostupnost bydlení, levné bydlení
-schází mi všechno
-odborářská rekreace
-spartakiáda
-hudba, TV tvorba
– trest smrti… Zdroj: Median pro
MF DNES, odpovídalo 674 lidí starších 12 let
Co se tehdy stalo
Demonstrace studentů k 60. výročí zavření škol Němci se konala 17. listopadu 1989. Průvod došel až na Národní třídu, akce se změnila v protest proti totalitnímu režimu. Nakonec byl rozehnán policií. Zákrok vyvolal sérii demonstrací a brzy i pád režimu.