5. 5. 2008
Radní hlavního města spustili druhé kolo výběrového řízení na developera pro Rohanský ostrov. Z prodeje pozemků, které před šesti lety skončily pod vodou, chtějí radní získat až čtyři miliardy korun. Ze 17 uchazečů zůstali jen tři vážní zájemci. Vítěz bude znám na konci června.
Město chce na ostrově vytvořit jak bytové jednotky, tak rekreační oblast. Rohanský ostrov má být nejbližším moderním městským centrem navazujícím na historický střed města. Na místě jsou dokončeny protipovodňové zábrany. Zastupitelé dokonce už také odsouhlasili změnu územního plánu. Tato změna má spolu s dokončením stavby infrastruktury v okolí usnadnit přeměnu ostrova. „Zásadní pro spuštění rozvoje oblasti je dostavba silnice Pobřežní, která zlepší dopravní obslužnost lokality,“ tvrdí náměstek primátora Prahy pro hospodářskou politiku města Pavel Klega. „Stavíme zcela novou páteřní infrastrukturu tak, aby odpovídala plánované budoucí zátěži související s rozvojem tohoto území.“ Nový „Rohan“ Letos se jenom v této oblasti investovalo přes 90 milionů korun. V polovině letošního roku by přitom mohly být veškeré práce hotovy. Na přípravu Rohanského ostrova má ale padnout ještě kolem 80 milionů korun. Ty poslouží k likvidaci železobetonových skeletů opuštěných budov. „Ve zdevastovaném terénu obnovíme rameno Vltavy přibližně v místě původního, zasypaného v 19. století. To umožní vytvoření nového Rohanského ostrova, který propojí severní říční kosy. V jižní části území vzniknou plochy přírodní zeleně se sítí promenádních cest,“ popsal úpravy Pavel Klega. Rozpočet hlavního města počítá pro rok 2008 na úpravu území Rohanského ostrova s částkou pět milionů korun.
V další etapě výstavby v soutoku horního a dolního karlínského ramene Vltavy by měl vzniknout přístupný prostor s vodní kaskádou. Severní část území s přístavišti osobních lodí by měla sloužit rekreaci a sportu. Jedním z návrhů studie je také přírodní amfiteátr s jevištěm na ploše řeky.
Druhé kolo řízení V současné chvíli běží druhé kolo výběrového řízení na developera. Ve hře zůstaly tři firmy – Konsorcium Rohan vlastněné společností Sekyra Group, Development Pobřežní finanční skupiny J&T a Avenzo Vice, která vznikla v roce 2006. Většinovým vlastníkem je společnost Ballymore Properties. Ty se mají v současné chvíli utkat o pozemky o rozměrech téměř 200 tisících metrů čtverečních. Jedná se o vůbec největší investiční příležitost, jakou město dosud vypsalo. Výherce výběrového řízení má určit nejvyšší cenová nabídka. Konečné rozhodnutí o vítězi by mělo padnout na konci června. V prvním kole zájemci o tendr museli složit tří milionovou kauci. V případě druhého kola se ale jedná už o 100 milionovou jistinu. Výběrové řízení trvá od začátku roku 2007. Není to ale jednoduché a volbu provází skandál. Vítězné tři firmy byly totiž právní kanceláří Jansta, Kostka a spol. předvybrány. To bývalý primátor Jan Kasal označil přinejmenším za neobvyklé. Komisi ale bránila primátorova náměstkyně Markéta Reedová. „Jansta může vítěze navrhnout, ale rozhodne komise,“ tvrdila náměstkyně primátora Markéta Reedová.
Přesto byl problém někde jinde. Komise měla od Jansty dostat materiály, kde chyběly kompletní nabídky firem a jejich bodové hodnocení. „Komise nabídky nikdy neviděla a takhle rozhodovat nechci. Aby advokátní kancelář předjímala rozhodnutí komise, jsem v žádné komisi nezažil,“ řekl tehdy opoziční zastupitel Miroslav Poche.
Do druhého kola prošly firmy, o kterých se vloni spekulovalo jako o možných vítězích prvního kola. Teď se ale změnila pravidla.
„Kritériem, které činí 80 procent z celkového hodnocení, je cena, dalších deset procent pak patří harmonogramu prací a dalších deset procent je na sazebníku pokut za nedodržení termínů,“ uvedl náměstek primátora Pavel Klega.
To se ale nelíbí všem zastupitelům v komisi. Například Miroslav Poche by byl radši, kdyby o vítězi druhého kola rozhodla právě jen nabídnutá cena.
Podle cenové mapy stavebních pozemků Prahy se v této lokalitě cena za metr čtvereční pohybuje od 22 tisíc korun. Město by tak za své pozemky mohlo získat přinejmenším 4 a půl miliardy korun. Tak jako tak musí město od výsledné částky, kterou od developera získá, odečíst předchozí náklady na úpravu ostrova a jeho okolí: Půl miliardy za novou silnici a zhruba půlmiliardovou investici na odkup parcel.
Zelení jsou proti Plány magistrátu ale budí rozruch hlavně mezi zelenými. „Toto území ležící v záplavové zóně není vhodné pro bydlení,“ uvedla předsedkyně Strany zelených na Praze 8 Šárka Drahorádová. Před případným opakováním přírodní katastrofy, kterou Praha a Česká republika zažily v roce 2002, dnes chrání zábrany. Většina parcel, které město v soutěži nabízí, je v chráněné části ostrova.
Problémy vyvolává i nebezpečí, že by podobná výstavba v této lokalitě zvýšila dopravní zátěž už tak přetížené části Prahy. Další námitkou je, že se jedná o jedno z mála nezastavěných míst v okolí, které by se dalo využít jinak. Zelení by zde chtěli mít park kombinovaný třeba s dráhami pro bruslaře a skateboarding, nebo horolezeckou stěnou. „Stávající územní plán a připravované projekty vypadají nadějně, mám však obavu, aby si vítězný developer nakonec nevynutil změny, které budou proti zájmům obyvatel Prahy 8,“ myslí si radní Prahy 8 za Stranu zelených Petr Vilgus. „Bojím se, aby politici a lobbisté v případě Rohanského ostrova nevyhráli nad odborníky.“
Názor odborníků se v tomto případě přitom shoduje s názorem Vilguse. „Z pohledu ochrany životního prostředí nejvíce hrozí dopravní zátěž,“ sdělil Martin Braniš zÚstavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Pokud bude vjezd, příjezd a odjezd regulován rozumnými a účinnými opatřeními a na ostrově nebudou stát výškové budovy, může být Rohanský ostrov příjemnou navazující součástí Karlína.“ Neúměrně by ale podle něj doprava zatížila ostrov v případě, kdyby na něm firmy postavily supermarkety a sklady.
S Branišem souhlasí také Pavel Černohouse z Ateliéru pro životní prostředí. Problém se ale podle něj netýká jen Karlínského nábřeží, ale i dalších lokalit. Výstavbu na Rohanském ostrově ale schvaluje Martin Skalský ze sdružení Arnika. Nové byty v centru Prahy jsou podle něj žádoucí. „Na druhou stranu je ale důležité, aby šlo opravdu o bydlení, a ne o další kancelářskou čtvrť, které vznikly například na Budějovické nebo
Rohanský ostrov
Ostrov vznikl po roce 1550 na místě starého říčního nánosu v místě, kde na Vltavě byla řada menších často i bezejmenných ostrovů. Ty bývají často označovány jako Velké Benátky. V době svého největšího rozsahu sahal Rohanský ostrov od Těšnova až po dnešní Šaldovu ulici. Kolem roku 1900 byl na západním konci spojen s ostrovem Jerusalemským. Při rozsáhlé maninské regulaci pak byl Rohanský ostrov spojen s Libeňským a oba tyto ostrovy byly spojeny na jedné straně s karlínským pobřežím, na druhé s územím Manin. Zhruba v místech někdejšího ramene mezi Rohanským ostrovem a Karlínem dnes vede ulice Rohanské nábřeží.
Název Rohanský je odvozen od jména Josefa Rohana, který ostrov v 19. století vlastnil. Tehdy byl ostrov spíše promenádou. Nejstrašnější událost, která potkala Rohanský ostrov či přesněji Karlín, který na něj navazuje, byla povodeň roku 1890, kdy utržené a roztříštěné vory narazili do pontonového mostu, který narychlo rozebírali vojáci. Na 30 sapérů pak zahynulo a dodnes jejich smrt připomíná pomníček postavený před Invalidovnou. Druhou katastrofou pak byla povodeň v srpnu roku 2002.
Na počátku 20. století se stal ostrov zázemím místního průmyslu. Dnes se idyly 19. století na ostrov vr
ací. Už tu existuje golfový klub, který je dobrým základem pro rekreační zónu. na Pankráci,“ míní Skalský. „Klíčové bude, zda město stanoví příslušnému developerovi jasná pravidla hry, aby mohlo výstavbu ovlivnit.“
To se podle něj často neděje a vznikají stavby bez urbanistické koncepce, které mají jen malý přínos pro obyvatele města. „Otázkou je, zda bude výstavba dobře naplánovaná vzhledem k možným povodním, ale obnova bočního ramene Vltavy je nejspíš rozumná,“ dodal Skalský.
Plány města Město má zatím celkem jasno, co by chtělo na místě zdevastovaného Rohanského ostrova mít. Podle dosavadních představ by zde měly být byty, kanceláře a rekreační vyžití. Na území od protipovodňových linií k řece by měl vzniknout centrální městský park. Ten by měl být podobně velký, jako Stromovka. „Obnovíme rameno Vltavy přibližně vmístě původního, které bylo zasypáno v 19. století. To umožní vytvoření Rohanského aManinského ostrova,“ uvedl Pavel Klega.
V jižní části budou podle plánů plochy zeleně s promenádními cestami a vyhlídková věž s majákem. Severní část území s přístavy osobních lodí by mělo sloužit pro sport a rekreaci. Měl by tam být i přírodní amfiteátr s jevištěm na vodě.
Aby se zabránilo svévolnému chování developerů, město zaneslo do územního plánu požadavek k čemu jednotlivé parcely mají sloužit. Ačkoliv tedy developeři za pozemky zaplatí, nebudou smět na nich stavět jak se jim zachce. „Pevně věřím, že cílem jednotlivých investorů bude vybudovat především zajímavé projekty bytové výstavby,“ myslí si Klega. „Na některé z parcel by měl být plavecký areál, který Praze zoufale chybí, mohl by být například i olympijskou stavbou, uvidíme.“
„Připravili jsme ve spolupráci se společností Arcadis Project Management návrh nové čtvrti Zelený ostrov. Projekt je založený na energetických úsporách a zvýšeném ohledu k životnímu prostředí. Do centra města u Vltavy se opět vrátí život. A to nejen díky nové bytové zástavbě, ale i přilehlé rekreační zóně, kde nebudou chybět ani ostrovy se zelení. Jeden z nich bude dokonce přírodní rezervací – a to přitom jen několik minut od centra Prahy,“ popsal plány skupiny Sekyra Group její mluvčí Radek Polák.
„Záměry developerů se projeví jak zlepšením životních podmínek obyvatel Karlína, protože zde vznikne množství zelených ploch na procházky i řada nových obchodů, tak růstem cen zdejších nemovitostí – jejich majitelé zbohatnou,“ věří radní městské části Praha 8 Luděk Hoznauer.
Na protějším břehu přitom vzniká rezidenční čtvrť Blue Lagune. „Především v Praze nyní můžeme mluvit o jistém přetlaku investičních peněz, který vytváří mírný převis nabídky,“ myslí si regionální ředitel společnosti Europolis Petr Urbánek. Bezpečnost především Části Rohanského ostrova, na které byla vypsána soutěž, patří k bezpečným místům, protože už byly ochráněny proti povodním. Protipovodňová opatření stála v Karlíně 650 milionů korun. Odklizeny jsou i zbytky skládek a nedá se předpokládat, že by ještě na místě zůstala nějaká ekologická zátěž. Úprava pozemků už stála 182 milionů korun, přičemž část peněz šla z fondů Evropské unie.
V oblastech, které nelze chránit před povodněmi, pak vzniknou rekreační zóny, cyklostezka i další rameno Vltavy. To kdysi u Rohanského ostrova existovalo, ale bylo zasypáno, aby se spojil Rohanský a Maninský ostrov. Nové úpravy tyto dva ostrovy vlastně obnoví. Rekreační plochy mají rozlohu 60 hektarů.
Rohanský ostrov byl stejně jako Karlín, zasažen povodní v srpnu roku 2002. Karlínu to ale paradoxně prospělo – město do této lokality začalo investovat a výsledkem těchto snah je právě Rohanský ostrov. Dnes Karlín patří k lokalitám, které firmy považují za luxusní. Mít sídlo v Karlíně je prostě dobrá vizitka.
Karlín a Rohanský ostrov se teď mají propojit i opticky, protože je spojí i nová výstavba na Invalidovně. Na pozemcích, kde stával Český statistický úřad, nyní vzniká zcela nová administrativně komerční budova. Pozemek úřadu byl prodán v roce 2005 za 371 milionů korun. I proto se radní domnívají, že jejich očekávání budou naplněna. Kdo bude stavět?
Investiční společnost J&T je jednou z nejsilnějších investičních skupin v České republice. Kromě developerských aktivit provozuje vlastní J&T Banku, fotbalový klub Sparta Praha, nebo společnost ABS Jets, která se zabývá privátními lety. V následujících letech chce v České republice investovat přinejmenším 30 miliard korun. Obnovit za ně chce pražské Holešovice, Rohanský ostrov, jako i další objekty v Karlíně, ale i areál bývalé Zbrojovky v Brně.
V Karlíně chce investor přestavět někdejší areál Pražských strojíren do administrativněobchodního komplexu Rustonka. Skupina zde ale chce vybudovat i byty. S výstavbou se má začít už příští rok. Dokončení se plánuje na rok 2011.
Společnost Sekyra Group se pro změnu orientuje především na trh s realitami a na development. Skupina v současnosti spravuje a rozvíjí projekty o celkové ploše zhruba 500 tisíc metrů čtverečních. Ročně vybuduje zhruba tisíc nových bytů.
O společnosti Avenzo Vice se nic neví. Kromě adresy svého sídla v Karlíně nemají ani webovou stránku, ani za nimi není vidět žádný realizovaný projekt. Společnost Ballymore Properties je přitom mezinárodní developerskou společností, která se orientuje na financování a výstavbu velkých polyfunkčních budov a komplexů v centrech měst celé Evropy. V současnosti společnost spravuje projekty v hodnotě přesahující 7,7 miliard liber a zároveň rozšiřuje své aktivity na rozvíjející se trhy zemí střední a východní Evropy. Česká pobočka společnosti byla otevřena v roce 2001.
Autor: Karel Goldman
Zdroj: Czech Business Weekly 5.5.2008