21. 10. 2016
V polovině září pražští radní odvolali ředitele Institutu plánování a rozvoje (IPR) Petra Hlaváčka. Dočasným vedením IPR byl dočasně pověřen jeho zástupce Ondřej Boháč. Kolem tohoto rozhodnutí se objevila řada nepřesností a mýtů, na které chceme podrobně odpovědět.
„K nepopulárním personálním změnám jsem nepřistoupila proto, abych plán přepsala podle představ zelených. Ostatně žádná jednotná představa »zeleného plánu« není a být ani nemůže. Za záchrannou brzdu jsem zatáhla proto, že územní plán nemá být diktátem skupiny urbanistů, ale dohodou mnoha zájmových a názorových skupin. Nejsem deset let v komunální politice proto, abych vyměnila mediální klid za přihlížení tomu, jak plán připravuje člověk, který není připraven respektovat schválené zadání, chránit elementární veřejný zájem a dělat kompromisy,“ říká Petra Kolínská
1. Fakta o případu
a) Hlavní důvody pro odvolání
• IPR ani na konci května 2016 nepředložil návrh územního plánu, který by byl v souladu s platnou legislativou. Nejpozději od jara 2015 přitom Odbor územního rozvoje a Ministerstvo pro místní rozvoj opakovaně upozorňovaly, že návrh nerespektuje platnou legislativu (stavební zákon a nadřazenou územně plánovací dokumentaci).
• Vedoucí týmu arch. Roman Koucký opakovaně nerespektoval pokyny státního dohledu a hlavně se jednání s pořizovatelem, tedy odborem územního rozvoje, systematicky neúčastnil.
• Příprava návrhu se zpozdila natolik, že Praha nebude mít územní plán hotový v roce 2020, jak požaduje stavební zákon.
• Návrh nerespektuje zadání schválené zastupitelstvem – chybí v něm například vyznačení sítě občanské vybavenosti nebo podmínka zástavby velkých rozvojových a transformačních území zpracováním podrobnější dokumentace (tedy regulačního plánu nebo územní studie).
• Neochota dohodnout se na dalším postupu, který by situaci napravil.
b) Co bude dál?
• Do konce října se vyhlásí výběrové řízení na ředitele IPR.
• Je vyhlášeno výběrové řízení na vedoucího týmu, který připravuje nový územní plán.
• V souladu s usnesením rady bude tým metropolitního plánu posílen o interní pracovníky IPR a ke spolupráci budou přizváni členové externího týmu.
• Praha požádá o prodloužení lhůty pro schválení nového plánu ve stavebním zákoně.
2. Šest nejčastějších mýtů
Mýtus č. 1: Návrh územního plánu není třeba měnit, protože je legislativně v pořádku
Fakta: Práce na novém územním plánu zahájilo zastupitelstvo schválením zadání 19. září 2013. Průběh prací kontroluje podle zákona pořizovatel – tedy orgán státní správy.
V průběhu prací bylo opakovaně písemně ze strany pořizovatele a ministerstva pro místní rozvoj uvedeno, že IPR nerespektuje platnou legislativu (stavební zákon a nadřazenou územněplánovací dokumentaci). Soulad s platnou legislativou přitom osvědčuje (kromě soudu) výhradně pořizovatel, dotčené orgány státní správy a ministerstvo pro místní rozvoj, nikoli tedy IPR, expertní skupina nebo politici. IPR přitom dostával opakovaná upozornění na legislativní nezpůsobilost návrhu již déle než rok. Neexistuje písemné sdělení pořizovatele, že návrh je legislativně v pořádku.
Mýtus č. 2: Zaměstnanci IPR čelí politickým tlakům a jsou trestáni za to, že jim nechtějí podlehnout
Fakta: Územní plán musí umět hájit veřejný zájem a koordinovat jej se soukromými zájmy. Musí být pevnou oporou při rozhodování o změnách v území. Musí naplnit požadavky zadání, které schválilo zastupitelstvo. Zpracovatel se však v několika zásadních věcech (síť občanské vybavenosti, podrobnější řešení transformačních lokalit…) odchýlil od zastupitelstvem schváleného zadání. Na stejné okruhy problémů narazila expertní skupina i městské části. Nejde tedy o to, že by si politická reprezentace vymýšlela nové požadavky nad rámec zadání nebo zákona, pouze trvá na plnění toho, co již bylo schváleno.
Mýtus č. 3: Rozprášením týmu se práce na územním plánu ještě víc zpomalí
Fakta: Tým nikdo nerozprášil. Byl odvolán pouze vedoucí týmu arch. Koucký. Dalších třináct pracovníků samo dalo výpověď. Jejich pracovní poměr tedy končí v souladu se zákoníkem práce na konci listopadu. Po třech letech práce by měl být jejich návrh hotov a před odchodem by jej měli odevzdat.
Harmonogram schválený zastupitelstvem v červnu 2012 stanovil, že plán bude schválený v druhé polovině roku 2015. Přípravy jsou natolik opožděny, že Praha nestihne zákonem daný termín roku 2020 pro schválení dokumentu. Upozornění na zásadní skluz a nemožnost dodržet rok 2020 adresoval pořizovatel (státní dohled) Radě hlavního města Prahy (RHMP) opakovaně od roku 2015. Přesto se zpracovateli nepodařilo ani na konci května 2016 předat plán bez legislativních nedostatků. Nebyl tak splněn úkol, který RHMP svým usnesením zadalo v únoru 2016. Ačkoli vedení IPR o problému s časem vědělo, nepřijalo žádná opaření pro urychlené dokončení návrhu.
Mýtus č. 4: Návrh je tak komplikovaný a specifický, že nikdo zvenčí jej nemůže dopracovat
Fakta: Hlavní město si principiálně nemůže dovolit být závislé na jednom dodavateli, pokud jde o službu, kterou si objednává a platí. Následky takové závislosti můžeme sledovat na kauze Opencard.
Mýtus č. 5: IPR je odborná a nezávislá instituce a politici by neměli ovlivňovat jeho výstupy
Fakta: Územní plán je dohoda o využití území. Nikoli dohoda urbanistů s architekty, ale dohoda zpracovatele (IPR), zadavatele (zastupitelé), pořizovatele (státní správa), občanů a v neposlední řadě vlastníků pozemků. Příprava plánu za zavřenými dveřmi a neochota zpracovatele zveřejňovat průběžně výsledky své práce dohodu neumožňovaly.
Poslední slovo při schvalování a s tím spojenou zodpovědnost mají přitom zastupitelé, kteří nemohou plán měnit, ale pouze jej schválit, zamítnout nebo vrátit k přepracování. Aby byl plán schválen, je potřebné hledat kompromis a dohodu v průběhu celé přípravy. Zaměstnanci IPR, jakkoli odborně zdatní, svoji práci před občany obhajovat nemusí. Roman Koucký neprošel žádným výběrovým řízením a nemusel nikdy svůj velmi vyhraněný koncept obhajovat ani předkládat ke schválení.
IPR je zřízen zastupitelstvem a ve zřizovací listině má uvedeno, že je koncepčním pracovištěm, a mj. „poskytuje podporu samosprávným orgánům v oblasti (…) územního plánování“.
Mýtus č. 6: Vedoucího jste odvolali, aby mohli plán upravovat nejrůznější šíbři
Fakta: Rada nařídila IPR zveřejnit verzi rozpracovaného plánu k 31. 5. 2016. Všechny změny učiněné po tomto datu budou tedy (na rozdíl od předchozích fází) dobře dohledatelné. Požadavky chránící síť občanské vybavenosti apod. těžko mohou nahrávat šíbrům.
Slovníček pojmů:
Zadavatel: Zastupitelstvo, které schvaluje zadání. To může být podrobné i obecné, vhodné nebo nevhodné, každopádně je pro zpracovatele závazné a měnit jej lze jen zákonem daným a časově velmi náročným postupem. Obsah zadání lze před jeho schválením připomínkovat.
Pořizovatel: Výkon státní správy, v podstatě státní dozor, který moderuje celý proces pořizování územního plánu, hlídá lhůty, sbírá a třídí připomínky a doporučuje je k přijetí nebo zamítnutí. Nad pořizovatelem v Praze vykonává dozor Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, to také kontroluje soulad územního plánu se zákony.
Zpracovatel: Ve městech, které nemají IPR (což jsou všechna ostatní města), je zpracovatelem externí firma, které si město vybere veřejnou zakázkou. V Praze byl za zpracovatele určen IPR, který vybral Romana Kouckého bez výběrového řízení, nedal mu žádný harmonogram a konzultace pak tým označuje za politické ovlivňování.
http://kolinska.blog.respekt.cz/