31. 7. 2007
Čeští občané si v Bruselu opět stěžují na svůj stát, tentokrát ovšem kvůli hluku. Několik občanských sdružení chce upozornit na stav, kdy desítky tisíc lidí žijí v nadměrně hlučném prostředí a vystavují se tak zdravotním rizikům. Na to, jak vnímají hluk, se obyvatel Prahy ptala Pavla Hůlová.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
——————–
Čeští občané si v Bruselu opět stěžují na svůj stát, tentokrát ovšem kvůli hluku. Několik občanských sdružení chce upozornit na stav, kdy desítky tisíc lidí žijí v nadměrně hlučném prostředí a vystavují se tak zdravotním rizikům. Na to, jak vnímají hluk, se obyvatel Prahy ptala Pavla Hůlová.
REPORTÁŽ
osoba
——————–
Blbý je, když tady jezdějí ty auta, tak třeba nemůžete větrat, máte …, hůř se soustředíte na čtení. Když potom jsem někde u někoho na návštěvě, kde mají klid, tak se mi úplně jinak usíná než tady.
osoba
——————–
Asi mě ruší nejvíc klub noční, kterej máme v ulici. Tramvaje skoro neslyším.
Pavla HŮLOVÁ, redaktorka
——————–
A doprava vůbec? Auta?
osoba
——————–
Tak takhle jenom v tom běžným chození po ulici je to nepříjemný, ale jako jinak ne.
osoba
——————–
Já na Evropské bydlím a to mi taky strašně vadí, to znamená hluk od rána od pěti hodin do desíti do večera.
Pavla HŮLOVÁ, redaktorka
——————–
Chcete-li si na pražské magistrále s někým popovídat, musíte zvýšit hlas. Úroveň hluku ve velkých městech nebo v okolí velkých tepen podle ekologů přesáhla únosnou mez. Situaci by měly popsat takzvané hlukové mapy, které mají sloužit jako podklad pro aktivní opatření na snížení hluku. Jejich přípravy se ale protahuje, a tak se několik občanských sdružení rozhodlo podat stížnost k Evropské komisi. Podle Evy Tylové ze Společnosti pro udržitelný život je negativnímu působení nadlimitního hluku v České republice vystaveno asi půl milionu lidí. přesná čísla by se dala zjistit právě pomocí chybějících hlukových map.
Eva TYLOVÁ, Společnost pro udržitelný život
——————–
K 30. červnu měly být zpracovány a zveřejněny hlukové mapy, odpovědnost je na ministerstvu zdravotnictví. To tak neučinilo, hlukové mapy mají zpoždění při zpracování. Tato stížnost není samozřejmě samoúčelná, smyslem této stížnost je donutit správní orgány, aby se touto problematikou vážně zabývaly.
Pavla HŮLOVÁ, redaktorka
——————–
Ministerstvo zdravotnictví ale obavy odmítá. Podle hlavního hygienika Michaela Víta není ke stížnosti žádný důvod a stát termíny dané Evropskou unií splní. Doktor Ivan Koláčný z brněnského zdravotního ústavu popisuje účinky dlouhodobého vlivu hluku nad šedesát debibelů, což je podle něj úroveň v blízkosti silničních tahů.
Ivan KOLÁČNÝ, brněnský zdravotní ústav
——————–
V okolí dálnice je tento hluk velice silným stresujícím faktorem, který samozřejmě nepoškozuje sluchový aparát, ale nicméně vyvolává další psychosomatické změny v lidském organismu, které se mohou projevit na úrovni hypertenze, může se hovořit o působení na srdeční činnost, na kardiovaskulární systém.
Pavla HŮLOVÁ, redaktorka
——————–
V bezprostřední blízkosti vozovky je podle odhadů doktora Koláčného člověk vystaven asi sedmdesáti, až osmdesáti decibelům. Zdravotnické organizace konvenčně stanovují nadlimitní hluk přibližně od pětašedesáti decibelů výš, ale normy pro denní a noční dobu se liší a rovněž různí lidé reagují na různé úrovně hluku odlišně. O tom, jak prakticky probíhá snaha občanů něco na hluku ve svém okolí změnit, svědčí slova Aleše Ohrabla z organizace Eko Břevnov.
Aleš OHRABLO, Eko Břevnov
——————–
A opět se dostáváme do pozice, kdy my předkládáme data, fakta, čísla a dozvídáme se: jste neodpovědní, bude to lepší. Když se ptáme, jak to bude lepší, tak se odpovědi nedozvíme, odkáží nás na odborníky, což ovšem ti, kteří projektovali tyto stavby a oni nám řeknou, ano, váš návrh je dobrý, ale my jsme dostali takovéto zadání. Takže, chodíme jak slepička, když kohoutek potřeboval vodu.
Pavla HŮLOVÁ, redaktorka
——————–
Podle Ekologického právního servisu běží několik soudních řízení mezi občany a institucemi zodpovědnými za hluk. Těmi jsou jednak kraje či obce a dále Ředitelství silnic a dálnic. Cílem stížnosti k Evropské komise je ale řešit situaci daleko komplexněji a přimět české úřady k akci. Ekologové si od ní slibují urychlení vzniku konkrétních plánů na snížení hluku. Mezi opatřeními, která navrhují, je jednak efektivní regulace dopravy, ale také výměny oken nebo úprava povrchů silnic či používání takzvaných tichých pneumatik.
KONEC REPORTÁŽE
Zdroj: ČRo 1 – Radiožurnál | 30.7.2007 | 18:00 | pořad: Radiofórum