19. 11. 2007

Proč v českých městech zdražuje jízdné

Od ledna podraží v Česku jízdné městské hromadné dopravy. Kromě mediálně propírané Prahy si lidé za jízdenky připlatí v deseti velkých městech od Plzně až po Ostravu. Ze všech radnic přitom znějí stejné argumenty: stoupá cena energií, roste sazba DPH, zvedají se platové nároky zaměstnanců – a to všechno něco stojí. Ve vzduchu ale visí otázka, co zdražování s městskou hromadnou dopravou udělá. Nenastane hromadný odliv lidí z autobusů do aut? Podle statistik zatím není důvod k panice: jízdné se nezdražuje poprvé a v Česku stále používá hromadnou dopravu přibližně polovina městských lidí. „Výše jízdného navíc není pro cestující to hlavní,“ říká Jiří Novotný z Centra dopravního výzkumu. Přímá souvislost mezi zvýšením jízdného a odlivem cestujících podle něj neexistuje. „Rozhodující je celková kvalita služeb,“ dodává Novotný. Za vyšší cenu by tedy mohla přijít i vyšší kvalita, jenže o tom radní moc nemluví.

Chvíli sám sebou

„V posledních dvou letech je u nás zájem cestujících o veřejnou dopravu menší,“ říká náměstek starostky v Chomutově Jan Řehák. Proč tomu tak je, napovídá průzkum, který si nechalo město udělat. I v Chomutově totiž jízdné od ledna podraží a město se kvůli tomu bojí dalšího odlivu zákazníků. „Lidem nejvíc vadí nepravidelnost v intervalech spojů,“ vypočítává Řehák. Právě vylepšením jízdních řádů chtějí chomutovští radní cestující v městských autobusech udržet.

Podobnou strategii volí i táborský místostarosta Martin Jirovský. Důležité je podle něj nastavit intervaly v jízdním řádu tak, aby městské autobusy jezdily v pravidelných a snadno zapamatovatelných odstupech. „To je naprostý základ,“ říká Jirovský. Daleko bouřlivější diskusi než plánované lednové zdražování lístků (navíc o zanedbatelnou korunu z dvanácti na třináct) vzbudil v Táboře jeho plán na rušení a zdražování parkovacích míst ve městě. Jirovský chce, aby se kvůli drahému parkování lidem po městě jezdit autem nevyplatilo. „Auta by měla zůstávat v parkovacích domech na okraji města,“ říká. Za to nabízí lidem klidné ulice a větší komfort v hromadné dopravě. Jak se komfort projeví? „Nakupujeme nízkopodlažní autobusy na plyn. To znamená větší pohodlí při nastupování a menší hlučnost,“ vypočítává Jirovský. Zatím však tento plán prosazuje proti vůli místních. V anketách a diskusích, které město pořádá, se lidé spíš vyslovují pro to, aby měli kde zaparkovat.

Podle odborníků je podobné omezování automobilistů jediný možný způsob, jak lidi ve veřejné dopravě udržet. Samotný argument, že cesty hromadnou dopravou po městě vyjdou v konečném součtu levněji než cesty autem nebo že autobus nečeká v kolonách, se míjí účinkem. „Výzkumy říkají, že spoustě lidem čekání s autem v kolonách nevadí. Oceňují na tom, že můžou být alespoň chvíli během dne sami se sebou a nikdo je neotravuje,“ říká brněnský dopravní odborník a ekonom Stanislav Kutáček. „Finanční náklady ani čas pro ně potom nejsou rozhodující.“

Auta mají přednost

Trend ukazuje, že české obecní rozpočty vycházejí víc vstříc autům, než aby se snažily lákat lidi do autobusů a tramvají. Tak je to třeba v Praze.

Tři roky dotace do pražského dopravního podniku mírně rostla (skoro k osmi miliardám ročně), letos se ale snižuje. Peníze na stavbu nových silnic naopak rostou zásadně. Jen na dostavbu vnitřního silničního okruhu města má jít čtyřikrát víc než na dotaci dopravnímu podniku. Podle primátora Pavla Béma má dostavba okruhu přednost, protože jde o nutnou podmínku pro regulaci aut a zavedení mýtného. Odborníci jsou však skeptičtí. „Už dávno je známé pravidlo, že čím víc a lepších silnic postavíte, tím víc aut bude po městě jezdit,“ říká Stanislav Kutáček. Vnitřní městský okruh podle něj automobily naopak přiláká. Naproti tomu hromadné dopravě sloužit nebude, protože do silničních tunelů, ze kterých se okruh z velké části skládá, městské autobusy nesmějí.

Pražští radní nyní také rozhodli, že od ledna zaplatí cestující za přestupní jízdenku o skoro třetinu víc (26 místo dosavadních 20 korun) – peníze mají jít na dorovnání nižší dotace, nikoliv na zvyšování komfortu. Pražští radní se ale ztráty zákazníků nebojí. Před dvěma lety se město umístilo na druhém místě mezi devíti dalšími evropskými metropolemi co do spokojenosti lidí s veřejnou dopravou. Optimistická jsou i čísla z průzkumů, které si nechala letos vypracovat Evropská komise. Podle nich jsou s veřejnou dopravou spokojené tři čtvrtiny obyvatel Prahy.
Pražská hromadná doprava skutečně není špatná ani drahá: jezdí poměrně často, celou noc a po území celého města. O tom si například Londýn může nechat jen zdát. Ve srovnání třeba s německými velkoměsty však pražské tramvaje a autobusy vychází jako přeplněné, zastaralé a hlavně s krajně nepříjemnými řidiči, jejichž hobby je zavírat cestujícím dveře před nosem.
Důležitá informace pro cestující tedy v souvislosti se zdražováním je, že do zásadněji vyšší kvality MHD zatím hlavní město investovat nehodlá (peníze polykají zmíněné silnice). Mluví se sice o lepší provázanosti MHD s příměstskými vlaky a hustším provozu linek během špiček, zůstává však jen u obecných slibů. „Ta opatření teď hledáme, víc vám říct zatím nemůžu,“ odpovídá mluvčí Ondřej Pečený. „Nejdůležitější je, aby dopravní podnik vypracoval plán na jedno volební období, jak se hodlá rozvíjet,“ říká hlavní kritička zdražování, zastupitelka Petra Kolínská ze Strany zelených. „Takový papír jsem ale zatím nedostala.“

Zdroj: Respekt | 19.11.2007 | rubrika: Veřejná doprava | strana: 22 | autor: AdAm šůRA