17. 2. 2016
Za dvě ostře veřejností sledované oblasti zodpovídá radní Alžběta Rejchrtová (trojkoalice/SZ) – za územní rozvoj, výstavbu a dopravu. Především výstavba na území Prahy 4 byla v minulosti občany často kritizovaná pro svoji předimenzovanost. Povedlo se nové radní situaci změnit?
Voličům jste ve volebním programu slíbili, že omezíte výstavbu administrativních a předimenzovaných budov v Praze 4. Jak se tento závazek daří plnit?
Ráda bych řekla, že slib dodržíme, ale potýkáme se s jedním problémem. Správní řízení na řadu stavebních záměrů se často táhnou mnoho let a my jako nové vedení městské části jsme už nemohli k některým z nich dát nesouhlasné stanovisko. Podrobné informace najdou čtenáři pod mapou na straně 11. Typickou ukázkou dluhu z minulosti je stavba výškové budovy, tzv. véčka, na Pankráci. Navíc město v minulosti velice špatně hospodařilo se svými pozemky. Magistrát je prodával developerům, aniž by se zajímal, co na nich bude stát. Také proto tu máme přemíru administrativních budov, které mají čtyřnásobně vyšší dopravní nároky na obslužnost než obytné domy. „Úřednické“ automobily zatěžují okolí, zabírají parkovací místa a způsobují v ulicích nárůst exhalací a hluku. Přitom pro developery je zcela přirozené, že budou využívat atraktivity magistrály a ověšovat ji stavbami, které přitahují dopravu. Tady je na městě, aby si řeklo, když chceme humanizovat magistrálu, musíme také omezovat zdroje a cíle dopravy a mít jasnou koncepci, která bude fungovat.
Každopádně developeři určitě chystají nové projekty. Jak se je daří ovlivňovat?
Aktivně vystupujeme hned v prvopočátku stavebního záměru a snažíme se s developery i s architekty najít optimální podobu zamýšlené zástavby. Nebo ji i odmítnout, pokud je předimenzovaná či se nehodí do tzv. stabilizované, tedy již utvořené, obytné čtvrti. Jeden příklad, kdy jsme zasáhli i později: v úzké ulici U Michelského mlýna, v historickém jádru Michle, měly ve svahu vyrůst domy až se 17 patry. Občanské sdružení a místní obyvatelé proti projektu podali žalobu, my jsme se za městskou část vyjádřili odmítavě a záměr byl zamítnut.
Neměly právě chystaný Metropolitní plán a Pražské stavební předpisy takové nevhodné stavební záměry omezit?
Měly by, ale Metropolitní plán počítá se zahušťováním zástavby, a jestli se do něj nějak promítl nesouhlas naší městské části s tímto trendem, například se zvyšováním koeficientů zastavěnosti, to zatím nevíme. Jediné, co jsme obdrželi k připomínkování, byly připravované Pražské stavební předpisy (PSP), tedy pravidla, podle kterých by se měly řídit stavební úřady i stavebníci. PSP mají být jasné a jednoznačné, aby podle nich stavební úřady mohly rozhodovat a také aby nevznikal prostor pro korupci. Třikrát jsme je za Prahu 4 zásadně připomínkovali. Nakonec současná primátorka celý proces zastavila a PSP vydala v původní podobě, která byla navržena za předcházejícího primátora Hudečka.
A je to dobře, že alespoň nějaké PSP budou platit, nebo je to špatně, protože nejsou dokonalé?
V PSP jsou věci, které jsou dobře, ale řada z nich je skutečně špatně. Nejasná terminologie, vágní ustanovení. Je dobře, že například PSP stanovují uliční a stavební čáru. Ale v rozvojových územích, což je v našem případě například pozemek Michelských pekáren, si je může stavebník určit sám. My však chceme, abychom za městskou část mohli nejdříve zadat studii, která prověří možnosti území a bude pro stavebníka závazná. Odmítli jsme i nedostatečnou ochranu zeleně. V PSP se parky, které byly dříve nezastavitelným územím, přesunuly do zastavitelného, izolační zeleň v nich vůbec neexistuje! To považujeme za naprosto nepřípustné. Rovněž jsme připomínkovali zvyšování hlukových limitů v Praze, tento záměr se nám povedlo nakonec zrušit.
Vraťme se ještě zpátky k Praze 4 a k vašim snahám ovlivnit zamýšlené stavební projekty.
Tyto projekty lze nejlépe ovlivnit, když jsou ještě ve fázi studie, tehdy můžeme říct developerovi, který chce například stavět obytný soubor: „Váš záměr musí komunikovat s okolím, a to nejen z hlediska architektonického či urbanistického, ale reagovat také na potřeby místních obyvatel a městské části. Tady potřebujeme například školku či sociálně zdravotní služby nebo dobudovat jinou infrastrukturu.“ Záměr musí být předložen komisi rozvoje a výstavby, kterou jsme otevřeli veřejnosti, stejně jako jiné komisi. Veřejnost se k ně-mu může vyjádřit a sdělit své další požadavky. Stanovisko komise je pak doporučujícím podkladem pro konečné rozhodnutí rady. Pokud jde o nová rozvojová či transformační území, například u stanic metra D nebo na místě Michelských pekáren či Nuselského pivovaru, tak i tam chceme včas do rozhodování zapojit veřejnost. ať už formou veřejných debat, plánovacích stanů či třeba komunitního monitoringu, kdy budou školení pracovníci oslovovat různé věkové či sociální skupiny a ptát se jich, s čím jsou v daném území spokojení a co jim naopak chybí. Praha 4 by měla mít vlastní koncepci dalšího rozvoje. Městská část i veřejnost by si měly říct, co vlastně na těchto územích chtějí. Územní plán do jisté míry omezuje vlastnická práva ve prospěch veřejného zájmu. Proto chci prosadit, aby zpracovatelé územního plánu přijali naše regulační podmínky pro tato území.
Jak na tento nový přístup reagují sami developeři?
Musím říct, že někteří developeři si už uvědomují, že nemůžou území jen vytěžit a jít dál, že je lepší nejít do konfliktu s místními lidmi, ale něco jim nabídnout a přinést. Přicházejí proto se svými záměry a chtějí je nejen představit na komisi rozvoje, ale vítají, když jim nabídnu setkání s těmi, jejichž životní prostředí plánovaná zástavba přímo ovlivní. Pomohla jsem již zorganizovat několik schůzek mezi investory a občany například na Habrovce, v Hodkovičkách, v Krči a v Jeremenkově ulici, na nichž se nějaké problémy vyřešily a jiné se řeší. Také proto budeme pravidelně zveřejňovat mapy stavebních záměrů v jednotlivých čtvrtích v Praze 4 a já budu ráda za jakýkoliv zájem, který občané o své okolí projeví. V příštím čísle zveřejníme záměry v Podolí.
Zdroj: http://praha4.zeleni.cz/radni-a-rejchrtova-podobu-mesta-nemaji-utvaret-jen-developeri-architekti-a-politici-ale-i-verejnost/