Zelený recept na přehřátou Prahu? Stromy a voda do ulic

1. 8. 2018

Praha, 1. 8. 2018 – Obyvatelé Prahy aktuálně pociťují dopady klimatických změn na vlastní kůži. Změna klimatu Praze přinese v budoucnu více horkých dnů a více přívalových dešťů. Praha navíc funguje jako tepelný ostrov. Výsledky studií zpracovaných pro Prahu ukazují, že zranitelnost vůči vlnám horka i nedostatečnému zasakování srážkové vody se bude v blízké budoucnosti zvyšovat, nejvíce v centrálních městských částech. Tento trend může být dále zhoršován demografickými změnami rostoucí zastavěností městského území a úbytkem zelených ploch.

Na současné extrémní počasí je potřeba reagovat a uspíšit adaptaci Prahy na změn klimatu. „Zranitelnost hlavního města vůči teplotním extrémům je zbytečně vysoká. V Praze musí urychleně vzniknout desítky nových fontán, stovky zelených střech a ozeleněných vnitrobloků,“ uvedl kandidát na pražského primátora za stranu Zelených Ondřej Mirovský.

 „Z klimatické analýzy, kterou si nechal vypracovat magistrát, jasně vyplývá, že do konce století můžeme očekávat další nárůst teploty i teplých dnů,“ připomněl Mirovský. Centrum Prahy se podle něj mění v takzvaný „městský tepelný ostrov“, který je nepříjemný pro obyvatele i lidi, kteří v centru pracují. (viz příloha)

Mezinárodní výzkumy ukazují, že horké dny tvoří ze všech přírodních katastrof jen 0,8 %, ale mají na svědomí 67 % všech úmrtí.

„Prahu proto čekají další nezbytná, ale přírodě blízká řešení,“ dodává radní pro územní rozvoj Petra Kolínská. Vedle výsadba stromů a tvorby jezírek na dešťovou vodu se jedná i o projekty na podporu zelených střech, vertikální zeleně, zelených tramvajových těles, ale i komunitních zahrad a zahrádkářských kolonií.

„Musíme také přestat bezhlavě asfaltovat a začít měnit nepropustné povrchy na vsakovací. Týká se to třeba parkovacích ploch na sídlištích, která jsou z hlediska horka také zranitelná,“ říká Zuzana Drhová, ekoložka a zastupitelka Prahy 13.  „Zelení proto navrhují následující desatero opatření proti projevům změn klimatu v Praze Je potřeba reagovat okamžitě.“

1. Praha má velké rezervy v tom, kolik dešťové vody končí v kanalizaci. Když přijdou přívalové deště, kanalizace nestačí všechnu vodu pojmout a odchází se všemi nečistotami do Vltavy. V případě sucha pak ve městě chybí.  Strategie adaptace na změnu klimatu přináší doporučené postupy. To je ale málo, je potřeba Prahu na horko, sucho a přívalové deště skutečně připravit. Navrhujeme urychleně zpracovat analýzu odtokových poměrů a určit pro nejvíce ohrožená území konkrétní opatření (změna povrchů, zelené střechy, zeleň v ulicích, malé poldry na veřejných prostranstvích).
2. Máme cíl do 5 let odpojit 10% stávajících zpevněných povrchů od dešťové kanalizace. Znamená to konec bezhlavého asfaltování a změnu zpevněných povrhů na vsakovací kde to jde (parkoviště, střechy, cesty pro pěší a cyklisty, malé poldry na veřejných prostranstvích….) Viz např. RISA – Rain Infrastructure Adaptation v Hamburku. (1)
3. Pro to, aby se věci skutečně začaly dít, je třeba ustavit funkci hlavního vodohospodáře, který bude koordinovat naplňování strategie nakládání s dešťovými vodami a realizaci připravených opatření na MČ.
4. Zřídíme dotační programy pro přírodě blízké (decentralizované) nakládání s dešťovou vodou. Snížením objemu vody lze ušetřit a získat zdroje např. na údržbu zeleně ve městě či zřizování zelených střech.
5. Připravíme projekty pro veřejné budovy, které v tomto musí jít příkladem.
6. Funkce zeleně začala být zpochybňována při přípravě MPP zejména z hlediska estetické funkce „Chceme parky, ale ne zeleň“. Město lze přitom ochlazovat pouze přítomností vody a zeleně. Zeleň nejen poskytuje stín, ale také odpařuje vodu, zchlazuje vzduch a zlepšuje mikroklima. Chceme proto zelené střechy, ulice i vnitrobloky a chceme vrátit funkci izolační zeleně do návrhu MPP.
7. Praha musí změnit systém péče o zeleň. TSK, a.s., není schopna pružně reagovat na nové potřeby o rozvoj městské zeleně a je proto nutní sjednotit péči o veškerou zeleň pod jednu organizaci. Výsadby stromů musí být součástí rekonstrukcí ulic v Praze a město musí být připraveno na investice i do přeložek poduličních sítí. Ročně musí Praha vysadit stovky nových stromů, které ochlazují město a to především v centru.
8. Vodu do ulic chceme dostat nízkonákladovými mlžítky, které mohou být téměř v každé ulici centra města. Všechny projekty nových dětských hřišť a opravy parků budou obsahovat vodní prvky.   
9. Do ulic také patří nová pítka, lidé se budou moci bezplatně osvěžit a ušetří se také jednorázové plastové obaly.
10. S ohledem na vliv dopravy na problémy s přízemním ozónem je současně nutné rychle budovat veřejnou dopravu postavenou primárně na elektrickém pohonu a také podpořit sdílená elektro auta jako alternativu spalovacím motorům.

Přílohy:
– Koncept umístění pítek HMP: pitka
– Prezentace z tiskové konference: Klima_Praha

Kontakt:

Petra Kolínská, náměstkyně pražské primátorky, tel. 776 552 022
Ondřej Mirovský, zastupitel hl. města Prahy a místostarosta Prahy 7, 724 833 286
Zuzana Drhová, ekoložka a zastupitelka Prahy 13, 777 230 356