4. 8. 2017
Článek byl napsán pro Deník Referendum
Za slunečných letních dní nastává ve velkoměstských ulicích nesnesitelné horko. Je tato situace nevyhnutelná? O řešení, které v současnosti hledá Praha, píše náměstkyně primátorky Petra Kolínská.
Prudké deště se rychle střídají s extrémními horky. Rozpálené ulice, vegetace trpící suchem, nedostatek vody, nebo naopak voda tam, kde nemá co dělat – to vše jsou projevy klimatických změn. Jako konkrétní ilustrace může posloužit aktuální nedostatek vody v Římě, kde úřady kvůli dlouhému období sucha dočasně zastavily čerpání vody z jezera nedaleko velkoměsta, a dokonce zvažovaly přídělový systém vody. Na tomto italském příkladu můžeme vidět, jak velký zásah do každodenního života mohou výkyvy počasí mít.
Nežádoucí projevy klimatických změn přitom můžeme zmírnit kombinací různých opatření. Jsem ráda, že Praha má k dispozici historicky první adaptační strategii. Ta si klade za cíl omezit dopady přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha. Mezi další kroky patří snížení spotřeby energie, rozvíjení udržitelné mobility, zlepšení krizového řízení a podpora osvěty, environmentálního vzdělávání a výzkumu klimatických změn.
Akční plán, tedy přesný harmonogram a rozpočet dalšího postupu se právě začal zpracovávat. Strategie adaptace se bude naplňovat postupně. Rada Hlavního města Prahy pověřila Odbor ochrany vypracováním detailního plánu pro roky 2018–2019. Ten nejdříve vybere oblasti v Praze, které jsou dopady klimatické změny nejvíce zranitelné, a pro ty zvolí vhodná opatření a pilotní projekty. Podle toho se pak naplánuje další etapa.
Zlepšit mikroklima ve městě můžou zelené střechy, jejichž výhody u nás zatím zůstávají nedoceněné.
Foto Wikimedia
Jak můžou taková opatření vypadat v praxi? V oblasti zeleně vyzývá strategie ke změně v pokládání sítí tak, aby bylo možné sázet v ulicích více stromů. Chránit si máme zahrádkové osady a zelené vnitrobloky. Již příští rok by mělo být možné čerpat na revitalizaci vnitrobloků finanční příspěvek a na podzim proběhne konference, která představí příklady dobré praxe při obnově zeleně ve vnitroblocích. Vzorovým příkladem může být žižkovská čtvrť, kde proběhla revitalizace vnitrobloku mezi ulicemi Křížkovského – Ševčíkova – Kubelíkova – Slavíkova, na které spolupracovali obyvatelé spolu s Ekocentrem Koniklec.
Zlepšit mikroklima pomůžou také zelené střechy. Všichni stavebníci, kteří se pro toto řešení rozhodnou, by měli pocítit podporu stavebních úřadů, ale například i památkářů. Výhody zelených střech u nás zatím zůstávají nedoceněné. Nejenže dobře vypadají, ale dokážou také absorbovat vodu a zpomalit povrchový odtok. Za stále častěji se vyskytujících přívalových dešťů tak zadržují vodu a odlehčují kanalizaci, v obdobích sucha zase brání přehřívání a zvyšují vlhkost vzduchu.
V oblasti zlepšení hospodaření s vodou mne zaujala doporučení zmapovat studny, které by mohly sloužit jako náhradní zdroj pitné vody, a zajistit systematickou obnovu studánek. Ke zvýšení rovnováhy je totiž v Praze důležité využít i takovýchto zdrojů, jež jsou mnohdy ještě svedeny do kanalizace. V městském prostředí můžou sloužit třeba k ochlazování okolního prostředí, pokud se z nich vytvoří jezírka, fontány či umělé mokřady, nebo z nich lze brát vodu na zalévání vegetace. Ty z nich, u kterých se prokáže patřičná kvalita, lze pak využít jako náhradní zdroje pitné vody.
Každé město potřebuje při zmírňování klimatických změn individuální přístup. Inspiraci je však dobré čerpat v jiných velkoměstech. Například v Kodani mají plán stát se do roku 2025 uhlíkově neutrálním městem. To je cíl, na který si Praha zatím netroufla, i tak ale znamená schválená adaptační strategie krok důležitým a správným směrem.
2. 8. 2017