16. 9. 2019
Vedení města deklaruje zodpovědný přístup v oblasti správy majetku a infrastruktury města, hlásí se ke klimatickému Paktu starostů, který schválilo předchozí vedení Prahy, a zastoupením řady nováčků v Radě vytváří dojem novosti a otevřenosti. Každodenní zkušenost s fungováním města a jeho vedení bohužel přináší po půl roce příklady pokračujícího neřešení zásadních hrozeb a dokonce zhoršování situace oproti předchozím rokům.
“Spousta stávající infrastruktury a veřejných služeb je stále svým podfinancováním na pokraji kolapsu, čelíme všudypřítomným negativním dopadům klimatické krize a obrovského nárůstu turismu, který drtí život v centru Prahy. Přesto však Rada počítá s projekty, které nemají v zadání potřebu snižovat celkovou produkci emisí skleníkových plynů, a které jsou stěží ekonomicky udržitelné,” shrnuje nejkřiklavější problémy Prahy spolupředseda pražských Zelených Vít Masare.
“Příkladem za všechny je tunelová varianta dokončení městského okruhu Blanka 2, která bude ještě dražší než nechvalně známá Blanka, ale také pasivní postoj vedení Prahy vůči záměrům zvyšování kapacity pražských letišť, významného zdroje emisí ale také neustále rostoucího počtu turistů,“ uvádí příklady spolupředsedkyně pražských Zelených Ivana Milek Brodská.
“Prahu čeká další rozsáhlá výstavba v území uvnitř městského okruhu (Smíchov, Rohanský ostrov, Bubny-Zátory) a i proto Praha potřebuje konečně zavést poplatek za znečištění k účinné regulaci vjezdu osobních automobilů do širšího centra Prahy. Zavedení poplatku za znečištění však vedení Prahy i navzdory žádosti Prahy 1 o další roky odkládá,” popisuje rostoucí problém Vít Masare.
“Jediný přínos ekonomicky neudržitelného projektu Blanky 2 může být odblokování rozvoje zubožených a zpravidla nepopulárních lokalit, které chátrají kvůli stavebním uzávěrám.
Při zavedení mýta a investicích do paralelní infrastruktury pro veřejnou dopravu by přitom počet automobilů v oblasti poklesl na takovou míru, že by v např. v Libni bylo možné zrušit okamžitě stavební uzávěru a nebylo by třeba vůbec budovat Libeňskou spojku. Takové řešení by bylo mnohem levnější, šetrnější k planetě a realizovatelné v dohledné době,” doplňuje Ivana Milek Brodská.
“Hrozbou překročené míry udržitelnosti turismu, kdy dnes do Prahy přijíždí třikrát víc turistů jak před dvaceti lety a dvakrát víc jak před deseti lety, se vedení Prahy zabývá jen velmi okrajově. Navzdory varovnému volání o pomoc nočního starosty a obyvatel centra města, vedení Prahy namísto řešení příčin stále inzeruje v zahraničí liduprázdný Karlův most, primátor se lákáním
dalších turistů chlubí a radní pro rozvoj, který se sám dávno odstěhoval mimo Prahu, krčí rameny a hledá výmluvy, proč problémy nelze řešit,” doplňuje zkušenost mnoha obyvatel centra Prahy Vít Masare.
“Po zrušení roky fungujících online interpelací radních a následným znemožňováním řešení závažných témat na veřejných výborech zastupitelstva se navíc stávající Rada navrátila o řadu let zpět v otázce informační otevřenosti vůči občanům,” upozorňuje Ivana Milek Brodská.
Výsadba semenáčů v parcích a lesích na okraji Prahy nechrání nejcennější stromy v ulicích před schnutím. Od dubna je vedení Prahy vyzýváno občany, aby naše stromy nenechalo v nouzi způsobené klimatickou krizí uschnout. Zatím s velmi omezenými výsledky.
“O 70 000 stromů nevyčíslitelné hodnoty v ulicích Prahy, se stará v terénu pouhých 7 správců. Jeden supersprávce na v průměru 10 000 stromů. Na výkon své práce mají od vedení Prahy zhruba čtyřikrát méně prostředků, než by potřebovali. Klimatická krize činí podmínky pro stromy v Praze čím dál tím horší. Vedení Prahy, primátorem počínaje, se o problémech vyvolaných klimatickou krizí již od dubna odmítá bavit. Stromy navzdory práci svých přetížených správců umírají,” komentuje závažnost situace Vít Masare.
Na dubnovém zastupitelstvu přišel po měsících nezájmu vedení Prahy o řešení dopadů klimatické krize konečně náznak naděje spojený s usnesením, že na zářijovém zastupitelstvu podá Rada průběžnou zprávu o přijatých opatřeních v této oblasti. V tu samou dobu si rovněž náměstek primátora Hlubuček vysloužil potlesk demonstrujících studentů slibem, že na červnovém zastupitelstvu nechá hlasovat zastupitele o vyhlášení stavu klimatické nouze, jako se předtím stalo ve stovkách měst po celém světě i na Praze 7 a 6.
“Vedení Prahy v dubnu vyvolalo svým slibem naději ve studentech, kteří stávkují za klima. Svůj slib však nedodrželo, výjimečnost krizové situace od té doby popírá jak slovy, tak činy a během léta se již nechalo předběhnout jak vedením polských měst Varšavy, Krakova či Lodže, která již vyhlásila výjimečný klimatický stav a přijala tomu odpovídající výjimečná opatření, tak dokonce i po zásluze kritizovanou českou vládou,” komentuje zaostávání Prahy ve Střední Evropě spolupředsedkyně pražských Zelených Ivana Milek Brodská.
Z lidí, kteří v pražské koalici řeší ekologii, si navíc většina do poslední chvíle ani nebyla jistá, jestli Rada skutečně splní úkol z dubnového zastupitelstva a na zářijovém zastupitelstvu přednese avizovanou informaci o klimatických krocích. V podkladech pro výbor životního prostředí žádná nebyla a začala se dělat na poslední chvíli po našem upozornění.
Ohroženy jsou v dnešní situaci nejen stromy, ale také mosty. A není to jen problém mostu Libeňského.
“O 700 pražských mostů se doposud stará v terénu pouhých 9 lidí z TSK. Primátor tyto správce mostů navíc zahlcuje urgováním řešení populistických banalit jako například hádáním se s památkářskou komunitou ohledně řešení vandalských malůvek,” upozorňuje na možná bezpečnostní rizika Vít Masare.
“Namísto nových kapacitních silnic by dle Zelených měla Praha desítky miliard vkládat naopak do výstavby metra D, rozšiřování tramvajové sítě, přípravy investic pro odstranění zátěže z nadměrné dopravy (např. zakrytím Spořilovské spojky nebo zahloubením ulice V Holešovičkách). Investice vyžadují také zlepšení pro pěší a cyklistickou dopravu. Již roky čekáme na tramvaje, které spojí Bohnice s Prahou 6, Smíchov s Hostivaří nebo Suchdol se zbytkem města,” popisuje priority udržitelného rozvoje města Ivana Milek Brodská.
“Upřednostnění udržitelných investic ale neznamená, že současný stav v silniční dopravě v oblasti Blanky 2 má zůstat zachován. Trasování městského okruhu by mělo být vedeno dále od centra města tzv. „Duálem“, tedy zahloubenou ulicí v Holešovičkách a dále ulicí Kbelská a Průmyslová a také v ose ulice Povltavská a Spojovací.
Praha by také měla nabídnout Správě železniční dopravní cesty, že se bude investičně spolupodílet na takzvaném Metru S neboli Novém spojení II, které by zásadně navýšilo kapacitu železničních příměstských tratí a umožnilo by Středočechům do Prahy dojíždět vlakem a ne autem.
„Budujme tunely pro vlaky, ne pro auta,“ uzavírá k tomu Ivana Milek Brodská.
Vít Masare 607 786 013
Ivana Milek Brodská 776 685 655