24. 6. 2009
Město zelené. Tento požadavek se objevuje ve všech došlých odpovědích na naši výzvu k zaslání podnětů pro nový územní plán. Je to reakce na úbytek zeleně ve vnitřní části města, chaotické zastavování okrajů města( zemědělské půdy) obytnou zástavbou, která v mnohém připomíná oprávněně kritizovanou panelovou výstavbu 70. – 90. let minulého století.
Nový územní plán by měl být funkčním regulačním nástrojem, který umožní vyvážený rozvoj všech funkcí města a měl by být připravován tak, aby se veřejnost mohla vyjádřit, co jí na daném území schází. Nová výstavba na území hlavního města Prahy nesmí ztrácet městský charakter, a proto je třeba u všech projektů více dbát na vyváženost obytné funkce, služeb, dostupnosti a kvality veřejných prostranství, či veřejné dopravy.
Přednostně je třeba zastavovat území, která jsou k tomu vyčleněna a soustavnými změnami územního plánu neobcházet tento základní regulativ. Upřednostnit regeneraci a využívání poškozených ploch uvnitř města v zájmu omezení extenzívního rozvoje uvnitř i za hranicemi města, nejlépe pomocí uceleného programu vymezení a podpory využívání brownfields (vyznačit i ve výkresové části) souběžně s restrikcemi na zastavování zelených ploch uvnitř i vně města (v koordinaci s územním plánem VÚC Středočeského kraje).
Nový územní plán by měl být v souladu s krajským programem na snižování emisí a měl by zamezit výstavbě administrativních budov, hotelů a obchodních center v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší, případně omezovat garážová stání. Pro tyto oblasti by navíc měly být zpracované regulační plány.
Pro nový územní plán je třeba zjednodušit a zpřehlednit stanovování koeficientů míry využití území rozvojových ploch a zpřesnit zásady pro regulaci zahušťování míry využití území stabilizovaných ploch; například zavedením jednoduše srozumitelných regulativů jako % zastavěnosti nebo počet nadzemních podlaží.
Na naši výzvu reagovaly základní organizace Strany zelených či jednotlivci z městských částí Praha 3, 5, 4, 6, 13, dále občanská sdružení z Čakovic a Nebušic. Jaké padly další konkrétní návrhy?
Čakovice: rozšířit budovaný lesopark Letňany a zachovat stávající městskou zeleň, nestavět další průmyslové či technické zařízení v již tak hodně zatížené MČ, zajistit ochranu obytných částí před negativními vlivy ďáblické skládky, vytvořit lesní ochranné pásmo podél Pražského obchvatu R1.
Praha 4 – podněty pro řešení problematiky silniční dopravy
Zařadit do ÚP dopravní opatření, jež by měla vést ke zklidnění magistrály již od křížení ul. 5. května a Jižní spojky do centra a dále až do ulice V Holešovičkách. Ztotožňujeme se s návrhem Městské části Praha 4 navrhnout novou konfiguraci křižovatky ul. 5. května a Jižní spojky tak, aby hlavní směr komunikace byl po příjezdu do města orientován na městský okruh a nikoliv přímo po ul. 5. května do centra. Dále navrhujeme snížit počet jízdních pruhů a zřídit zelený pás uprostřed ul. 5. května, případně v některých místech na jejich okrajích.
Zlíchovský most,který je ve stávajícím ÚP zakreslen jako most městského typu, změnit na tramvajový se stezkou pro pěší a cyklisty.
Vyjmout z nového ÚP nájezdovou rampu z ul. Vyskočilova na ul. 5. května a sjízdnou rampu z ul. 5. května na ul. Michelskou. Obě rampy by byly postaveny v rozporu se stávajícími zákony o ochraně ovzduší a veřejného zdraví, protože by do oblasti neúnosně zatížené vlivy z dopravy přivedly další desetitisíce aut.
Zlepšit přístupnost veřejné dopravy
Vybudovat přístup na nádraží Vršovice z Nuslí.
Postavit druhý vestibul u metra Vltavská.
Nová dopravní infrastruktura
Budování nové infrastruktury by se mělo dít uváženě, podporovat je třeba co nejvíce tu stávající, a případně ji doplňovat. Například nestavět metro do oblasti, kde lze vhodně zkombinovat modernizaci železniční tratě s rekonstrukcí a rozšířením tramvajové sítě, zvláště pokud se jedná o relativně řídce osídlené území. Naopak je třeba zvážit stavbu metra tam, kde obsluhu velkých sídlišť zajišťují pouze autobusy, kde neexistuje železniční trať a kde by samotné tramvaje potřebnou obsluhu zvládaly jen s obtížemi.
Praha 13 – Jihozápadní město
Dokončit propojení Centrálního parku s Prokopským údolím a zpřísnit ochranu Prokopského a Dalejského údolí a jejich ochranného pásma před jakoukoliv zástavbou. Nestavět další výškové budovy, zachovat veřejný zelený prostor a k tomu volit a dodržovat koeficient zastavěnosti u nové zástavby. Citlivě přistoupit k zástavbě plochy u Slunečního náměstí (snížit koeficient zastavěnosti, ponechání dostatku zeleně – přechod na Centrální park). Rozvíjet cyklistiku jako dopravní prostředek na P 13 (cesty do škol, kombinace kolo- metro, zřídit odkladová místa u škol, stanic metra). Omezit hluk z Barrandovské spojky (protihluková stěna na Barrandovské magistrále ve spolupráci s Prahou 5).
Praha 6 – Humanizovat sběrné komunikace, plošně zklidnit území a zřizovat zóny 30;obytné ulice; pěší zóny. Zpoplatnit plošně parkování v centrální části P6;omezovat zřizování kapacitních vysokoobrátkových parkovišť v centru P6 , zřizovat kapacitní záchytná parkoviště P+R u zastávek kolejové veřejné dopravy. Břevnovská radiála celá podpovrchově.
Kompletní znění připomínek naleznete zde.
MČ Praha – Nebušice Připomínky a podněty MĆ Praha – Nebušice k návrhu zadání Územnho plánu hlavního města Prahy v plném znění.
Příměstská železnice
Co nejrychleji dokončit příměstskou železnici na Letiště-Praha a do Kladna s terminálem a P+R Dlouhá Míle;zřídit zastávku ČVUT na železnici do Kladna;urychlit výstavbu zastávky Podbaba;zachovat železniční zastávku Praha-Bubeneč;zřídit zastávku Stromovka u mostku do Troje.
Metro
Přehodnotit prodloužení metra A z hledisek uživatelských a provozně-ekonomických:
zřídit druhý vestibul na Červeném Vrchu a na Veleslavíně; Veleslavín jako nadzemní stanici; mělčí stanici Petřiny;nutná stanice Vypich s etapovým koncem, terminálem a P+R; přehodnotit další pokračování trasy (spíše k Řepům a k SO).
Na základě sebraných podnětů připravila Zuzana Drhová, členka výboru územního rozvoje při Zastupitelstvu hl. m. Prahy.