1. 9. 2013

Squatteři obsadili v Praze sedm chátrajících objektů, ale jen na jediný den. Celou neděli ve všech budovách pořádali výstavy, koncerty či hostiny. Akcí s názvem Vzpomínky na budoucnost chtěli připomenout legendární squat Ladronka, od jehož obsazení uplynulo 20 let. Kritizovali také bytovou politiku. K pražskému programu se připojilo i Brno happeningem Kulturou proti chátrání.

Podporu a slova uznání nacházeli squatteři nejen mezi příchozími či kolemjdoucími. Ke schvalování jejich počínání se přihlásil i historik, fotograf a zastupitel z Prahy 8 Petr Vilgus, stínový radní hlavního města pro památky a kulturu. Ocenil, že podle jejich webu squatteři chtěli mimo jiné kritizovat bytovou politiku, kde stojí právo na vlastnictví prázdného bytového domu nad právo člověka na bydlení. Připomněli vysoké ceny nájmů – a současně nekončící výstavbu poloprázdných domů na předměstích, špatný stav řady památkově chráněných domů včetně Nádraží Vyšehrad, Paláce Svět v Libni nebo staveb v památkové rezervaci. „Nenásilné obsazení dlouhodobě opuštěných budov jako akt protestu proti současné bytové a sociální politice má moje sympatie,“ připomněl Vilgus.

„Squatting je způsob, jak mohou aktivní občané oživit místa, která jejich majitelé zanedbávají. Pokud opuštěný dům obsadí skupina lidí, kteří nebudou hledat konflikt ve vztahu k okolí, může se ze squatu stát místo alternativní kultury a inspirativního životního stylu,“ míní – a připomíná, že na některých místech v evropských metropolích dokonce příchod squatterů dal nový život nejen domům. Také ulicím, a dokonce i celým čtvrtím! „Nejznámější je příklad berlínského obvodu Kreuzberg,“ nabízí Vilgus příklad od nejbližších sousedů. 

Související:
Ilustrační obrázek: Mezinárodní symbol squatterů