30. 8. 2018
Mgr. Ondřej Mirovský, M.EM , lídr kandidátky a Zelený kandidát na primátora, *1979 v Praze
„Zeleným záleží na zdravém životním prostředí, které neznamená pouze všudypřítomnou zeleň, ale především spokojené spoluobčany.“
Předseda pražské krajské organizace a zástupce starosty Prahy 7 pro dopravu se po získání magisterského titulu na Univerzitě Karlově rozhodl ve studiu pokračovat v Amsterdamu. Protože byl nespokojený s celou řadou věcí, které se v jeho rodném městě děly, rozhodl se do něj po studiích v zahraničí vrátit, pracovat pro něj a měnit ho k lepšímu.
V roce 2008 byl vůdčí osobností úspěšné kampaně Zachraňme Letnou – masového občanského protestu proti nenávratným změnám v oblasti Letné. Petice, kterou podepsalo 7100 občanů, odmítala výstavbu oceanária pod bývalým Stalinovým pomníkem a vybudování národního fotbalového stadionu na Spartě a žádala zachování zeleně v oblasti Letenské pláně.
V pozici místostarosty Prahy 7 za poslední čtyři roky dokázal, že umí zařídit spoustu dosud zdánlivě nemožných věcí. Společně s kolegy z radnice ve své městské části zlepšili dopravu, zvýšili bezpečnost, řadu míst bezbariérově upravili, veřejný prostor zazelenili. Krom toho se naučili vyjednat s developery takové podmínky, které v první řadě určuje město.
Dnes už ví, že je komunální politika o hledání společného zájmu, ne o zbytečných konfliktech, které mohou důležité věci zdržovat. Chce žít ve městě, které nestagnuje po stránce kulturní, sociální ani ekologické. Je připraven přijmout takové výzvy, jako je doprava, stárnutí obyvatel nebo prolínání moderních technologií do života Pražanů. Chce dostat vodu do parků i ulic, ozelenit nejen ulice, ale i střechy a fasády domů. Zeleň je totiž daleko účinnější klimatizací, než hlučící bedny. Chce zlepšit hromadnou dopravu: dostavět metro D, vybudovat nové tramvajové tratě, zkrátit intervaly mezi spoji a zvýšit pohodlí cestujících, např. instalací klimatizace do všech tramvají a autobusů. Protože veřejná doprava nemusí být jen hromadná, plánuje dát prostor sdílení kol, ale také aut.
Závodně hraje stolní tenis, rád jezdí na kole, hodně běhá, občas si zahraje také floorbal a squash. Je ženatý, s manželkou Michaelou mají syny Mikuláše a Vojtěcha.
Mgr. Ing. Zuzana Drhová, Ph.D., dvojka kandidátky, * 1963 v Praze
„Prahu bych si přála mít příjemnou pro život a sociálně pestrou, tedy žádná ghetta pro chudé či bohaté, mladé či staré.“
Ekoložka, opoziční zastupitelka MČ Praha 13 a předsedkyně klubu Zelení a Piráti pro 13 dlouhodobě působila ve vedení asociace nevládních ekologických organizací Zelený kruh a prosazovala účast veřejnosti v otázkách životního prostředí (implementací Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí). Politikou životního prostředí a udržitelného rozvoje se zabývala i na akademické půdě během své spolupráce s Centrem pro sociální a ekonomické strategie UK a dodnes zabývá ve svých přednáškách na Univerzitě Karlově. Díky svému působení v Agentuře pro sociální začleňování, kde se zaměřuje zejména na sociální aspekty regionálního rozvoje a kohezní politiky EU, rozšířila svůj zájem o sociální otázky a utvrdila se v tom, že dobrá sociální politika musí stát na komplexní a promyšlené prevenci.
Profesní zaměření se promítlo i do oblasti zájmu v komunální politice, kterým je udržitelný rozvoj měst. Byla přímým svědkem dostavby Jihozápadního města a začala se více zajímat o strategické a územní plánování, zapojování veřejnosti, ochranu přírody ve městě a zapojila se i do občanských iniciativ SOS Praha. Těmto tématům se dál věnovala i po vstupu do Strany zelených v r. 2006.
Aktuálně jí vadí, že se v Praze začínají zhoršovat podmínky pro běžný život. Postupně dožívá infrastruktura a bydlení je drahé – novou výstavbou se zastavěly nejprve zelené plochy na okraji města, teď hrozí stejně nepromyšlené zastavování sídlišť a vznikající byty navíc nejsou pro běžné lidi finančně dostupné. K tomu má Praha vinou automobilové dopravy problémy s čistotou vzduchu. I tyto problémy by Zuzana Drhová ráda řešila jako politička strany, která ve svém programu nabízí řešení. Vzhledem ke své profesi si navíc dobře uvědomuje, že bez strategického plánování a lepší koordinace mezi tím, co se děje na magistrátu, na městských částech či ve Středočeském kraji, se to neobejde.
Prahu by si přála mít příjemnou pro život, sociálně pestrou, s dobře fungující veřejnou dopravou a živou kulturou. Připravenou na letní horka i přívalové deště, které přinesou klimatické změny. Ve vedení města se chce zasadit o co nejvíce stromů v ulicích a parků a o co nejméně dešťové vody končící v kanalizaci. Pevně doufá, že na pražských brownfieldech konečně vzniknou nové čtvrti, které budou inspirovat nejen chytrými technickými řešeními a svoji ekologičností, ale také zajímavou architekturou a pestrým složením obyvatel.
Má dvě dospělé děti a dvě vnoučata. Ve volném čase se kromě péče o ně ráda projede s kamarády na kole, na lyžích či snowboardu nebo šplhá po horách. Je pravidelnou návštěvnicí plaveckých bazénů, ale také městské knihovny, divadel a galerií.
Mgr. Petr Štěpánek CSc., přírodovědec, starosta Městské části Praha 4 a předseda Strany zelených, *1965 v Evropě
“Komunální politika mne naučila naslouchat lidem. Když je trápí drobná kriminalita na náměstí plném heren, je hloupost radit jim, aby si lépe zajistili auto, ale je potřeba zavřít herny a zastavárny. Jen v kontaktu s obyvateli může starosta zjistit, co skutečně potřebují. Proto mne nikdy nenajdete v kanceláři, ale na ulici mezi Vámi.”
Narodil se tři roky před sovětskou okupací v rodině, která za války, po osmačtyřicátém i osmašedesátém vždy stála na straně svobody a demokracie. Veřejně se proto začal angažovat už v osmdesátých letech, kdy odměnou za jeho práci byla akorát šikana od policajtů. S přáteli v ekologickém hnutí už tehdy vystoupil proti nesmyslným projektům jako průplav Dunaj-Odra-Labe nebo vedení víceproudé autostrády Stromovkou. V roce 1990 byl díky této činnosti kooptován do Národního výboru hl.m. Prahy, kde tak započal svou pouť komunální politikou. Zde také předložil plénu návrh na vyhlášení čtyř velkoplošných chráněných území, která dodnes chrání Trojmezí, Hostivař, Milíčák. Šárku a Vidouli s přilehlými Košíři.
V roce 90 dokončil studium molekulárníbiologie na Přírodovědecké fakultě University Karlovy. První polovinu devadesátých let učil na State University of New York na Downstate Medical Center, kde měl také příležitost pracovat na své disertaci, kterou obhájil na Akademii věd ČR. Poté pracoval v ústavu experimentální botaniky AVČR a založil a vedl občanské sdružení Oživení zabývající se rozvojem cyklodopravy a protikorupční prací. Coby radní HMP pro životní prostředí a cyklodopravu se zasloužil o vysázení lesoparků Letňany a Vinice a o rozvoj stovek kilometrů cyklostezek a cyklostras. Od roku 2002 je zvolen v zastupitelstvu Prahy 4, poslední 4 roky jako starosta. Povedlo se mu obnovit koupaliště Lhotka a prosadit nulovou toleranci hazardu, díky níž v Praze 4 už skončilo přes tisíc automatů (přes 90%). Radnice Prahy 4 se otevřela občanům, komise i výbory jsou volně přístupné veřejnosti.
Petr Štěpánek je běžec a cyklista. Má dvě dcery. Rodina se společně stará o psa z útulku.
Mgr. Petra Kolínská, čtyřka kandidátky, *1975 v Praze
„Nechceme opakovat chybu minulých desetiletí, kdy rostla Praha především do šířky. Přineslo to řadu problémů, zejména s infrastrukturou. Pro město je mnohem výhodnější soustředit svoji energii do využití ploch uvnitř města.“
Ve své funkci radní pro územní rozvoj se přihlásila k aktivnější bytové politice města, díky které budou zodpovědněji transformované brownfieldy na nádraží Smíchov, nádraží Bubny nebo Rohanském ostrově a v budoucnu snad i mnohé další. Protože prosazuje transparentnější proces pořizování změn územního plánu a větší a včasné zapojení lidí nejen do územního plánování, byla spuštěna aplikace Změna plánu, která to občanům umožňuje.
Z její iniciativy byla vypsána architektonicko-urbanistická soutěž na celkové řešení Vítězného náměstí, jehož přestavba by měla pozitivně ovlivnit kvalitu života místních obyvatel a dopravní situaci v okolí. Na její návrh byl do Prahy pozván významný dánský architekt a urbanista Jan Gehl, který navrhl projekt humanizace pražské severojižní magistrály. V rámci příprav stavby nové trasy metra D se Kolínská zasazovala o vypsání veřejných soutěží na podobu stanic metra, čímž vyšla vstříc petici obyvatel, která soutěže požadovala.
Jedním z jejích dalších témat je regulace reklamního smogu, která se po dobu jejího mandátu v pražských ulicích postupně zpřísnila. Dlouhodobě také upozorňuje na problematiku prázdných domů v Praze. Za jejího působení se veřejnosti zpřístupnily tzv. radniční domy a ve dříve opuštěném komplexu v Hybernské 4 by založen kampus Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V kauze Libeňský most podporuje jeho zachování a rekonstrukci. Je členkou přípravných skupin pro regulační řád při smogových situacích a pro přípravu hlavního města na klimatickou změnu.
Ing. arch Matěj Michalk Žaloudek, pětka kandidátky, *1986, Praha
„Přál bych si, aby si Praha vzala příklad z nejnovějších trendů západní Evropy: Město má být pro lidi, ne jen pro auta. Bydlení je základní lidské právo, ne investiční příležitost.“
Vedoucí kanceláře náměstkyně primátorky hl. m. Prahy Mgr. Petry Kolínské pro oblast územního rozvoje a územního plánu posouvá v Praze se svým magistrátním týmem dopředu řadu pozitivních projektů: od Malostranského náměstí po strategii 2 % na umění. Zároveň je aktivním členem vedení základní organizace Strany zelených na Praze 3, kde jsou Zelení poslední 4 roky hlasitou opozicí koalici Hujové a Bellu. Upozornili např. na škodlivou dopravní politiku městské části nebo na podivné statisícové zakázky zadávané spřáteleným firmám ODS. A v neposlední řadě chrání zeleň na Parukářce a Pražačce.
Vystudovaný architekt a urbanista rád poznává česká i zahraniční města a inspiruje se tím nejlepším, co mohou nabídnout. Baví ho historie, politika, film, literatura, divadlo a klasická hudba.
———————————-
Mgr. Michaela Trtíková Vojtková, šestka kandidátky, * 1989 v Zábřehu na Moravě
„Chci Prahu, kde si budu s dětmi užívat, a ne z ní utíkat!“
K Zeleným vstoupila v roce 2016. Impulsem byla zejména změna její životní role: z pracující ženy se stala matkou a změnila se perspektiva vnímání dětí a rodičů ve veřejném prostoru. S manželem se vystřídali na rodičovské dovolené a oba se shodli na tom, že Praha není moc pro rodiče s dětmi, ať už v MHD nebo ve veřejném prostoru. A to chce Michaela měnit.
Chce chodit ve stínu stromů. Chce bezbariérovou Prahu a veřejné toalety, kam se nebude štítit vkročit. Chce pítka, fontánky, vodní plochy, kde se ve stále teplejším městě mohou zchladit (nejen) děti. Už nechce, abychom se jako pěší museli prát o místa na chodníku s auty, která nemají kde zaparkovat. Nechce stát v přehřáté tramvaji v zácpě anebo čekat 40 minut na bezbariérovou tramvaj. Ví, že Praha potřebuje regulační řád pro rychlé řešení smogových situací a věří, že vedení metropole může najít způsob, jak bezpečně a spolehlivě cestovat MHD, v autě, na kole anebo s dětmi na koloběžkách a zároveň dopravu nebrzdit.
Socioložka, demografka, feministka a aktivistka, ráda plave a cvičí jógu. Spolu s manželem vychovávají syna Františka, za pár týdnů očekávají příchod druhého syna – Vincenta. Starají se o kočku z útulku, již třetí v pořadí. Žijí na Praze 8 v Karlíně.
Mgr. Vít Masare, sedmička kandidátky, *1987 v Praze
“Spoluvytvářím Prahu, ve které se dobře žije, která je inspirací i mimo své hranice a jejíž představitelé nám nedělají svými činy ostudu. “
Člen předsednictva Zelených zodpovědný za Prahu v minulosti působil jako hlavní vyjednavač dohody městských částí o opuštění plánů na příliš drahé zahloubení magistrály a jeho nahrazení realistickým plánem proměny na moderní městskou třídu. Spolupodílel se na tvorbě metodiky pro koncepční rozvoj okolí stanic metra zejména na sídlištích nebo projektu na vyřešení problémů s hygienou a sociálním zázemím na náplavkách. Koordinoval akci za záchranu Nemocnice Na Františku a odstranění parkoviště z Malostranského náměstí. Inicioval oživení magistrátních domů v Hybernské, kde vznikl univerzitní kampus Studentská Hybernská.
Má ženu a dceru. V současnosti je jeho největším koníčkem pomáhat lidem. Rád chodí do přírody, lyžuje a dělá vodní slalom.
Mgr. Martina Pokorná, devítka kandidátky, * 1971 v Praze
Protože má ráda pestrost, věnuje se zastupitelka MČ Praha 5 pracovně i dobrovolnicky celé řadě věcí. Je lektorkou sportovního lezení, junior účetní, administrátorkou Cyklisté sobě Praha 5 a sítě zelených webů nebo zakladatelkou a redaktorkou Map horkých míst Prahy. Zúčastnila se terénního šetření v rámci evaluace inkluzivního vzdělávání.
Za dva a půl roku v opozici odvedla spoustu tvrdé práce. Podala 32 interpelací na různá témata, díky nimž například vznikla Pracovní skupina pro cyklodopravu, byla odkoupena bývalá budova železničního nádraží v Prokopském údolí, která se posléze proměnila v zázemí skautů a lesní školky a na vědomí byla vzata Strategie adaptace na klimatickou změnu. Iniciovala vznik petice, díky budou zveřejňovány stenozáznamy, videozáznamy, hlasování a neschválené návrhy usnesení ze zasedání Zastupitelstva MČ Praha 5.
Má dvě dcery a syna. Mezi její koníčky patří investigativní politika, sport (sportovní lezení, taiji, celoroční ježdění na kole), permakultura, sebevzdělávání (programování, tvorba webů, cizí jazyky) a seberozvoj.
MgA. Petr Vilgus, Ph.D., desítka kandidátky, *1974 v Praze
„Praha jako fungující město spokojených občanů!“
Historik fotografie, publicista, vysokoškolský pedagog a libeňský patriot je členem Strany zelených už čtrnáct let. Roku 2006 se stal zastupitelem MČ Praha 8 a v roce 2014 také zástupcem starosty pro strategický rozvoj, Agendu 21, cyklodopravu a památkovou péči tamtéž.
Angažuje se mj. v otázce případné zástavby Rohanského ostrova, v boji za odsun tranzitní dopravy z libeňské ulice V Holešovičkách nebo za záchranu Klánovického lesa. Zasadil se za vznik projektu Palmovka 2030, díky kterému se tato oblast promění v mimořádně příjemné místo pro život i práci. Rekonstrukce dolní Libně byla zahájena obnovou Zenklovy ulice a připravuje se obnova náměstí na Palmovce. Vyjednal se státem pronájem Karlínských kasáren aktivním občanům, kteří je proměnili v kulturní a společenské centrum, dotlačil ministerstvo financí k tomu, aby neprodávalo karlínskou Invalidovnu. Ta bude zrekonstruována a bude nadále sloužit veřejnosti. Vyjednal s majitelem funkcionalistického Paláce Svět zahájení rekonstrukce této památky.
Prosadil a aktivně vedl dialog s občany Prahy 8, kteří se po desetiletích konečně dostali ke slovu, a radnice jejich názor začala brát vážně. Patří k hlavním podporovatelům myšlenky, že na bohnické sídliště, do Dolních Chaber a Zdib nebo do ZOO má vést tramvajová trať. Také prosazuje tramvajové propojení Prahy 8 a Prahy 6, protože tvrdí, že není normální, aby mezi dvěma stotisícovými městskými částmi byl jediným prostředkem veřejné dopravy přívoz. Prosazuje vznik nových vlakových zastávek v Karlíně a Libni. Je odpůrcem nekoncepční zástavby – mj. projektu CPI na Ládví, Kauflandu v Troji nebo nahodile umístěných staveb v Karlíně a Libni. Podporuje dialog obce, občanů a developerů o budoucnosti města.
Před nástupem na politickou dráhu aktivně fotografoval a zaměřoval se zejména na oblast subjektivního dokumentu (např. na projektu Lidé Hlučínska). V letech 1996 a 1997 získal za své fotografie ocenění v soutěži Czech Press Photo. Živil se také jako redaktor odborných časopisů nebo grafický úpravce knih. Kromě fotografování má rád výlety po Evropě, cestování po městě na kole a v poslední době i natáčení filmů. Má dvě děti a žije na Palmovce.