6. 2. 2008
Už od loňského dubna se magistrátu nedaří vybrat jednu ze sedmnácti společností, které se uházejí o přestavbu povodněmi poničeného Rohanského ostrova z místa, kde jsou zbytky zahrádkářské kolonie a přespávají tam lidé bez domova, ve smysluplný projekt s byty, kancelářemi, ale také sportovišti a zelenými plochami.
Město by za pozemky na ostrově mohlo utržit okolo čtyř miliard korun. To, co však zatím přihlášení investoři předkládají, se vůbec nelíbí Straně zelených.
Podle nich totiž toto území, ležící v záplavové zóně, není vhodné pro bydlení, navíc zvýší dopravní zátěž v už tak neúnosně přetížené části Prahy. Jedná se navíc o jedno z mála nezastavěných míst v okolí, které by mohli využívat občané nejen z Prahy 8 k procházkám a rekreaci. Zelení by zde podpořil rozsáhlý park, kombinovaný s možným sportovním využitím – dráhy pro bruslaře a skateboarding, dětská hřiště, horolezeckou stěnu apod. Zastupitel Zelených v Praze 8 Petr Vilgus k tomu tvrdí: »Stávající územní plán a připravované projekty vypadají nadějně, mám však obavu, aby si vítězný developer nakonec nevynutil změny, které budou proti zájmům obyvatel Prahy 8. Vzpomeňme na nedávné hlasování o změnách územního plánu v Zastupitelstvu hl. m. Prahy. Plány na zástavbu stovek míst v celé Praze prošly odbornými komisemi a vznikl seznam doporučených a nedoporučených projektů. Pak se sešla schůze klubu ODS, kde si investoři proti stanovisku odborníků prolobbovali vznik dalších stavebních parcel. Bojím se, aby politici a lobbisté nevyhráli nad odborníky i na Rohanském ostrově.«
Zelení se obávají, že obytné bloky, jež by se měly rozkládat na části nejlukrativnějšího pozemku celé republiky o rozloze 200 tisíc metrů čtverečních, by si navíc vynutily stavbu nových silnic a tunelů, takže zisk byť i ne zcela reálných čtyř miliard pro město by byl velmi sporný. Praha už takhle zaplatí stavbu silnice za půl miliardy a další půlmiliardu již zaplatila za výkup soukromých pozemků na ostrově. Loni vyměnilo město s Metrostavem jeho zchátralé provizorní stavby na ostrově, které stavební firmě původně sloužily jako zázemí pro stavbu metra, za pozemky na Žižkově s rezidenčním projektem v hodnotě 234,3 milionu korun. Celkem 626 milionů stály protipovodňové zábrany. Pouze vybagrování ramene Vltavy, zasypaného v 19. století, zaplatí stát. Rohan tak bude opět skutečným ostrovem a rameno navíc podle odborníků zlepší chování řeky při eventuální povodni.
Zelení nejsou proti rekultivaci Rohanského ostrova. »Je však otázkou, jestli je jedinou možnou formou využití ostrova jeho částečná zástavba. Nemohla by tu místo bytů a kanceláří vyrůst obdoba Stromovky, tedy centrální městský park se sportovním a kulturním zázemím, který by navázal na stávající Thomayerovy sady? Proč připravit město a jeho obyvatele o prostor, který by mohl být zelený?« míní Vilgus.
Rohanský ostrov získal dnešní název po měšťanovi a tesařském mistrovi Josefu Rohanovi, který jej koupil v roce 1850. V té době tu mezi kvetoucími keři a růžemi korzovali Pražané. Za první republiky se však z Rohanského a Libeňského ostrova stala periferie, později se na tomto území plánovala průmyslová zóna. Záměr se však po druhé světové válce nepodařilo uskutečnit stejně jako projekt velkého olympijského centra na Maninách. V současné době je území z větší části nezastavěné, jen s několika provizorními stavbami, zahrádkářskými koloniemi a autobazary.
Zdroj: Haló noviny, 30.1.2008