17. 12. 2007
Praha je velkoměsto nevelkých rozměrů, ale s extrémně vysokým počtem automobilů – podle údajů z roku 2005 připadá jedno auto na každé dva obyvatele. Ulice města trpí dopravními zácpami, hlukem a jinými neblahými vlivy na kvalitu životního prostředí. Jedním z oblíbených řešení pražských radnic jsou podzemní garáže, v mnoha případech budované proti přání místních obyvatel.
„Nechceme garáže!“ bylo nekompromisní heslo na transparentu, který ohlašoval demonstraci pořádanou 10. prosince na Škroupově náměstí v rezidenční části Prahy 3 – Žižkov. Po začátku pouličního protestu se kolem několik minut pohybovali čtyři policisté, než zjistili, že jejich služby nebudou zapotřebí. Několik desítek přítomných si zdvořile povídalo s organizátory, popíjelo svařené víno, zatímco starší protestanti se shromáždili na lavičkách kolem náměstí. Hlavním cílem této události bylo sesbírat podpisy pod petici, kterou už podepsalo 750 občanů.
Shromáždění na náměstí bylo jen jedním z příkladů rostoucí averze Pražanů vůči podzemním parkovištím, které navrhla řada městských radnic. Obyvatelé v okolí Škroupova náměstí mají obzvláště silné argumenty. Na náměstí je veřejný park, který by pravděpodobně utrpěl škodu, kdyby se návrhy radnice Prahy 3 prosadily.
Místní lidé na shromáždění pozvala občanská sdružení Žižkov 06, Ochránci Škroupova náměstí a místní organizace Strany zelených (SZ) v Praze 3, která má na radnici čtyři zastupitele (většinu má ODS). Občanská sdružení tvrdí, že navrhovaná výstavba podzemních parkovišť pro 216 aut pod náměstím závažným způsobem zhorší okolní prostředí, ale pokud jde o dopravní zácpy, přinese jen zanedbatelné zlepšení.
Místní radnice také zvažuje návrhy na několik dalších podzemních parkovišť v této oblasti, dvě z nich by byly jen několik stovek metrů od Škroupova náměstí pod náměstím Jiřího z Poděbrad a Ondříčkovou ulicí. Plán vybudovat garáže pod školním hřištěm v ulici V Zahrádkách je rovněž nevítaný. Projekt na Škroupově náměstí je stále ještě ve fázi studie, ale hygienik této městské části už s těmito plány vyjádřil nesouhlas.
„Půjde jen o drobnou změnu ve vzhledu náměstí, nový vzhled bude nejméně tak dobrý jako ten existující,“ tvrdí Zdeněk Lochman (ODS), místostarosta Prahy 3. Jak je ale vidět z třírozměrného modelu vyrobeného podle plánů pražské architektonické firmy Ingutis, která pro radnici projekt připravuje, změna vůbec není drobná. Vypadá to, že dva hlavní vjezdy na parkoviště se budou podstatně zařezávat do prostoru parku. Člen zastupitelstva Prahy 3 Matěj Stropnický (SZ) také upozornil na skutečnost, že radnice Prahy 3 „tajně změnila územní plán u některých lokalit“, ze zelených ploch na pozemek typu brownfield, aby bylo možné na tomto místě povolit výstavbu budov.
„Tato výstavba není v souladu s územním plánem, kde je náměstí označeno jako zelená plocha,“ uvedl Jiří Vítek, předseda skupiny občanů Ochránci Škroupova náměstí. Pro radnici by ale nemělo být obtížné v případě nutnosti územní plán změnit. „Mluvíme o době asi za sedm let, ale změna územního plánu je samozřejmě možná, závisí to na rozhodnutí pražského magistrátu,“ řekl Lochman.
Zdá se však, že je jen málo věcí, které radní Prahy 3 změnit nemohou.
„Místní radnice velmi dobře ví, že výstavba garáží není v souladu ani s nařízeními o limitech hluku.
Proto přeřadila přilehlé ulice ze třetí do druhé třídy, pro kterou nejsou tak přísná pravidla,“ uvedl Ondřej Rut, člen zastupitelstva a předseda zelených Prahy 3.
Služba jen pro některé Největším problémem, který zelení mají s plánovanými podzemními garážemi, je jejich financování.
„Pokud někdo chce postavit garáže, pak dobrá – na správných místech.
Ale neměly by být dotovány z veřejných peněz. Tyhle peníze by měly být použité na opatření pro snížení intenzity provozu a investice do veřejné dopravy,“ řekl Rut.
Jeho kolegyně Petra Kolínská, předsedkyně pražských zelených (SZ) a členka místní správy města Prahy souhlasí. „Nejsme stranou, která by silně podporovala železná pravidla kapitalismu. Ale považujeme za nemorální dotovat nemalou částkou z veřejných peněz výstavbu garáží pro uskladnění soukromých automobilů,“ uvedla. Kolínská odhaduje náklady na vybudování jedné garáže na 1 milion korun (38 000 eur), a tudíž tvrdí, že tržní cena pro takové místo by nemohla být nižší než 4000 Kč za měsíc.
Lochman prohlásil, že náklady by se mohly pohybovat někde mezi 600 000 Kč a 1 milionem Kč a že nájmy by byly poloviční oproti hodnotě, kterou uvedla Kolínská. Přesto místo v podzemní garáži několik set metrů od Škroupova náměstí, pod Žižkovskou věží, stojí měsíčně 4500 Kč a místo v garáži ve Wuchterlově ulici v Praze 6, která se pro veřejnost otevřela teprve před měsícem, stojí na měsíc 4000 Kč. Takové ceny, jak poukazují zelení, činí tyto služby přístupné pouze úzké skupině zámožných občanů.
Spolu s občanskými sdruženími zelení navrhli, že by radnice Prahy 3 měla přinejmenším počkat na zavedení a vyhodnocení nového systému parkovacích zón, který měl být v Praze 3 zprovozněn v říjnu, ale začátek jeho fungování byl posunut na příští jaro. „Pozitivní výsledky můžete vidět v Praze 2, kde byl tento systém zón již zaveden,“ říká Rut.
Jak ale uvedl Lochman, úřady si nemohou dovolit věci protahovat. „Musíme myslet dopředu a pracovat na zónách a podzemních garážích současně. Oblast kolem Škroupova náměstí a náměstí Jiřího z Poděbrad má snad nejvyšší koncentraci obyvatel na metr čtverečný v Praze. Ulice jsou totálně ucpané auty a my ten problém musíme vyřešit,“ řekl.
CBW se tázal, proč pražský magistrát přeřadil klidnou oblast, jako je Škroupovo náměstí a přilehlé ulice, do kategorie rušné „tranzitní“ oblasti. Lochman rázně popřel, že by tomu tak bylo. „U Škroupova náměstí a přilehlých ulic nedošlo k žádnému přeřazení do jiné kategorie.“ Když toto slyšel Ondřej Rut, prohlásil: „Radní Lochman lže,” a poskytl nám protokol z jednání rady, kde byl Lochman přítomen a kde se rozhodnuté přeřazení zmiňuje.
Na mém dvorku ne Jedna věc je jasná – většina stálých obyvatel města by ráda měla možnost získat své parkovací místo, ale nechtějí, aby se nová parkoviště stavěla blízko jejich domovů. Lochman uvedl, že v každé lokalitě byli lidé, kteří prohlásili „Tady garáže nechceme, postavte je někde jinde!” U nových domů problém není, ty musí být ze zákona postaveny i s vlastními podzemními parkovacími místy, ale jsou to právě dlouholetí obyvatelé Prahy žijící vmnohem početnějších starých budovách, kteří budou tomuto problému čelit. Existují plány na vybudování podzemních garáží v jiných městských částech, ale žádná radnice se jich nechystá vybudovat tolik jako Praha 3.
První z nových pražských podzemních garáží otevřela radnice Prahy 6 v listopadu mezi ulicemi Wuchterlova a Kafkova. Má kapacitu 116 aut a stála 120 milionů korun. Tento projekt přišel poté, co byl kvůli protestům místních obyvatel zrušen plán vybudovat garáže pod Puškinovým náměstím. I přes silnou místní opozici bude radnice Prahy 1 pokračovat v plánech na výstavbu garáží vedle nemocnice Na Františku. Praha 2 zvažuje návrhy na podzemní parkování buď pod Jiráskovým, Karlovým, nebo Tylovým náměstím. A Praha 8 hodlá postavit garáže pod Karlínským náměstím. „Nejsilnější odpor zatím byl u Puškinova a Škroupova náměstí,“ říká Jan Heroudek, ředitel odboru dopravy na pražském magistrátu. Tyto lokality mají jednu věc společnou – park.
Jak ale Heroudek také řekl, „zdá se, že lidé si neuvědomují, že to jsou jejich auta, která teď parkují v ulicích. A když si budou kupovat další auta, nezbudou už žádná volná místa a podzemní parkování se stane absolutní nutností.“ Petra Kolínská ze strany Zelených souhlasí, že „v Praze je mimořádně vysoký počet automobilů na jednoho obyvatele, mnohem vyšší než v jiných evropských městech“. Statistiky ukazují, že v roce 2005 připadali v Praze na jedno auto a obyvatelé, zatímco ve Vídni to bylo 2,5 a v Londýně 3. V roce 1990 to bylo 3,6 obyvatel na auto v Praze a 4,3 v celé zemi. „V České republice také máme fenomén ježdění o víkendech na chatu. A lidé očekávají, že budou mít v pátek odpoledne svoje auto připravené a zaparkované přímo před domem,“ řekl Heroudek.
Problémy s parkováním v Praze jsou komplexní, ale většina pozorovatelů se shoduje v názoru, že lepší systém placených parkovacích zón by pomohl, stejně tak jako více zón Park and Ride (P+R) na okrajích města, jakož i větší podpora městské hromadné dopravě. Jak uvedla Petra Kolínská, Praha má pouze 3500 P+R parkovacích míst, ale přibližně 10 000 veřejných parkovacích míst v centru města. Zvyšování parkovacích poplatků pro rezidenty v jejich zónách by také pomohlo, neboť současných 700 Kč za rok pravděpodobně nijak nepřiměje domácnosti ještě jednou si rozmyslet koupi dalšího vozu. Jak ale Heroudek připustil, k tomu, aby rodiny za druhé auto platily víc, by magistrát musel změnit zákon.
A někteří analytici podotýkají, že více garáží situaci nezlepší, ale naopak zhorší. „Nabízení více parkovacích možností může ve skutečnosti zvýšit dopravní zátěž v centru města tím, že centrum bude pro osobní automobily dostupnější,“ uvedl Petr Slabý z Fakulty stavební na ČVUT v Praze. „A jak se ukázalo, argument, že parkovací objekty odstraní auta z ulic, tak úplně neplatí.“ Důvodem je, jak Slabý řekl, cenová politika provozovatelů těchto parkovišť. „Poměrně poučná je současná situace na Palachově náměstí, kde jsou podzemní garáže již několik let a kde se kvůli nedostatečnému využití prostoru v garážích provozují jiné aktivity,“ uvedl Slabý.
Autor: Vlaďka Kubíčková
Zdroj: Czech business weekly, 17.12.2007