30. 3. 2007
Dvaadvacátého března. Venku zima, že by městského policistu nevyhnal. Tady, v budově magistrátu, je ale docela příjemně. Jednání zastupitelstva, které rozhodne o pořádání olympijských her v Praze, má začít v devět hodin. Je devět hodin, ale jednání nezačíná. Chybí primátor a přítomna není ani polovina ze sedmdesáti zastupitelů. Podivné. Má se tady rozhodovat o miliardách a dalším zadlužení již beztak zadlužené Prahy, ale zdá se, že to nikoho moc nebere. Proč? Karty jsou zřejmě již rozdány. Do her je zapálená především pražská ODS, která si kandidaturu odsouhlasila již na zasedání rady města.
A členů ODS je stejně jako v radě i v pražském zastupitelstvu nadpoloviční většina…
Já ji prostě chci!
V devět hodin a osmnáct minut přichází primátor, a tak zazní i fanfáry. To asi že se máme usadit. Na tabuli nad pódiem se už zeleně dolévají jména přítomných.
Až na tři kusy nakonec dorazí na jednání všichni zastupitelé, takže můžeme začít.
Předkladatelem návrhu není nikdo jiný než sám primátor. Představuje program Praha olympijská neboli třistastránkový fascikl o tom, jak bude pořádání her pro hlavní město výhodné. Slibuje, že bude stručný, protože zastupitelé prý všechny dokumenty znají (ačkoli onu bichli dostali až před samotným jednáním). „Závěry studií, které jsme si nechali vypracovat, jednoznačně říkají: ano, v Praze je možné olympiádu pořádat. Ano, letní olympijské hry mohou být pro Prahu výhodné.“ Primátor rozebírá, v jaké se nyní Praha nachází fázi uchazečství. I poté, co dnes projde podání přihlášky a založení obecně prospěšné společnosti (jak říká pan primátor) Praha olympijská, se vždy dá vzít kandidatura zpátky.
Tomu ovšem ani sám Pavel Bém nemůže věřit. První desítky milionů se už totiž do olympiády vložily. Jen finanční studie PriceWaterhouseCoopers z roku 2004, která tvrdí, že olympiáda bude stát 135 miliard a výnosy z ní budou přibližně 140 miliard (to je ale náhodička), stála Prahu patnáct milionů. Další miliony musely stát projekty a návrhy na urbanistické umístění stadionů, sportovišť a olympijských vesniček, další miliony se vrazí do obecně prospěšné Prahy olympijské… Ale k tomu později.
„Nenacházíme se ve fázi učinění závazku, kterého bychom v budoucnu mohli litovat,“ říká dále primátor. „Jsme na druhém stupínku z nejméně deseti, které nás ještě čekají.
Na každém z deseti stupínků je možné učinit rozhodnutí, které bude předchozí kroky negovat. To v případě, že by se ukázalo, že pořádání her nebude výhodné,“ mluví proti smyslu všeho, co dosud dělá, Pavel Bém. „Není možné, aby se Praha kvůli hrám zadlužila,“ podotýká primátor. Kde však město na akci vezme, neříká. Protože je ovšem Praha zadlužená už dnes, nelze asi jinak, než ji zadlužit ještě víc. Praha se sice chystá do olympijských her zatáhnout další kraje, potažmo stát, který by měl na hry přispět, ale ministr financí Kalousek celkem rozumně říká, že Česko už má dost každoročně se zvyšujících schodků v hospodaření a že jeho zadlužení není třeba prohlubovat pořádáním akce, jejíž výnosy jsou dosti sporadické. Primátor tedy v podobě podpory státu opět slibuje něco, co nemůže ze svého křesla ovlivnit. Ale zpět do budovy, kde se to všechno rozhodne.
Slabý hlas proti
„Plusů je několikanásobně více než minusů,“ končí svoji řeč primátor. „Kdyby to tak nebylo, nebyl by mezi světovými městy o pořádání her takový zájem.“ Do debaty se už mezitím přihlásilo několik zastupitelů, kteří chtějí něco namítnout.
Komunista Petr Zajíček je decentní. Říká, že se zapomíná na takzvané „podmíněné investice“ jako je třeba dobudování silničního okruhu a čističky, že se tedy raději zdrží hlasování a že Praha na akci stejně nevydělá. To Jiří Witzany ze strany SNK ED je konkrétnější. Tvrdí, že jde ze strany pražské ODS o podvod na voličích, protože o pořádání olympiády před volbami nemluvila. Nechápe také, proč nechce radnice o olympiádě uspořádat pražské referendum, ale zaštiťuje se referendem celostátním. „Letní olympijské hry se týkají hlavně Prahy a tvrdit něco jiného je stavění vzdušných zámků v himálajské mlze,“ říká Witzany. Další hlasy proti se už většinou omezí na to, že Česká republika ani Praha na tom nejsou ekonomicky tak dobře, aby si pořádání her mohly dovolit. Karel Jech ze Strany zelených upozorňuje, že ekonomická studie PriceWaterhouseCoopers vznikla v cenách roku 2004, navíc je v jejím obsahu několikrát jasně řečeno, že by se na její výstupy nemělo stoprocentně spoléhat.
Spoléhat na studii oné firmy se tedy dá v jediném – její čísla nebudou, stejně jako v Aténách či v jiných případech, ani v tomto pražském přesná. Firma před olympiádou v Aténách v roce 2004 odhadovala, že hry přijdou řeckou metropoli na 2,2 miliardy eur, tedy asi 62 miliard korun. Dnes už se ví, že hry přišly zhruba na pětinásobek a celé Řecko si hráblo hodně hluboko do rozpočtu.
Jana Ryšlinková z SNK ED upozorňuje, že Londýn, který bude pořádat hry v roce 2012, už svůj první odhad rozpočtu navýšil třikrát. Proti hrám je také radní Jana Reedová. Opět připomíná neblahou zkušenost Řecka a nechce se dostat do role sester z pohádky O popelce, které, když chtěly obout střevíček, tak si musely „ořezat kusy těla“.
Po Reedové hovoří tak nějak mimo program místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Zedníček. „Jedna z nejčastějších otázek, na kterou jsme museli odpovídat, byla: Proč? Proč vlastně chceme olympiádu pořádat?
Znalost o České republice a Praze ve světě není na té úrovni, jak bychom si přáli. Nejsme vnímáni jako prosperující země a národ. Ale olympijské hry v minulosti k pozitivnímu vnímání města a státu přispěly,“ řekl mimo jiné a posteskl si, že se mluví jen o nákladech, a nikoli o výnosech. „Věřím, že když zvážíte racionání i emotivní argumenty, dospějete k pozitivnímu názoru.“
Boj za co?
Po jedenácté hodině Pavel Bém ukončuje diskusi, svléká si sako a jde používat „levou hemisféru“. Tak říká té části mozku, která pracuje s fakty a čísly a nezabývá se emocemi. Začne proto mávat rukama, točit hlavou a koulet očima, což se asi naučil v soukromých kurzech politického vyjadřování. „Vaše věty o podvodu na voličích a nezodpovědném hazardu, slibech rozplývajících se v mlze, jsou pro mě vulgární neslušná podpásovka. A ještě k tomu, pane Witzany, hloupá! Vy, který jste nikdy nebyl schopen ve svém politickém životě splnit svůj slib… vy jste lhář,” zní další primátorův argument.
Pak už se horká část hemisféry trochu uklidní, ale stále je vidět, že za krásnou olympijskou myšlenku se musí bojovat už od samého začátku. „Kdyby mělo v budoucnosti dojít k zadlužení, museli byste o něm rozhodnout vy. A já bych vám takový návrh nikdy nepředložil, protože bych se vás bál. Nemáme megalomanskou vizi. Máme představu racionálního a realistického projektu,“ dodal primátor a může se hlasovat. Podle očekávání zvedají ruce pro návrh všichni zastupitelé ODS a většina sociálních demokratů. Proti je deset lidí hlavně z SNK ED a Strany zelených, sedm zastupitelů se hlasování zdrželo (čili jsou zřejmě bez názoru). „Dnešní den se zapíše do sportovní historie České republiky,“ říká po hlasování primátor.
„Až dosud se o možnostech kandidovat jen mluvilo, ale výsledek dnešního hlasování nám umožnil všechny plány a nápady realizovat,“ dodává. Opět trochu rozporu s tím, že se může z kandidatury ještě couvnout… Takže Praha může v září podat závaznou kandidaturu a začít připravovat infrastrukturu. O hodinu později už primátor podepisuje smlouvu o založení oné obecně prospěšné společnosti Praha olympijská. A město jí jako vklad rovnou vyplatí 15 milionů. I když primátor tvrdí opak, debata o pražské olympijské kandidatuře zřejmě na dlouhou dobu končí. Levněji to nepůjde
Zásadních témat jakoby se jednání v zastupitelstvu vůbec nedotklo. Asi se zapomnělo na to, že magistrát neumí transparentně přidělovat zakázky, a když už je udělí, neumí si ohlídat, aby se nakonec nepředražily. Vzpomeňme jen na Sazka Arenu, která měla stát původn