4. 10. 2011
Náměstek Březina a primátor Svoboda potichu a bez veřejné diskuse připravují novelu vyhlášky do které vsouvají návrat solení chodníků. Zelení říkají: používejte inertní materiály jako každé civilizované velkoměsto.
Problém kluzkých chodníků není ve vyhlášce zakazující solení chodníků, ale v absenci jakéhokoli úklidu během zimy. Město dle vlastní vyhlášky a usnesení (nařízení) rady o zimním úklidu komunikací neuklízí skoro polovinu chodníků. Teď se to chystá ještě zhoršit, uklízet se nebudou třeba některé parkové cesty v centru Prahy. Ostatní se bude solit se všemi důsledky pro psí tlapky, boty Pražanů a škody na prosolených základech budov.
Důvody pro nesolení chodníků jsou celkem zřejmé a proto byl zákaz solení do vyhlášky zabudován ještě v minulém století. Současné aktivity ČSSD (Březina), ODS (Svoboda) pro znovuzavedení solení jsou zpozdilostí. Návrat solení na chodníky v minulosti podpořil také předseda klubu TOP09 Hudeček. Pražské chodníky kloužou nikoli kvůli absenci soli, ale proto, že je nikdo neuklízí. Město se chystá rozšířit počet neuklízených chodníků novelizací nařízení rady, podle kterého se některé chodníky vůbec neuklízejí.
„Ve funkci radního hlavního města Prahy jsem prosadil změnu vyhlášky a příslušného nařízení, aby město mohlo používat inertní materiály o velikosti zrn až do výše 8 mm. Toto opatření zlevňuje nákup posypového materiálu, který je vhodný i pro ošetření chodníků. Je trestudodné, že někteří zastupitelé hlásají návrat k solení, které páchá přímé ekonomické i ekologické škody na zeleni, majetku občanů i zdraví domácích zvířat a v případě kontaminace vody i osob,“ komentuje současnou situaci zastupitel za zelené Petr Štěpánek.
Praze by prospěl postupný plán opuštění solení, jakožto chemicky nevhodného způsobu ošetření komunikací a jeho náhrada mechanickými způsoby úklidu (viz změna vyhlášky a nařízení pro využití inertních materiálů radním Štěpánkem výše).
Proč se tedy chodníky nesolí:
- Narozdíl od vlastní vozovky nejsou odkanalizované, sůl tedy stéká do základů budov, do trávníků a ke kořenům rostlin, do spodních vod.
- Sůl poškozuje tlapky psů a jiných domácích zvířat. Psi se již tak pohybují po nepřirozeně tvrdém povrchu (asfalt, beton), kde utrpí drobné rány a oděrky. Do nich následně vniká sůl a způsobuje záněty a bolest. Rozměr bolesti výborně ukazuje rčení „přisypat do rány sůl.“
- Sůl poškozuje karosérie automobilů, ničí řetězy a převodová zařízení kol a motocyklů, způsobuje škody na obuvi (slaná mapa po zimní vycházce).
- Sůl prosakuje do základů budov a poškozuje jak ocelovou konstrukci, tak beton. Sodík zde nahrazuje jiné ionty a způsobuje rozpojení křemenné matrice a korozi betonu. U omítek a zdiva způsobuje hydroskopická sůl jejich vlhnutí a postupnou erozi i mechanické poškození při mrazech (v extrémním případě pukání vlhkého opakovaně mrznoucího a ohřívajícího se zdiva).
- V zeleni působí sůl několikerou škodu. Předně vytváří osmoticky nevýhodné prostředí, kdy rostliny mají problémy s přísunem vody, protože vysoká koncentrace iontů sodíku a chloru v půdě vytváří osmotický gradient jdoucí proti snaze rostliny natáhnout z půdy vodu. Rostlina tak usýchá i ve vlhkém prostředí.
- Ionty sodíku vytěsňují kalcium, magnesium a draslík, stejně jako stopové prvky (Cu, Zn, Co). Rostlina tak přichází o živiny a chřadne.
- Půda se působením soli a absencí správných přírodních pochodů slehává a její schopnost absorbovat vodu při průtržích klesá a přispívá tak k rychlejšímu odtoku vody, v extrému k záplavám.
- Sůl poškozuje symbiotické mikroorganizmy u kořenů rostlin a způsobuje další oslabení dřeviny, v prosolených trávnících se začnou objevovat skvrny a trávník upadá.
- Poškození solí je pozorovatelné i několik metrů od komunikace, při nesprávné aplikaci (např. velké krystaly soli aplikované z rychle jedoucího sypače) a nedodržování technologické kázně dochází k permanentnímu zasolení až na vzdálenost 20 metrů od komunikace.
- Solení znečišťuje vodu a v případě průsaku do studní může způsobit i vážné poškození ledvin. Ke znečištění vody může dojít například při pravidelných splaších z komunikací nebo při průsacích z meziskladů soli.
Co řekli k současnému stavu chodníků:
„Chápu, že město nestíhá uklízet všechny chodníky. Co se týče solení, musel bych se s problémem seznámit důkladněji, ale podle svých momentálních znalostí bych byl rozhodně pro,“ říká opoziční zastupitel za TOP 09 Tomáš Hudeček.
Celá situace je složitější, musí se probrat s odborníky. Každopádně diskuse tu běží,“ tvrdí například primátor Bohuslav Svoboda.
Příloha: co navrhuje město:
1) Návrh nařízení hl. m. Prahy, kterým se mění vyhláška č. 39/1997 Sb. hl. m. Prahy, o schůdnosti místních komunikací, ve znění pozdějších předpisů.
Předmětem návrhu je zrušení zákazu používání chemických rozmrazovacích materiálů k zajištění schůdnosti komunikací (Chlorid sodný – NaCl, Chlorid vápenatý – CaC12 a jejich směsi).
Tyto rozmrazovací chemické materiály lze používat k posypu vybraných chodníků (tam, kde je zeleň oddělena tak, aby slaný roztok nemohl stékat do zeleně a tam, kde jsou v chodnících inženýrské sítě uzavřeny krytem).
V případě extrémních jevů (ledovka, mrznoucí déšť a vytrvalý spad sněhu, tvořící na komunikacích sněhovou vrstvu nad 10 cm), je možné použít chemické rozmrazovací materiály na všechny chodníky (viz. příloha č .3).
Odbor životního prostředí s návrhem vyhlášky souhlasí.
2) Návrh nařízení hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 18/2010 Sb. hl. m. Prahy, o vymezení úseků místních komunikací a chodníků, na kterých se nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí.
Předmětem návrhu nařízení jsou zakreslené úseky komunikací v grafické podobě, kde se zimní údržba neprovádí. V letošním návrhu jsou zakresleny kromě neudržovaných úseků komunikací svěřených do správy Hl. městu Praze i úseky komunikací svěřených do správy MČ (parky), které předala MČ v loňském roce MHMP i TSK hl. m. Prahy.
Fotografie: Tench1970, cs.wikipedia.org, CC-BY-SA 3.0