29. 10. 2009
Není zcela jasné, zda se podle nového územního plánu tady bude moci stavět a jak by to mělo vypadat
Architektonická soutěž, co se Strahovem, před rokem rozvířila debatu o Masarykově, později spartakiádním stadiónu. Mluvilo se o lanovce ze Smíchova, o obrovském sportovním areálu pro veřejnost i o tom, že by se stadión, který s plochou šesti hektarů patří k nejrozlehlejším na světě, mohl zbourat.
Stále však není jasné, zda dá nový územní plán města příležitost investorům a zda by se změny dotkly i blízkých studentských kolejí s proslulými hudebními kluby.
Stadión chátrá nejméně od posledního Všesokolského sletu, na některých tribunách tu a tam rostou keře či břízky. Zčásti patří městu, zčásti státu, výjimku tvoří západní tribuna poblíž brány borců, jejímž vlastníkem je Český svaz tělesné výchovy, jenž zde sídlí. Architekti, kteří vymýšleli, jak „ostrohu“ vdechnout život, kroutí hlavami. „Od soutěže se nic neděje,“ shodli se pro Právo někteří z nich.
Strahov má podle architektů „sílu i polohu izolovaného metropolitního poloostrova obtékaného parky“, nejvýše oceněný návrh počítal s obrovským sportovním centrem pro veřejnost. Sportovní klání by se odehrávala na sousedním stadiónu Evžena Rošického.
„Zatím to vypadá, jako by si soutěž dělalo město do šuplíku,“ řekla Právu také zastupitelka Petra Kolínská (SZ). Podle ní je třeba věnovat pozornost především přípravě plánu nového, který zakotví funkci území na desetiletí. A Strahov má podle některých potenciál velkého rozvojového území.
Městský radní pro územní rozvoj Martin Langmajer (ODS) řekl, že Strahov lze řešit v územním plánu ve variantách, včetně stadiónu postaveného ve 30. letech podle projektu Aloise Dryáka.
„Velká část stadiónu je chráněnou památkou a nemůžeme ji zbourat,“ uvedl Langmajer. Nový plán se má schvalovat na jaře příštího roku a podle Langmajera lze zvolenou variantu do něj včlenit ještě později. Také předseda finančního výboru pražského zastupitelstva Petr Hulinský (ČSSD) upozornil, že jde o národní technickou památku, za nutné považuje vyřešit i složité majetkoprávní vztahy.
„Dříve, než se o problémech rozhodne, je třeba zpracovat důkladný audit stávajícího využití areálu a staveb v něm umístěných a následně zpracovat projekt budoucího využití tohoto území a samozřejmě vyřešit jeho financování,“ zdůraznil Hulinský.
Svou představu vyjádřila už Praha 6. Chce, aby území stadiónu dostalo kulturní a vzdělávací funkci. Podle mluvčího Martina Šalka by to znamenalo, že by zde územní rozhodnutí pro stavbu mohl dostat třeba Kaplického blob. „Neříkáme, že to chceme, ale umožňovala by to ta funkce území,“ uvedl Šalek.
Praha 6 také navrhla, aby se území studentských kolejí na velmi lukrativních pozemcích změnilo ve prospěch případné výstavby ze zdrojů soukromých investorů. Radnice šesté městské části plánovala přesun studentů do Liboce, kde by mohl vzniknout na zelené louce moderní studentský kampus. Opět by patrně mělo jít o akci developera. „My v tom žádnou roli nehrajeme,“ poznamenal Šalek.
Langmajer si ale nemyslí, že by rušení kolejí bylo reálné. „Dnešní ekonomická situace je taková, že žádný developer není schopen studentům nabídnout ubytování adekvátní kolejím,“ uvedl radní a dodal: „Nechceme jako město používat žádné nástroje, kterými bychom studenty vyhnali.“
Autor: Petr Janiš
Zdroj: Právo 29.10.2009