20. 10. 2015
Údržba chodníků pomocí herbicidů nebyla finančně levnou záležitostí (roku 2014 stála naši městskou část 2,7 milionů Kč), především však byla potenciálně nebezpečná pro zdraví obyvatel či jejich domácích mazlíčků. Od nynějšího roku se s herbicidy na chodníky spravovanými Prahou 6 nesetkáte.
Paní inženýrka Marie Pojerová z ODS opakovaně kritizovala radního Prahy 6 Antonína Nechvátala ze Strany Zelených za to, že nechce používat pesticid Roundup na postřik chodníků. Tím prý způsobuje újmu občanů, protože vzhled zeleně a chodníků se rapidně zhoršuje. Naposledy tak učinila v interpelacích na zastupitelstvu Prahy 6 a v Parlamentních listech 4. 10. 2015.
Sama prý konzultovala odborníky z Vysoké školy chemicko-technologické a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, kteří ji potvrdili v názoru, že „není nic černobílé“, a proto radnici vyzvala, abychom udržovali „naše chodníky, naše investice, v dobrém stavu“.
Pro posouzení škodlivosti glyfosátu je však podle nás lepší konzultovat lékaře, zejména toxikology. Hlavní oblastí toxikologického výzkumu totiž jsou vlivy těchto látek na lidské zdraví, zatímco chemici a biologové tyto látky spíše vyvíjejí a zkoumají jejich účinnost na hubení plevele.
Chemici paní Pojerovou odkázali na pět set let staré pravidlo, že „jed je všechno, záleží pouze na dávce“. To však bývá dnešními lékařskými studiemi často zpochybněno. Lékaři a toxikologové zkoumají dlouhodobé i kumulativní působení pesticidů zejména u ještě nenarozených dětí, těhotných žen a novorozenců. Ukazuje se, že některé jsou rizikové zejména v prenatálním období. Evropská unie v současné chvíli připravuje novou legislativu týkající se omezení použití endokrinních disruptorů, tedy látek, které působí jako hormony, a tím narušují správný vývoj člověka. Mezi takové látky se počítají mnohé pesticidy včetně glyfosátu, který tvoří základní složku komerčně používaného pesticidu Roundup.
Pro dospělého jedince jsou tedy malé dávky těchto pesticidů téměř neškodné. Horší je to však u malých dětí, a zvláště u těhotných žen. Minimální dávka takového hormonálního disruptoru poškodí u nenarozeného plodu zdravý vývoj mozku a pohlavních orgánů, může přispět k daleko větší pravděpodobnosti výskytu vývojových poruch či rakoviny. U nenarozeného plodu je totiž jeho vývoj od začátku až do konce plně pod kontrolou hormonů a jakýkoli zásah zvenčí může způsobit nevratné změny.
Zatímco výrobci pesticidů a konzervativnější vědci požadují jasně dokázat souvislost mezi čistým glyfosátem a vznikem rakoviny či jiných závažných onemocnění, lékaři a ekologové považují tento přístup za krátkozraký a nelogický. Nežijeme v prostředí čistého laboratorního experimentu, pesticidy působí dlouhodobě, navíc se v našem těle jejich efekty mohou kombinovat a násobit. Kromě samotných glyfosátů jsou navíc toxické také přísady, která se v Roundupu přidávají pro lepší účinnost, tzv. smáčedla.
Tlak na omezení užití pesticidů je stále větší, což dokazuje jednak postupný zákaz těch nejtoxičtějších, jednak množství peněz poskytované vládami na výzkum jejich bezpečnosti.
Světová zdravotnická organizace (WHO) označila glyfosát, hlavní složku Roundupu, za potencionálně karcinogenní. O možnosti karcinogenních účinků se zmiňuje i Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC). Její hodnocení IARC je nyní zkoumáno německým BfR (Bundesinstitut fuer Rizikobewertung), který jako zpravodaj pro evropskou Agenturu pro bezpečnost potravin (EFSA – European Food Safety Authority) má za úkol rozhodnout, zda je glyfosát stále ještě považován za bezpečný či je zde namístě jeho legislativní omezení.
Je rozumné čekat a používat tyto látky v obrovském množství do té doby, než skutečně budeme vědět s absolutní jistotou, že je to jed? Není lepší vyhýbat se potenciálně škodlivým látkám všude tam, kde jejich výhody nejsou zdaleka tak velké, aby ospravedlnily negativní působení na zdravý vývoj člověka? A to nemluvíme o poškození či přímo likvidaci jiných živočišných a rostlinných druhů – glyfosát jako totální herbicid je rizikový zejména pro vodní organismy, ryby a bezobratlé.
Z těchto důvodů již glysofáty na své chodníky nepoužívá řada evropských měst, například nizozemský Rotterdam. Nechceme riskovat vystavení dětí, psů a dalších živočichů potenciálně škodlivých látkám všude tam, kde byly postřiky použity, a proto na Praze 6 jdeme stejnou cestou. Tráva z chodníků bude v případě větších spár odstraňována mechanicky, nikoli použitím potenciálně nebezpečných herbicidů. Je to možná jen kapka v moři, ale kdo jiný než Zelení by měli jít příkladem a potenciální karcinogeny nepoužívat, pokud to není absolutně nevyhnutelné?
Literatura:
Gasnier, Céline, et al. „Glyphosate-based herbicides are toxic and endocrine disruptors in human cell lines.“ Toxicology 262.3 (2009): 184-191.
Dallegrave, Eliane, et al. „Pre-and postnatal toxicity of the commercial glyphosate formulation in Wistar rats.“ Archives of Toxicology 81.9 (2007): 665-673
Nora Benachour and Gilles-Eric Séralini, Glyphosate Formulations Induce Apoptosis and Necrosis in Human Umbilical, Embryonic, and Placental Cells, Chemical Research in Toxicology 2009 22 (1), 97-105
Romano, Renata Marino, et al. „Prepubertal exposure to commercial formulation of the herbicide glyphosate alters testosterone levels and testicular morphology.“ Archives of Toxicology 84.4 (2010): 309-317.
Clair, Émilie, et al. „A glyphosate-based herbicide induces necrosis and apoptosis in mature rat testicular cells in vitro, and testosterone decrease at lower levels.“ Toxicology in vitro 26.2 (2012): 269-279.
George, Jasmine, et al. „Studies on glyphosate-induced carcinogenicity in mouse skin: A proteomic approach.“ Journal of proteomics 73.5 (2010): 951-964.
Fritschi, L., et al. „Carcinogenicity of tetrachlorvinphos, parathion, malathion, diazinon, and glyphosate.“ Red 114 (2015)
Pieniazek, D., B. Bukowska, and W. Duda. „[Glyphosate–a non-toxic pesticide?].“ Medycyna pracy 54.6 (2002): 579-583.
Pokračovat ve čtení: Z radnice
Zdroj: http://praha6.zeleni.cz/konec-potencialnich-karcinogenu-na-sestkovych-chodnicich/