31. 10. 2007
Odpaliště, greeny, jamky, anebo stromy, lesní cesty a tráva? Spor o plánovanou stavbu golfového hřiště v Klánovickém lese se v posledních měsících a týdnech vyostřuje.
Les tady byl odjakživa, golf by největší souvislou lesní plochu v Praze jenom zničil a v dnešní době, kdy hlavní město trpí výrazným nedostatkem zeleně, je už jen samotná myšlenka kácení v Klánovickém lese absurdní – tvrdí odpůrci golfového hřiště.
Ti, co by v Klánovicích rádi viděli devítijamkové hřiště, ovšem vytahují protiargument: Golfové hřiště už tady bylo, než ho komunisté v rámci očišťování nové společnosti od všeho buržoazního rozorali. Nové hřiště by Klánovickému lesu prospělo a slušelo.
Jaká je tedy historie těchto zelených plic Prahy, jak se Klánovickému lesu také někdy říká? A jaká bude jejich budoucnost?
Vidrholec plný loupežníků
Klánovický porost má i jiné označení, bývá též nazýván Vidrholec nebo Fiedrholec. Na východním okraji hlavního města zabírá rozlohu zhruba 900 hektarů. Ještě v 17. století byl porost mnohem rozsáhlejší a táhl se až ke Kolodějím.
Les protínala císařská silnice, která přitahovala loupežníky a lapky. Vyrazit bez pořádné ochrany do Vidrholce bylo velmi nebezpečné. Kníže Vladislav sice nechal roku 1142 po svém nástupu na trůn les od lupičů vyčistit, ale nebylo to moc platné. Loupežníci se sem zase vrátili.
„Katovské a soudní knihy okolních měst od 16. století obsahují množství záznamů o popravách lupičů z Vidrholce, mnozí odsouzení měli za sebou několik desítek loupeží,“ uvádí se v encyklopedii Wikipedie.
V 16. a 17. století byly dokonce stromy, které rostly na dostřel od císařské silnice, kvůli bezpečnosti cestujících poraženy. V 19. století pak musely zmizet další stromy. Ovšem už ne kvůli lupičům, ale kvůli stavbě železnice.
Na přelomu 19. a 20. století zde vznikla „lesní obec“ – Klánovice. Cílem realitního podnikatele Václava Klána byla symbióza obytné zástavby a lesního porostu. Klánovice, rybník Cyrillov, v roce 1910. Na tomto místě je dnes přírodní rezervace.
První odpal: srpen 1938 První plány na vybudování golfového hřiště pocházejí z roku 1926, kdy nově vzniklý Golf Club Praha objevil Klánovice jako vhodné místo pro stavbu nového hřiště a zakoupil tamní pozemky o rozloze 86 hektarů.
Čestným předsedou byl zvolen syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk, který tehdy působil jako velvyslanec v Londýně. Mezi členy byli i továrník František Ringhoffer či britský velvyslanec Sir George Clerk.
Hřiště bylo otevřeno v srpnu 1938. Centrem hřiště byla klubovna, kterou projektoval Victor Fürth, významný architekt meziválečného období.
Dlouho se tu však nehrálo, golf se tu hrál ještě po válce, například v září 1946 se v Klánovicích uskutečnilo československé amatérské mistrovství o Masarykův pohár.
Po únorovém „vítězství pracujícího lidu“ nastaly pro golf zlé časy. „V roce 1952 bylo hřiště, které ještě nebylo dobudováno do konečné podoby, rozoráno a zaniklo,“ uvádí na svých stránkách Forest Golf Resort Praha , společnost, která chce golfové hřiště v Klánovicích obnovit.
Hlavní téma voleb
Snaha vybudovat v Klánovickém lese golfové hřiště narazila na odpor mnoha klánovických obyvatel. Petici sdružení Za klánovický les podepsalo několik tisíc lidí a v komunálních volbách na podzim 2006 hrál golf rovněž hlavní roli.
Strany, které se postavily za ochranu lesa, získaly většinu v zastupitelstvu, původně vládnoucí ODS kvůli podpoře golfové společnosti ztratila.
„Klánovičtí občané dali jasný signál o svém vztahu ke golfu v našem lese v komunálních volbách. Strany, které se postavily proti kácení, získaly sedm z devíti míst v zastupitelstvu. Prohlašuji, že budu respektovat přání klánovických voličů, kteří golf v lese nechtějí,“ uvedl klánovický starosta Ladislav Hrabal.
Vedení Klánovic požádalo pražský magistrát, aby se golfové pozemky v územním plánu změnily na lesní půdu. Že by se tyto plochy měly změnit zpětně na les, navrhl i samotný Útvar rozvoje Hlavního města Prahy, nicméně „velká“ radnice zatím nerozhodla, a tak vize golfové společnosti stále ještě žije.
Klánovický les je přírodním parkem, který zahrnuje několik přírodních památek a rezervací, je také součástí evropské soustavy chráněných území Blatov-Xaverovský háj (známý pod názvem Natura 2000).
Unikátní jsou takzvané hybridy bříz a porosty doubrav. Rostou zde duby, smrky, modříny a borovice, místy se vyskytuje i habr a další listnáče. Žijí tu zajíci, bažanti nebo lišky. Ornitologové napočítali na šedesát druhů hnízdících ptáků, na několika místech jsou mokřady a tůně se vzácnými rostlinami.
Les je protkán sítí pravoúhlých cest, jsou zde dva cyklistické okruhy a prochází tudy i naučná stezka, která dokonce vede i kolem zchátralé klubovny předválečného golfového hřiště.
„Nikdo z nás není proti golfu. V místech, která byla poškozena například průmyslovou činností, je výstavba golfových areálů skvělou formou rekultivace. Odmítáme však budování sportovišť za cenu masivního kácení vzrostlých stromů,“ říká pražská zastupitelka Eva Tylová, která se v akcích proti golfu v Klánovicích angažuje.
Pro představu – odlesnění 16 hektarů klánovického lesa se rovná zhruba čtyřem Václavským náměstím nebo Kunratickému lesu. „Odhadem by padlo až 25.000 stromů,“ upozorňuje publicista Boris Procházka z občanského sdružení Za Klánovický les .
Nebojte se, les nepoškodíme
Golfová společnost tvrdí, že by hřiště Klánovický les nepoškodilo. „Kompletní projekt devítijamkového hřiště je po několikaleté pečlivé přípravě dokončen s plným respektováním cenných lesních ekosystémů a biologicky zajímavých lokalit,“ uvádí Forest Golf Resort Praha.
Hřiště by zabíralo asi patnáct hektarů, na části už stromy stejně nerostou. „Plocha představuje zhruba 1,3 procenta rozlohy Klánovického lesa,“ dodal investor. Uznává, že by se musely porazit další stromy v celkovém objemu 2,1 tisíce metrů krychlových. Argumentuje tím, by šlo o nepůvodní dřeviny, a navíc jen o asi šedesát procent každoroční těžby v Klánovickém lese.
Forest Golf Resort slibuje, že areál – pokud mu ho úřady dovolí postavit – bude otevřen všem lidem, kteří zde najdou nově upravené lesní cesty, lavičky či altány.
Stav českých lesů je nejhorší v Evropě
„Je s podivem, proč se kvůli 9 jamkám mají kácet zdravé stromy v Klánovickém lese, když je v současné době v okolí 10 km od této lokality v provozu celkem 27 golfových jamek a dalších 45 se připravuje,“ upozorňuje Michael Hartman z občanského sdružení Újezdský Strom .
„Jde o areály ve Mstěticích, 18 jamek, a Hostivaři, což je 9 jamek. Mezi Vinoří a Kbely se nyní připravuje největší golfový areál ve středních Čechách s 27 jamkami. Další 18 jamkové hřiště mezi Černým Mostem a Dolními Počernicemi již má povolení o umístění stavby,“ upřesňuje Hartman. Červenou čarou jsou na snímku vidět jednotlivé greeny 9jamkového hřiště, jak ho navrhuje firma Forest Golf Resort . Zvětšené plánky si prohlédněte ZDE . Na tomto snímku jsou vidět hranice rezervací v Klánovickém lese. Hřiště by zasáhlo do všech úrovní těchto chráněných oblastí.
Odborníci varují, že budování a provozování hřiště by zásadním způsobem narušilo specifický vodní režim v klánovickém lese. „Odvodnění spojené s aplikací hnojiv a selektivních herbicidů by mělo na
celé území velmi negativní dopad,“ upozorňuje Pavel Mudra z Agentury Ochrany přírody a krajiny ČR.
Před několika týdny vyšla vládní zpráva o stavu českých lesů, který je podle expertů nejhorší v celé EU. Znečištěný vzduch u nás dýchá 62 procent lidí a mezi dětmi se za posledních 11 let zdvojnásobil počet alergiků a astmatiků.
„V této souvislosti se zdá neuvěřitelné, že projekt výstavby golfového hřiště ve zdravém, vzrostlém a hodnotném lese vůbec někdo zvažuje. My věříme, že zvítězí zdravý rozum,“ prohlásil Vladimír Štuller z občanského sdružení Za Klánovický les .
Petici pro zachování klánovického lesa podepsalo k dnešnímu datu 20 463 lidí. Demonstrace za Klánovický les před pražským magistrátem – 6.září 2007
Zdroj: rubrika: Cestování / Čechy | strana: 0 | autor: iDNES.cz, Libuše Tomanová, PETR ŠVARC