9. 9. 2008
Karolína Strnadová je s půlroční dcerou na mateřské dovolené a ráda chodí s kočárkem a se psem na procházku do parků podél řeky Vltavy v Libni.
Protože bydlí v nové zástavbě na rozhraní Libně a Vysočan, má to slušný kousek cesty. „Chodím kolem Kolčavky a pak dále podél Rokytky až k Libeňskému zámku. Kousek od něj je parčík, kterému bych se nejraději vyhnula. Je strašný,“ stěžuje si Strnadová.
Úřad chce odkoupit všechny zelené plochy Mluví o malém zeleném prostranství u můstku přes Rokytku. Přerostlá tráva je podle jejích slov to poslední, co by jí tu vadilo. V travinách se tu totiž povalují hromady odpadků, na polámaných lavičkách vysedávají bezdomovci, které milosrdně skrývají přerostlé větve košatého stromu.
„Nechápu radnici. Mají to kousek od budovy úřadu, kde trávu sekají pravidelně. Proč ten zahradník nepřejde silnici a s tou sekačkou to neprojede i tady?“ ptá se Strnadová.
Ta viní z nevábného vzhledu parčíku úředníky. Ale neprávem. Pozemek úřadu nepatří, stejně jako mnoho dalších zanedbaných zelených ploch v Praze 8.
Parčík u Rokytky podle katastru nemovitostí vlastně nepatří vůbec nikomu. Kdo se tak o něj má starat?Na radnici se nyní i kvůli tomuto místu nedaleko Libeňského zámku rozhořela diskuse o tom, jak se postarat o nepoddajnou zeleň na území osmičky. „Všeobecně platí, že v pozemcích nejenom na našem území je vlastnický chaos,“ podotýká místostarosta Josef Vokál (ODS).
Zatímco někteří majitelé se o svou zeleň na veřejných prostranstvích pečlivě starají, jiní nad ní jen mávnou rukou.
Je to tím, že často miniaturní pozemky třeba vlastní více lidí, kteří je získali jako dědictví či v restitucích. Jindy patří již dávno zaniklým podnikům.
Jak pak zajistit údržbu takových parcel? „Domníváme se, že místa sloužící jako veřejná prostranství by měla být ve správě Městské části Praha 8. Jedině tak lze zajistit vhodnou úroveň údržby,“ míní zastupitel osmičky Petr Vilgus (SZ). Ten stojí v čele nové komise, která se zaměří na sjednocování vlastnických vztahů k veřejné zeleni.
Radnice tedy uvažuje o tom, že by odkoupila všechny pozemky, kde se dere k životu zeleň, jež není skryta za plotem. Na stole je i návrh, že by úřad přispíval majitelům na údržbu trávníku a dřevin, nebo naopak majitele přísně pokutoval za to, že se o své parcely nestarají.
„Minimální pravidla péče o zeleň platná pro všechny majitele by měla být všem oznámena, a to písemně. K tomu by patřilo vhodné upozornění na možné sankce a jejich výši pro ty nejhorší majitele,“ uvažuje Jiří Nejedlo (KSČM), člen komise životního prostředí.
Zákon neurčuje, jak má být tráva vysoká Problém je však v tom, že příliš pokut úřad rozdávat nemůže. „Podle českého práva se určuje jen to, jestli je tráva vysoká, nebo není. Nikde však není stanoveno, od kolika centimetrů výšky se za vysokou považuje,“ upozorňuje zastupitel Zdeněk Ševčík (ČSSD).
Majitel musí podle zákona uklidit svůj pozemek tehdy, pokud takzvaně hyzdí městskou část. Ale i to může být podle Ševčíka sporné.
V následujících týdnech má tedy nová komise navrhnout postup, jak zajistit, aby bylo o všechnu zeleň dostatečně postaráno.
Autor: Petr Švec
Zdroj: Mladá fronta dnes 9.9.2008