25. 7. 2007
Stát zanedbává své povinnosti a naopak vytváří další zdroje hluku, stěžují si občané a podávají žaloby. Zatím bez úspěchu
Obyvatelé českých měst a obcí jsou zahlceni hlukem z dopravy. Situace dosáhla alarmujících rozměrů. Zdraví nebezpečné dávce je podle expertů vystavena téměř třetina obyvatel. Vážně je hlukem poškozeno půl milionu Čechů.
„Jsme svědky neuvěřitelného stavu. Trvale jsou překračovány normy dané zákonem a odpovědné osoby nedělají nic,“ zoufá si pražská zastupitelka Eva Tylová.
Správci rušných komunikací s ledovým klidem vzkazují: Jedná se o starou zátěž, na odhlučnění nejsou peníze, musíte počkat.
Jenže Evropská unie čekat nehodlá a požaduje po ministerstvu zdravotnictví strategické hlukové mapy, ze kterých je patrné, kde a v jakém rozsahu je hladina hluku překračována. Tento materiál mělo Česko vypracovat a odevzdat do konce června. Nestalo se tak. Brusel tedy lhůtu prodloužil do konce letošního roku. „Pro nás je stěžejní termín 31. prosince a to stoprocentně splníme,“ říká hlavní hygienik Michael Vít. „Zbývají nám už jen velké aglomerace Praha, Brno a Ostrava, “ dodává. Pro obyvatele je však zdržení nepříjemné. Znamená, že plán protihlukových opatření se posune o celý rok.
„Lidé budou muset dál zbytečně snášet hluk, přestože se mohlo začít už pracovat,“ říká Pavel Doucha z organizace Ekologický právní servis. Ta si na ČR v Bruselu stěžuje, konkrétně na ministerstvo zdravotnictví. „Všechny kroky činíme v souladu s požadavky EU,“ oponuje však mluvčí resortu Tomáš Cikrt.
Pokud evropské úřady shledají, že je stížnost oprávněná, hrozí Česku pokuta ve výši desítek milionů korun.
Žaloby se množí
Nadměrný hluk v ČR kritizují i další odborníci, například lékaři. „Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo souvisí s hlučností prostředí,“ vysvětluje lékařka, specialistka na ušní choroby Jana Palečková.
Čím dál častěji se už ozývají i sami postižení obyvatelé. Mnohde podávají kvůli hluku žaloby, obvykle na správce hlučných komunikací, což je nejčastěji Ředitelství silnic a dálnic.
***
Co může hluk způsobit kardiovaskulární poruchy (srdeční arytmii, infarkt, mozkovou mrtvici) chronické poruchy (snížení imunity, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti, únavu, ušní šelest) psychosomatické poruchy (depresi, rozmrzelost, agresivitu, nespavost)
Co by pomohlo venkovní zásahy (zvýšená hustota zeleně, budování protihlukových stěn či tubusů, snížení rychlosti, organizační změny v dopravě, výměna povrchu vozovek, výměna pneumatik za tišší) opatření v bytech a domech (protihluková okna, organizační změny v bytě, ale i osobní opatření, jako třeba molitanové vycpávky do uší)
Kde je to nejhorší pozemní komunikace, zvláště bezprostřední okolí dálnic, rychlostních silnic, kapacitních komunikací a železničních koridorů letiště, a to nejen v blízkém, ale i vzdálenějším okolí průmysl a zábava, především okolí větších staveb, hudebních produkcí, průmyslových provozů, sportovišť či automobilových závodišť.
Autor: Oldřich Janeba
Zdroj: Pražský deník, 25.7.2007