14. 8. 2008
Hlavní město se spěšně vzdává pozemkových rezerv, které si šetřilo řadu desetiletí.
Nejenže na Pankráci, na malém vršíčku, už nestojí pěkné stromořadí, jak se zpívá ve staré lidové písni, ale nebude tam stát ani známá vazební věznice. Místo ní vyrostou bytové domy. Změnu využití areálu z »pozemků pro armádu a bezpečnost« na »smíšené městské jádro« schválila minulý týden spolu s dvaačtyřiceti dalšími položkami Rada hlavního města Prahy.
Král urgoval Pankrác
Na seznam do sousedství odepisovaného nákladového nádraží Žižkov, Masarykova nádraží, nádraží v Bubnech nebo bohdaleckých Slatin se přitom plně funkční pankrácká věznice z roku 1885 dostala až na poslední chvíli. Jak uvedl radní Martin Langmajer z ODS, který má na starosti územní rozvoj, požádal ho o to pouhé tři dny před hlasováním rady první náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Král.
»Aby získali lepší bonitu, a tím i více peněz z předpokládaného prodeje areálu,« vysvětlil Langmajer týdeníku Ekonom důvod spěchu. »Mít v centru Prahy věznici je přece z pohledu ekonomiky vlastnictví nemovitostí nesmysl,« dodává radní s tím, že na věci se prý už dříve dohodli ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a pražský primátor Pavel Bém.
Možná že pro vlastníka nemovitosti v centru metropole je skutečně hloupost provozovat v ní vězení. Jenže radní ani šéfové justice nemohou uvažovat jako developeři. Není pro resort spravedlnosti naopak výhodné mít vězně umístěné ve vazbě i vězeňskou nemocnici hned vedle soudního paláce, respektive v blízkosti mnoha dalších pražských soudních budov? Vyplatí se dovážet uvězněné k soudům či k vyšetřovatelům z mimopražských káznic auty a za asistence eskort?
Teď, nebo nikdy Diskuse na toto téma ovšem neproběhla a příliš jasno o výhodách budoucího zastavění není ani v případě »Masaryčky«, Buben a dalších dotčených lokalit. Změny jejich územního využití schválilo vedení pražské radnice narychlo. Dokonce jen půl druhého roku předtím, než se bude schvalovat úplně nový územní plán (2010). »Chtělo to velkou odvahu, ale vzali jsme odpovědnost na sebe,« pyšní se Langmajer. »Je tu velká poptávka po nových kancelářích, po novém bydlení, a pozemků málo. Kdybychom reagovali pomalu, nemusela by naše doba už nikdy přijít. V diskusi s radními jsem argumentoval možností posunu hypoteční krize z USA do Evropy,« neskrývá radní radost z možnosti být u miliardových investic do přeměny velkoměsta.
S mnohahektarovými plochami po nádraží v Bubnech a po Masarykově nádraží měl přitom velké plány už minulý režim. K vybudování bubenské vládní čtvrti či bulváru Budovatelů pod Žižkovem se ale neodhodlal. Jistě i kvůli nedostatku peněz, ale hlavně proto, že šlo o příliš cenná území, která se mohla jednou hodit pro zlepšení kritické pražské dopravy. Desetiletí se s nimi počítalo jako s rezervami. Mementem bylo i ukvapené zrušení nádraží Těšnov v roce 1972, takže magistrála se pak překážející »Masaryčce« raději vyhnula nákladným nadjezdem a kolejiště podešlo metro.
Bémovské radnici, snící o bytech, kancelářích a obchodech, však kuráž nechybí. Developery chce nadto vpustit i do prostor nákladových nádraží na Žižkově a na Smíchově. Stavět se má i v takzvaném Trojmezí mezi Michlí, Záběhlicemi a Strašnicemi nebo na rozlehlých pozemcích v Roztylech u Krčského lesa.
»To, že některá území byla minulým plánem určena pro některé funkce a nikdy na ně nebyla použita, znamená, že to bylo nesprávné rozhodnutí. Rychlou reakcí na poptávku investorů jsme schopni tyto chyby vybalancovat,« myslí si Langmajer.
Je to tlak developerů
Výhrady proti urychleným změnám v územním plánu dali najevo zastupitelé za Stranu zelených i za opoziční ČSSD. »Zvolený postup je nesystémový. Jedná se o zjevné tlaky developerů a je s podivem, že jim vedení radnice ustupuje,« namítá zastupitelka za zelené Eva Tylová.
»Otazníkem je i efektivita celé akce. Cena pozemků v atraktivních pražských lokalitách rozhodně nebude klesat, naopak, město tedy může na prodeji vlastněných pozemků jenom prodělat,« zdůrazňuje.
Místopředseda zastupitelského klubu ČSSD a člen radničního výboru územního rozvoje Miroslav Poche je smířlivější. »Chceme znát důvody, které vedou stávající radu ke zrušení Masarykova nádraží,« požaduje. Rád by prý znal i detailní plány, které má město s touto lokalitou.
Ještě v červenci však při vyjádření pro týdeník Ekonom na téma změn žádné výhrady najevo nedával. Opoziční zastupitel si naopak pochvaloval férovost radních ohledně nedotknutelnosti ploch pro zeleň. »Kdyby nakonec došlo k uskutečnění představeného záměru, požadujeme, aby se jeho součástí stal i nový park a plochy zeleně, které v samotném centru Prahy chybějí,« hřímá nyní překvapivě Poche.
Na dotaz, zda mezi zastupiteli nepanuje nějaká »velká dohoda«, která by usnadnila podzimní schvalování seznamu územních změn plénem zastupitelstva, však radní Langmajer vrtí hlavou.
Dostávám nabídky. Finanční.
V souvislosti s územním plánem však radní Langmajer připouští nečekaně otevřeně jiný problém. »Tlak developerů na mou osobu je obrovský, to je jasné. Všichni by chtěli mít červeně vybarvené (to znamená určené pro výstavbu – pozn. red.) pozemky,« říká.
A na otázku, zda mu někdo nabídl provizi, odpovídá: »Dostávám nabídky, ano. Finanční. Myslím, že v mé pozici dostávali a budou dostávat nabídky všichni. Jde o to, jak si kdo stojí před sebou samotným a před svými kolegy. Protože dávat do rady něco, co není úplně dobře, tak to všichni kolegové poznají. « Největší tlak je podle něj právě na plochy v centru města. Nikdy prý však nebyl nucen obrátit se kvůli pokusům o ovlivňování své osoby na policii.
Pro každého něco
Na schváleném balíku územních změn je pozoruhodné, že v něm kromě velkých rozvojových území jde i o primárně nekomerční změny (například rozhodnutí vést trasu metra D kolem krčské Thomayerovy nemocnice místo přes Zálesí, příprava rekreační zóny vedle estakády vnějšího okruhu u Radotína, odklon magistrály do tunelu za Muzeum), ale také o nepoměrně menší akce, jako jsou nové obytné soubory po zahradnictví ve Veleslavíně nebo ve Vokovicích. Jedním z bodů je třeba i soukromá orná půda pro novou výstavbu v Langmajerově »rodné« Uhříněvsi.
»Jsem si téměř jistý, že tyto změny by byly na dlouhou dobu posledními změnami, které v Praze proběhnou. Nový územní plán bude opravdu velice složité projednat a prosadit,« naznačuje Langmajer důvod, proč minulé úterý sedm přítomných z celkem jedenácti pražských radních jednomyslně odsouhlasilo pestrý rychloseznam, kam si každý navrhovatel prosadil své územní priority. Řádný plán by totiž mohl být novelizován a schválen až po komunálních volbách v roce 2010…
Existuje ovšem ještě jeden důvod, proč by pražští radní mohli spěchat na některé územní změny. Langmajer se loni stal účastníkem smrtelné dopravní nehody a pozůstalí po oběti si právně vymohli otevřít policií již negativně uzavřené šetření míry Langmajerova zavinění. »Čeká se teď na znalecký posudek, který si zadala žalobkyně,« říká radní s tím, že dosavadní posudky vyzněly v jeho pros
pěch. Co když se vina prokáže? Nehraje se o čas? Nenabízejí developeři právní pomoc? »To opravdu ne. To by mě ve snu nenapadlo,« říká k tomu politik.
Autor: Jan Štětka
Zdroj: Ekonom 14.8.2008