7. 5. 2007

Hlavnímu městu zatím chybí strategie, která by stanovila, kde smějí stát výškové budovy.

Metropole je v centru zájmu investorů a jejich představy jsou podobné – stavět impozantní vysoké budovy z kovu a skla.
Ty by měly vyrůst v blízké budoucnosti na Pankráci a v Holešovicích. Praha ale nemá koncepci, která by určila pravidla, kde je lze stavět.
Výstavba knihovny čnící nad horizontem se plánuje i na Letné. Pokud by byly tyto plány realizovány, definitivně by se tak změnilo panorama a duch města Karla IV.
Otázku, jakou cestou se má ubírat stavební vývoj, řeší i Bratislava. Stejně jako v Praze, i ve slovenské metropoli vyvolaly plány na výstavbu špičatých „mrakodrapů“ silný odpor širší veřejnosti. Proti skleněným výškovým budovám mají výhrady nejen památkáři, ale i dopravní inženýři, sociologové, architekti a lékaři. Obavy panují i na straně hasičů – v případě požáru se z takových budov těžko uniká.
Podle některých architektů hrozí, že by se Praha mohla dostat na seznam památek v ohrožení, protože budovy vystupující na horizontu města narušují unikátní historické panorama.
„Funkce hlavního architekta byla v Praze zrušena, stejně tak i Odbor územního rozhodování magistrátu. Výstavba v hlavním městě tak dnes nemá žádnou koncepci. O mnoha klíčových projektech rozhodují stavební úřady městských částí. Stavba mrakodrapů je zde přitom daleko citlivější záležitostí než v Bratislavě,“ uvedl Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí.
Prahu bez výškových budov oceňují zejména zahraniční turisté. „V Praze jsem poprvé a naprosto mě fascinuje. Je to tak překrásné historické město, a ten výhled! Jen ho trochu kazí ty vysoké budovy v dálce,“ řekla Právu Nieta Ponsenová z Amsterdamu.
Cizinci oslovení Právem v Palácových zahradách pražského hradu se shodli, že výhled na město je tak výjimečný i proto, že na horizontu města téměř žádné výškové budovy nejsou. Tím je podle zkušeností cestovatelů Praha proti zbytku evropských měst jedinečná, protože ji výstavba ze skla a kovu ještě nestihla zničit.
Jedinečný ráz města byl i jedním z důvodů pro zápis Pražské památkové rezervace na seznam světového dědictví UNESCO. Spolu s Florencií a Benátkami je Praha jedním z výjimečných evropských měst, která se mohou chlubit tím, že vysoké moderní výstavby ze skla a kovu nemají.
Vedoucí urbanistického ateliéru Útvaru rozvoje hl. m. Prahy Václav Králíček na dotaz Práva odpověděl, že Praha o takové koncepci uvažuje. „Pro nižší budovy přesahující čtyřicet metrů platí v územním plánu Prahy přísný zákaz výstavby v centrální oblasti města chystá se zpracování pravidel pro umísťování budov do sta metrů výšky na zbylém území města Praha. Chceme se do budoucna vyhnout nikomu a ničemu neprospívajícím diskusím jako v případě Pankráce,“ řekl Králíček.
„Koncepci uvítáme, záleží ale na tom, kdo bude o její konečné podobě rozhodovat, jestli by se k ní mohli vyjádřit i obyvatelé Prahy,“ řekl Právu Martin Skalský ze společnosti Arnika.

Občanská sdružení k výškovým budovám

Občanská sdružení marně požadují od roku 1991 zpracování regulačního plánu pro oblast Pankrácké pláně, kde se velmi vážně uvažuje o výstavbě „pražského Manhattanu“. „O budoucnosti Prahy se tak nerozhoduje podle veřejných a transparentních pravidel. Zásadní jednání o mrakodrapech v Praze probíhají za zavřenými dveřmi s vyloučením veřejnosti. Na schůzkách obvykle jednají zástupci města s investory miliardových staveb. Významní odborníci na památkovou péči na těchto jednáních chybějí také. To samozřejmě vytváří prostor pro korupci,“ řekl Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. Stejné výhrady má i Ateliér pro životní prostředí a místní občanská sdružení Občanská iniciativa Pankráce a Pankrácká společnost.

Autor: Karolina Kudyová

Zdroj: Právo 5.5.2007