1. 10. 2008
Přepis pořadu Zeměžluč Českého rozhlasu 6 z úterý 30.září 2008.
Zvukový záznam pořadu najdete zde: http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/_audio/00790580.mp3
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Dobrý večer, vážení posluchači. V dnešní Zeměžluči se budeme zabývat pražským životním prostředím. Ve srovnání s evropskými metropolemi, zemí před bývalou železnou oponou, má Praha prokazatelně méně cyklostezek, mnohem víc popílku v ovzduší a nejisté srovnání v zavádění obnovitelných zdrojů. Jaká očekávání můžeme mít v těchto směrech za rok, za dva, v příštích letech? Co udělá Praha pro své obyvatele a co by měli sami obyvatelé udělat pro zlepšení svého životního prostředí? Nastolila radnice dobrý kurz? U poslechu besedy na toto téma vás vítá redaktor časopisu Euro Čestmír Klos. Ve studiu vítám pražského radního pro životní prostředí Petra Štěpánka. Dobrý večer.
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Dobrý den.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Paní doktorku Evu Rychlíkovou z České inspekce životního prostředí. Vítejte.
Eva RYCHLÍKOVÁ, Česká inspekce životního prostředí
——————–
Dobrý večer, všechny zdravím.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Karla Merhauta z Ligy ekologických alternativ. Dobrý večer.
Karel MERHAUT, Liga ekologických alternativ
——————–
Dobrý večer.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
A Daniela Mourka, který se v Nadaci Partnerství zabývá cyklistikou. Vítejte i vy.
Daniel MOUREK, Nadace Partnerství
——————–
Dobrý podvečer.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Já bych začal energetikou. Jaké to je, když se do centra Prahy chce umístit nějaký solární systém? Jsou problémy, pane radní?
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Záleží na tom, kam ho budete chtít umístit. Já bych určitě rozlišil městskou památkovou rezervaci, tam je to na diskusi s památkáři, a jiná místa. A myslím, že na těch jiných místech je to prostě otázka územního řízení, případně stavebního povolení jako všude jinde.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Je velký rozmach solární energetiky v Praze?
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Já nevím, jestli vypichovat jenom solární energetiku, ale rozhodně podle zájmu veřejnosti a podle podpory, kterou dáváme, tak obecně u obnovitelných zdrojů energie je rozmach. Město de facto začíná z nuly, za poslední tři roky třeba obyvatelé města požádali o podporu ve sto dvaceti případech.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Pane Merhaute, jak to vidíte vy? Vy jste takový činitel, který chce ten rozvoj urychlit.
Karel MERHAUT, Liga ekologických alternativ
——————–
Tak my na jednu stranu oceňujeme jako občanské sdružení, které sleduje pozici obcí a měst v republice ve vztahu k obnovitelným zdrojům, zejména k té solární energetice, že v Praze je co dávat za příklad ostatním městům, to jsou například ty komunální podpůrné programy, čili finance na instalaci jednotlivých systémů, tam rozhodně je ten pražský model inspirativní v mnohém, s tím bych souhlasil. A pokud se z roku na rok zvyšuje zájem lidí, pokud i letos v podstatě byly více než dvojnásobně navýšeny původně vyčleněné prostředky, aby odpověděly na ten zájem lidí, pak je to jedině dobře. Na stranu druhou se ve srovnání s jinými metropolemi, například na západ od našich hranic, musíme ptát, zda takové kolosy, jako je Praha, je na dostatečném stupni rozvoje těch obnovitelných zdrojů, pokud tady vlastně počítáme ty systémy takříkajíc stále na desítky, zatímco jinde jsou to opravdu prostě tisíce, srovnání s Rakouskem, s Německem stále vůbec není možné, pokud jde o Prahu.
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Já myslím, že to srovnání s Bavorskem a s Rakouskem je zrovna velmi dobré, protože tam když se podíváme na podporu těch solárních panelů, třeba konkrétně v Rakousku je to vidět na každé stodole, tak je to podpora státní a určitě větší rozmach by nastal, kdyby se jaksi ještě urychlila ta státní podpora. Já teď neříkám, že není, protože ze Státního fondu životního prostředí existuje, ale je určitě potřeba vedle vlastních dotačních titulů i pozitivní přístup v té věci a řekl bych výrazná výzva obyvatelům, aby toto využívali. A to, co vlastně my v Praze děláme, tak to je podpora domácnostem, čili to není jakoby rozjezd podnikání třeba se solární elektrárnou, ale je to vyloženě podpora domácnostem, aby přešly buď na obnovitelný zdroj energie, anebo alespoň na méně znečišťující.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Já jsem začal solární energetikou proto, že si nedovedu představit, aby tu nějaká vrtule nad Prahou se točila a vyráběla energii, takže tady jsou některé typy obnovitelných zdrojů málo využitelné, rovněž je asi málo pravděpodobné, že by si někdo na Vltavě budoval malé vodní elektrárny. Ale v Praze bych si představoval, že tu bude daleko méně takových lokálních topenišť, těch tu je hodně, tak bych se zeptal paní doktorky, jak se dívá na pražské ovzduší?
Eva RYCHLÍKOVÁ, Česká inspekce životního prostředí
——————–
Kvalita ovzduší v Praze je záležitost vícezdrojová, tedy nejen toho lokálního topení, ale také dopravy, která se dá říct, že v Praze je dominantním znečišťovatelem. Je pravda, že kvalita ovzduší se určitým způsobem mění rok od roku hlavně z toho prostého důvodu, že každý rok je jinak dlouhé topné období, třeba rok 2007 proti očekávání má pozitivní vývoj, tedy kvalitativně je lepší než rok 2006, ale nicméně místa s intenzivní dopravou, jako je Legerova ulice a Svornosti, ta se poměrně vylepšila.
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Já bych to doplnil, tohle je, myslím, když to úplně zjednoduším, zcela přesné a pravdivé. V Praze v současné době se na znečištění ovzduší podepisuje nejvíc ten, kdo ráno vezme klíčky od auta, do toho auta sedne a většinu těch cest po Praze absolvuje autem. V Praze, a nejenom tedy za dobu, co já jsem radní, ale za řekněme období více než dekády došlo k silnému poklesu znečištění ze stacionárních zdrojů. Je to například tím, že Praha dneska skoro polovinu vytápění bytů dělá centrálním zásobováním teplem ústředním topením a z toho největší zdroj elektrárna Mělník je úplně mimo město, takže vlastně i znečištění prachové a jiné, které bylo dříve běžné, tak je nižší, a to, co bylo v té původní otázce, že lidé kvůli penězům opouští plyn a vracejí se k uhlí, tak to v Praze neplatí. V Praze se toto neděje a naopak dochází stále k pokračující konverzi z tuhých paliv na například plyn, a v tom má
me situaci zásadně jednodušší než kraje s velkým množstvím vesnického obyvatelstva.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Což se možná promítne do celkových čísel, ale já, který bydlím na okraji, kde možná ještě žijí bývalí vesničané, tak tam se, alespoň tak, jak to vnímám já na svoje dýchací orgány, tak tam se situace po zdražení plynu dost výrazně zhoršila.
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
My provádíme kontroly u těch systémů, které podpoříme, a ještě se za ty roky ani jednou při té kontrole nestalo, že bychom našli někoho, kdo přešel z pevného paliva na ekologičtější a vrátil se k němu. Já tady opravdu proti tomu pokládám statistiku a myslím si, že to, co v některých okrajových částech Prahy ještě s vesnickým charakterem zastavění vidíme, tak jsou prostě lidé, kteří tuhým palivem vždycky topili a stále jím ještě topí. Tam samozřejmě ta cesta je jiná, pokud chtějí zůstat na pevném zdroji, tak ta cesta asi je přejít z fosilního paliva uhlí na dřevo, zažádat si o tuto dotaci, protože se jedná o obnovitelný zdroj, a vlastně přejít na efektivní kotel a samozřejmě nepálit tam pak nic jiného než to, k čemu je určen.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Přejdeme k dalšímu tématu, a tím je cyklistika. Jak to, pane Mourku, vidíte vy? Je Praha srovnatelná třeba s Vídní, kde vidíme spoustu cyklistických tras?
Daniel MOUREK, Nadace Partnerství
——————–
Tak určitě ne, i když ta Vídeň není nejlepší případ nebo příklad, protože tam ten podíl cyklistiky je dneska na úrovni šesti procent vlastně na přepravních výkonech a v porovnání s jinými západoevropskými městy je to daleko nižší procento než třeba v Kodani, kde je šestatřicet procent, nebo Berlín, dvanáct procent, takže i ta Vídeň není určitě na špičce těch západoevropských měst, ale pořád proti Praze, kde jsme dneska na nějakém jednom procentu přepravních výkonů, tak je na tom určitě líp. Ale já si myslím, že to souvisí i s tou diskusí, kterou jsme tady vedli předtím, a to je znečištění dopravou, to, že vlastně průmysl a průmyslové exhalace v Praze nahradily vlastně ty exhalace z individuální automobilové dopravy, neumožňují to, aby těch lidí na tom kole jezdilo víc, protože povědomí všeobecné o Praze a o čistotě ovzduší v Praze je prostě takové, že se lidi nejenom bojí jezdit na kole, ale i třeba bojí chodit a jsou určitě místa v Praze, kde to znečištění je daleko větší, než bylo dřív. A to si myslím, že škodí i v rozvoji té bezmotorové dopravy, ať už je to pěší, nebo cyklo.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Jak se na to díváte vy z pozice magistrátu pražského?
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Tak já myslím, jedna věc, která se nám skutečně daří, je, že začínáme překlápět v povědomí lidí, ale i silničních správních úřadů a jiných úředníků s razítky cyklistickou dopravu z jakési rekreační a turistické funkce v dopravu, a skutečně dneska když třeba si stoupnete ráno k Vyšehradu, tak po té cyklostezce ze Zbraslavi tam projíždí jedno kolo za druhým doslova a i podle výpočtů ty přepravní výkony, to znamená počet cyklistů, který projede, meziročně stoupají. Ta cyklostezka byla loni dokončena, takže je vlastně nepřerušená už ze Zbraslavi až někam k Mánesu a je to vidět na využití, takže ta věc jde jakoby ruku v ruce, že lidé na jednu stranu někteří ještě to vnímají postaru jako turistickou záležitost a po novu zároveň s tou novou infrastrukturou si začínají uvědomovat, že je to i výhodný dopravní prostředek. Mimochodem teď je výluka na tramvajové trati do Modřan a je to zajištěno autobusy, lidé samozřejmě zvyklí z komfortu tramvaje jsou z toho nešťastní, ale úplně paralelně s celou tou tratí tramvaje vede perfektní cyklostezka, po které se mohou dostat, buďto si projet jenom ten autobusový úsek, tam někde kolo zamknout a jet dál tramvají, anebo prostě dojet až k tomu Mánesu. A dělají-li někde v perimetru Václavského náměstí až Malé Strany, tak jsou v podstatě necelý kilometr od cíle.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Vy jste sám úředník, který jezdí na kole?
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Já jsem spíš politik, který jezdí na kole, ale máme i takové úředníky.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Takže politik na kole jezdí od jednoho úřadu k druhému, tak by mě zajímalo, zdali sám cítíte, že ten cyklistický komfort je dobrý?
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Když byla už zmíněna ta Vídeň, tak já bych řekl, že jsme tady zhruba někde, kde byla Vídeň v roce devadesát. V osmdesátých letech byla Vídeň město bez cyklistických stezek a v Praze v podstatě ta startovací pozice byla obdobná někdy kolem roku 2000. Já jsem si zrovna teď stahoval statistiku a někdy kolem roku 2000 bylo postaveno nebo vyznačeno nula kilometrů cyklostezek nebo cyklotras. Takže to je zhruba stejný startovní čas, takže řeknu-li vám v porovnání s Kodaní, tak je na tom Praha velmi špatně, a uděláme-li porovnání s tím rokem 2000 a tou nulou, tak se cyklostezky rozvíjejí poměrně silně. Budu-li teď jmenovat jenom věci teď dokončované, tak je to několikakilometrový cyklopruh z Nuslí do Vršovic, je to teď nově dokončená cyklostezka v Chuchli, která vlastně už spojuje až s Barrandovským mostem a je možno i po levém břehu jezdit do centra, je to zítra otvíraná Pobřežní, kde na víceproudé komunikaci je v celé té nově postavené délce pruh pro cyklisty jak z centra, tak do centra, a důležité je, že všechno, co vyjmenovávám, už má čistě dopravní funkci, samozřejmě s rekreačním využitím o víkendech. Už prostě sednete na kolo a jedete jako rovnocenný účastník dopravního provozu do centra. To, že to teď někde začíná a končí, to je nevyhnutelná vlastnost liniových staveb, prostě dálnice do Brna nebo do Hradce Králové se taky stavěla po částech, to prostě u liniových staveb jinak nejde.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Který z těchto problémů, který jsme tu probírali, cítíte jako nejpalčivější?
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Tak samozřejmě Praha je unikátní v tom, že má městskou památkovou rezervaci, kdy to město bylo postaveno nejen před vynálezem automobilu, ale i před vynálezem bicyklu, takže to vlastní prokličkování centrem města je možné, ale je nepravděpodobné, že bude vybudována zvláštní infrastruktura prostě proto, že ty ulice jsou už svázané tak historicky, takže my tohle řešíme tak, že teď vlastně na všech pěších zónách v Praze 1 je povoleno kolo, má tam samozřejmě přednost chodec a musí se to vyřešit nějakou vzájemnou ohleduplností, potom je třeba s památkáři trpělivě vyjednávat ohledně povrchu. Myslím, že nejlepší příklad jsou pražské náplavky, kdy se zhruba po dekádě odporu povedlo vyjednat možnost umístit jiný typ dlažby, je to řezaný kámen, hladký, na kterém se dá jet doslova i na galuskovém kole, cestou těchto postupných malých kroků je potřeba jít. A druhá věc, která je velmi akutní, je skutečně, aby konzistentně všech dvacet dva sil
ničních správních úřadů dávalo povolení například pro vjezdy do jednosměrek, kde zatím ty silniční správní úřady se toho trochu bojí. My to jako město neovlivníme, protože pro žádost si chodíme do městských částí, ale myslím si, že to taky pomalu, už jsou tu první vlaštovky a pomalu se to prolamuje. A to třetí je samozřejmě, aby se důsledně dodržovalo, a ta zítřejší Pobřežní to dokazuje, že dodržuje umisťování jízdních pruhů při řešení jiné infrastruktury.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Paní doktorko, kde si myslíte, že by bylo nejlépe začít s ozdravováním ovzduší?
Eva RYCHLÍKOVÁ, Česká inspekce životního prostředí
——————–
Tam, kde je největší kumulace obyvatelstva, kde žije v blízkosti dopravních tras, kde máte možnost to znečištění ovzduší z první ruky po tu nejdelší dobu, co se dá.
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Tak my když jsme teď v pražských službách třeba, zase to podepisuji, nakoupili KUKA vozy, vozy na svoz odpadu na plyn, tak jsme je okamžitě nasadili v Praze 1 a Praze 7 právě z těch důvodů, které tady jmenovala paní doktorka. Mimochodem ta meziroční srovnání za úplné roky mezi 2006 a 2007 ukazují, že všechna tato opatření jsou správná cesta, protože se výrazným způsobem třeba snížila prašnost těch prachových částic PM10 v hlavním městě Praze, je to v celé republice největší pokles meziroční a je skutečně statisticky prokazatelný.
Eva RYCHLÍKOVÁ, Česká inspekce životního prostředí
——————–
Já bych dodala, že došlo i ke snížení koncentrací jemných částic, to jsou ty o velikosti dva a půl mikronů, velmi významně.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Ty jemné částice jakým způsobem je schopen zachytit obyčejný člověk? Já se domnívám, že on je kontaminován, aniž si to uvědomuje, že?
Eva RYCHLÍKOVÁ, Česká inspekce životního prostředí
——————–
Jemné částice, bych to řekla, v té novější nomenklatuře se stávají hrubými, protože se vlastně začaly sledovat už i ultrajemné částice, a ty jemné a ultrajemné částice velmi významně ovlivňují lidské zdraví, zachytí je jakýkoliv člověk, obyčejný i neobyčejný, takže myslí-li si někdo, že jezdí autem, tak zrovna on je exponovaný daleko více než ten člověk, který jede veřejnou dopravou, a píše se, že třikrát více. Ovlivňují zdraví hlavně svým dlouhodobým účinkem. V tom dlouhodobém efektu se zvyšuje více úmrtnost na všechna onemocnění, kardiovaskulární onemocnění a nádorová onemocnění, ale bezprostředně to samozřejmě ovlivňuje práci dýchacího systému, tedy funkce dýchací, imunitní systém a odolnost proti dýchacím onemocněním, astmatické stavy a třeba i v dlouhodobém efektu reprodukci u mužů i žen, jak bylo zjištěno výzkumy dokonce i v Praze.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Já jsem se ovšem ptal na to, jestli to je člověk schopen rozpoznat? Protože jsou některé kontaminanty, které člověk rozpozná, protože nějak páchnou, anebo znečišťují viditelnost, nebo podobně. Jestli tyto jemné částice člověk rozpozná, když je kontaminován?
Eva RYCHLÍKOVÁ, Česká inspekce životního prostředí
——————–
No, tak ty jsou oku neviditelné, ale někdy když se podíváte nad Prahu a v určitém úhlu svítí slunce, ráno nebo večer, tak i to znečištění částicemi viditelné je. Vidíte takovou velmi významně rezavou duchnu, která sedí nad Prahou a obklopuje ji.
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Já bych ještě to doplnil, že kromě tohoto pozorování existuje měření ČHMÚ, Českého hydrometeorologického ústavu, které denně jak na svých webových stránkách, tak na bezplatné lince poskytuje o tom informace a ten který den je možno zjistit právě i u těch dvou látek, které jsou v Praze v tuto chvíli nejnebezpečnější, což jsou prachové částice MP10 a oxidy dusíku, tak je možno zjistit stav a podle toho nějakým způsobem třeba i upravit své aktivity. Samozřejmě pro nás jako představitele města je nejdůležitější prevence těchto jevů a k nim právě patří některé z těchto programů, o kterých hovoříme.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Jak to vnímají ostatní radní, politici pražští, když přicházíte s něčím, co není vidět, a ty nemoce se neprojevují hned zítra, ale až dejme tomu za několik desítek let?
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
My tady máme krajský program snižování znečišťování ovzduší, přijatý radou i zastupitelstvem, a máme tady územní energetickou koncepci, která ve svém důsledku má opět dopady na znečištění ovzduší, a ty jsou přijímány velkou většinou, takže já myslím, že většina zastupitelů si toto uvědomuje a snaží se to dostat nějakým správným směrem.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Pane Merhaute, mluvili jsme tu víceméně o solárních systémech, sledujete také jiné obnovitelné zdroje v Praze a máte představu, jak jsou využívány?
Karel MERHAUT, Liga ekologických alternativ
——————–
V tuto chvíli ne přesně, samozřejmě, že v okrajových částech Prahy by se jistě dalo mluvit o energetickém využití biomasy, ať už dřeva v nějakých zplynovacích kotlech, nebo v krbech, nicméně vzhledem k převaze toho centrálního zásobování teplem ve většině tedy těch městských částí tento prvek asi nepřipadá v úvahu. To, co my spíš sledujeme nebo rádi bychom sledovali i v našich nějakých nových programech napojených na tu naší soutěž Solární liga, která je soutěží měst a obcí a vybavenosti těmi solárními systémy, to je i jakýsi inspirativní vliv úředníků, politiků, zastupitelů, představitelů těch městských částí, její osobní příklad, osobní příklad těch úřadů, protože známe ze zahraničí, tam, kde starosta, jednotlivec, úředník nebo i město na těch svých vlastních objektech mají nějaký obnovitelný zdroj využitý, tak se daleko snáze k tomu přesvědčují občané, protože ti představitelé jdou příkladem, ať už jako občané, nebo ať už jako provozovatelé nějakého městského zařízení. A to je věc, která by, myslím, v Praze ještě se dala podstatně rozvíjet.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Pan radní Štěpánek jezdí na kole, vysledoval jste, že by měl za sebou zástup následovníků?
Daniel MOUREK, Nadace Partnerství
——————–
Teď jsme to zkoušeli vlastně minulý týden, jak byl Evropský týden mobility, tak jsme pořádali právě pod záštitou pana radního takovou akci Do práce na kole, a co si pamatuji, když jsme jeli z Jižní Města do centra, tak nás jelo pět, takže pořád ještě těch zástupců je hodně málo a umíme si představit, že by bylo potřeba, aby těch lidí jezdilo na kole víc. Ono je to taky o tom, když jsme se bavili o té dopravě, třeba kolik je v Praze registrovaných automobilů na tisíc obyvatel. Když si vezmete třeba srovnatelná čísla s Berlínem, mimochodem tento týden tady bude s Berlínem takový seminář o cyklistické a pěší dopravě ve čtvrtek probíhat i pro veřejnost, tak třeba v Praze je na tisíc obyvatel registrovaných šest set čtyřicet aut, zatímco v Berlíně je to nějakýc
h tři sta sedmnáct a zatímco v Praze ta čísla buď stagnují, nebo stoupají, tak v Berlíně ta čísla klesají, takže ono je to o tom, kolik těch aut na počty, na celkové počty v Praze jezdí, nejenom o tom, že produkují exhalace, ale vlastně zabírají prostor, který prostě v té centrální Praze chybí a chybí potom především pro pěší a pro cyklisty.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Není to také tím, že Berlín leží v rovině a Praha je z kopečka na kopeček?
Daniel MOUREK, Nadace Partnerství
——————–
Praha má ohromnou výhodu, že tady je vlastně kromě Vltavy dalších asi devadesát devět potoků a právě podél těch potoků a podél těch vodních toků je ideální tu infrastrukturu stavět. A zmiňoval to tady i pan radní, že vlastně ty páteřní trasy se budují podél Vltavy. Ono je to sice hezké, že se vlastně budují takové ty segregované cyklostezky, ale v centru vidíme, že té cykloinfrastruktury přibývá strašně málo, padlo to tady už, nejde jenom o jednosměrky, ale jde i o vlastně rozšiřování pěších zón, ale jde i v další řadě třeba o parkování, že ty kola, dneska chybí v Praze praktické klasické funkční cyklostojany. To je, jako kdybyste jezdil do Prahy do centra a neměl jste tam parkovací místa, tak by asi taky ten nárůst automobilové dopravy byl daleko menší, než je dneska.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Je zajímavé, že podzemní garáže se staví a stojany méně.
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Mám dobrou zprávu v tom, že technická správa komunikací teď právě vypsala výběrové řízení a je pro letošek připraveno asi tři sta padesát stojanů a pro další rok dalších několik set k objektům městských částí, jinak třeba radnice naše na hlavním městě už stojany u svých budov má, radnice Prahy 1 je má u radnice taky, čtyřka je instalovala, tuším, před třemi lety a postupně se to rozmáhá, i když je pravda, že když přijedu třeba na soukromo-právní místa, tak tam přijedu a nechávám ho někde u plotu nebo u sloupu.
Karel MERHAUT, Liga ekologických alternativ
——————–
Právě s ohledem na to obrovské množství aut v Praze a s ohledem na to, co zde bylo řečeno, že část parků s užitkovými vozidly přechází na zemní plyn, což je jistě chvályhodné, se tu ale nabízí otázka, do jaké míry ta hlavní bariéra rozvoje alternativních pohonů v podobě zemního plynu u osobních aut v Praze má šanci na nějaký boom. Spočívá v tom, zda je schopný stát či město nějakým způsobem tlačit na to, aby ty plničky pro ta užitková vozidla mohly sloužit i veřejnosti, a to je tady asi kámen úrazu v Praze a už i na trhu jsou, já nebudu samozřejmě jmenovat sériově vyráběné vozy, které CNG pohon mít mohou, a vím, že lidé se o to zajímají, ale skončí to vždycky na nevelkém množství těch plniček.
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Tak plynaři podepsali se státem dobrovolnou dohodu, v které se zavazují na určitý počet vozidel vybudovat plnicí stanici, která je potom zároveň přístupná veřejnosti, ono by to ani jinak nemělo logiku, takže v souvislosti s nákupem vozidel pražskými službami se skutečně v jejich areálu Pod Šancemi buduje plnicí stanice, která je přesně v tom režimu, že je z jedné strany přístupná veřejnosti, takže v tuto chvíli musím říct, že tahle dobrovolná dohoda funguje, alespoň tedy z té zkušenosti z pražských služeb.
Karel MERHAUT, Liga ekologických alternativ
——————–
Podstatné je spíš to, že když se podíváte na ten prstenec větších měst kolem Prahy, tak snad kromě Boleslavi, kde je plnička, jinde moc ty plničky nejsou, a nikdo samozřejmě nemá auto proto, aby jezdil jenom v Praze, čili každý potřebuje ještě ten další bod někde na trase, že jo, a těch je málo.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Už se nám blíží konec pořadu, tak bych byl velmi rád, kdybyste každý zhodnotil, jaké šance má zlepšení ve vašem oboru. Paní doktorko.
Eva RYCHLÍKOVÁ, Česká inspekce životního prostředí
——————–
Když se kouknu na ten průběh posledních pěti roků, tak si myslím, že Praha má šanci na lepší ovzduší, a navíc ještě Pražané mají šanci na lepší zdraví, když budou používat svoje nohy k pohybu na kolech, nebo pěšky.
Daniel MOUREK, Nadace Partnerství
——————–
Já se k tomu určitě rád připojím a chtěl bych říct vlastně, že nejde tady jenom o to, co dělá město, ale že vlastně i ta občanská společnost se tady angažuje. Minulý týden proběhla v Praze cyklojízda s účastí přes čtyři tisíce lidí, takže začíná i ten … i přes neziskové organizace se vlastně snažíme motivovat lidi k tomu, aby jezdili, na městě je potom, aby vytvořilo prostě ty podmínky přímo v té centrální části, protože si myslím, že spousta městských částí na okraji Prahy něco pro cyklistiku dělá, ale největší deficit vidím v tom širším centru Prahy.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Pane Merhaute, jaké jsou vyhlídky pro obnovitelné zdroje?
Karel MERHAUT, Liga ekologických alternativ
——————–
Já bych řekl, že zkušenosti Prahy se mohou v tom evropském kontextu nyní docela dobře uplatnit, neboť se rozjíždí něco, o čem se od jara příštího roku evropská veřejnost více dozví, čemu se říká šampionát, evropský šampionát obnovitelných zdrojů, kde šest zemí, my budeme mezi nimi, má dávat dohromady jakési … jakousi databanku dobrých příkladů městské energetické politiky a i jakési ty ligové žebříčky, chcete-li, pro zvýšení zájmu veřejnosti a médií v těch obnovitelných zdrojů a Praha tam svými příklady takříkajíc může dobře bodovat. Nás ale spíš zajímá než ten evropský kontext, kde přeci jen jsme, na tom skutečně trvám, i v Praze stále pozadu za některými evropskými metropolemi typu Německo, Rakousko, možná už i Španělsko někde, tak stále je, myslím, tady pozitivní zdůrazňovat ten příklad Prahy i našim velkoměstům, je tu spoustu krajských měst, kde ta energetická politika a ta motivace občanů k obnovitelným zdrojům není tak daleko, a tady mě docela těší, že podle informací z radnice se už zástupci těch krajských některých měst tu a tam v Praze dotazují, jak to tu s tím programem podpory je, a snaží se inspirovat. To my chceme podporovat.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Pane radní, nakazil jste už své kolegy, jezdí také do práce na kole, když tam máte ty stojany?
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Těch lidí určitě, myslím do úřadu, jezdí víc, pro zajímavost, vzal jsem jednoho z radních ráno na kole, přijel jsem k němu, kde bydlí na Jižní Město, a když jsme přijeli na radnici, tak on konstatoval, že tam byl asi o dvacet minut rychleji než autem, čili i skutečný čas jízdy je na tom kole v Praze rychlejší a je to otázka volby dneska především, protože není nic horšího z hlediska zdraví jednotlivce i veřejného zdraví, než tučná strava, celý den v automobilu a několik hodin sezení u televize, pravý opak je právě jít aspoň pěšky třeba na tu městskou hromadnou dopravu, pravidelné procházky, dojet na kole, kam to jde, a trávit co nejvíc času venku.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro,
moderátor
——————–
Děkuji. To bylo poslední slovo našeho dnešního pořadu. Za účast v něm děkuji pražskému radnímu pro životní prostředí Petru Štěpánkovi. Na shledanou.
Petr ŠTĚPÁNEK, pražský radní pro životní prostředí /SZ/
——————–
Na slyšenou.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Doktorce Evě Rychlíkové z České inspekce životního prostředí.
Eva RYCHLÍKOVÁ, Česká inspekce životního prostředí
——————–
Na shledanou.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
Karlu Merhautovi z Ligy ekologických alternativ.
Karel MERHAUT, Liga ekologických alternativ
——————–
Na shledanou.
Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor
——————–
A Danielu Mourkovi, který se v Nadaci Partnerství zabývá cyklistikou.
Daniel MOUREK, Nadace Partnerství
——————–
Na slyšenou.
Zdroj: Český rozhlas 30.9.2008