17. 4. 2007
Podle statistik patří Pražané v třídění odpadu k evropskému nadprůměru. Alespoň co se kvantity týče. Problémem hlavního města ovšem je nepříliš široké spektrum surovin, které mohou lidé do třídicích kontejnerů vhazovat.
Situace se ale zlepšuje. „Už druhým rokem zavádíme dvousložkový systém třídění skla, zvlášť se vyhazuje barevné a čiré sklo. Před třemi lety jsme také zavedli sběr nápojových kartonů, který se velmi osvědčil. Množství vytříděných kartonů každým rokem výrazně stoupá,“ říká Lukáš Grolmus z firmy EKO-KOM. Ta se o třídění odpadu v ČR stará od roku 1999. Dříve byly v Praze kontejnery jen na papír, sklo a plasty.
V západních a severních zemích Evropy velmi populární kontejnery na sběr kovů se v pražských ulicích zřejmě v nejbližších letech neobjeví.
„Kovy se vykupují jen ve sběrných dvorech a asi to tak i nadále zůstane. Důvod je prostý. Jsme totiž národ pivařů, kteří pivo konzumují buď přímo od čepu, nebo ze skleněných lahví. Plechovky u nás stále nejsou populární. Zkušební sběr kovů se před osmi lety vůbec neujal, kontejnery zůstávaly prázdné,“ vysvětluje Grolmus.
V Praze zatím nejsou rozšířeny ani kontejnery na bioodpad.
Lidé třídí stále více
Radní pro životní prostředí Petr Štěpánek odhaduje, že do čtyř let by mohl ve speciálních kontejnerech končit nejen odpad ze zahrádek, ale i slupky od brambor, zbytky zeleniny a jiné organické látky, kterých domácnosti vyprodukují velké množství.
„Lidé to řeší i tím, že si dávají pod dřez drtiče odpadu, ale to je špatné. Tím se jen zatěžuje čistička vod,“ říká Štěpánek.
Sběr biologického odpadu se již druhým rokem zkouší v Dolních Chabrech. Pokud se tento způsob třídění ukáže jako efektivní, hodlá ho hlavní město rozšířit i do dalších čtvrtí.
Existují také plány na vybudování bioreaktoru v Malešicích. Ten by z biologického odpadu vyráběl čistou zelenou energii. Zbytky odpadu by pak skončily na kompostu.
Odborníci vidí budoucnost třídění odpadu v Praze velmi optimisticky.
„Povědomí lidí se zvyšuje a do třídění odpadu se zapojuje stále více lidí,“ říká Grolmus.
Pozitivní vliv má podle něj kromě masivní osvětové kampaně také politika státu vůči jednotlivým obcím. Pokud jsou totiž obyvatelé v třídění dost aktivní, získá jejich obec více finančních prostředků na provoz sběru odpadu. Zároveň ušetří místo na skládce, čímž vydělá podruhé.
Autor: Jana Štrunková, Jakub Němec
Zdroj: Pražský deník 17.4.2007