17. 12. 2009
Radní pro životní prostředí Petr Štěpánek (44) dnes po třech letech odchází z Rady hlavního města Prahy zpět do opozičních lavic.
Za jeho působení v Radě byly přijaty koncepční materiály jako Koncepce péče o hendikepované živočichy, Koncepce grantové politiky v oblasti ŽP, Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze, Akční plán Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), Akční plán snižování hluku a Akční plán Územní energetické koncepce a Plány povodí Berounky, Labe a Vltavy. Připravena ke schválení je Koncepce péče o zeleň a Generel zahrádkových osad.
Poprvé po dvaceti letech byla vyhlášena nová chráněná území – Prameniště Blatovského potoka v Klánovicích a Přírodní park Smetánka. V přípravě je šest dalších chráněných území – mezi nimi PP Nad Dvorci v Podolí nebo významné krajinné prvky na několika místech v Praze.
Radní byl úspěšný i ve výkupech pozemků a následném zakládání nových lesů. Čtyřicetihektarový lesopark byl vysázen v Letňanech a více než dvacetihektarový na Vinici mezi Dolními Počernicemi a Běchovicemi. Město zakoupilo téměř stohektarový Milíčovský les a menší plochy v Modřanech, Hostivaři, Vinoři a v Ďáblickém háji. V Praze přibylo nejvíce lesů od šedesátých let minulého století, kdy byl založen Hostivařský lesopark.
Lesy hlavního města Prahy začaly za jeho působení hospodařit dle prestižní certifikace Forest Stewardship Council (obdoba BIO v zemědělství) a opakovaně ji obhájily. V lesích bylo vyčleněno pět procent ploch pro neregulovaný bezzásahový vývoj – divočina uprostřed velkoměsta. Byly rekonstruovány sady na Petříně a zahrada Kinských.
Kompletně přepracován byl projekt nové vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod, kde se technokratické řešení napadané občany i městskou částí změnilo na urbanisticky přijatelné, čistička bude z velké části zakrytá parkem. Čistička má územní rozhodnutí a je připravena dokumentace pro stavební povolení i výběrové řízení na zhotovitele. Rada na jeho návrh rozhodla o vymístění kalového hospodářství na Drasty mimo pražskou kotlinu.
V oblasti odpadového hospodářství byla modernizována pražská spalovna – byly instalovány de-dioxinové a denoxové katalyzátory a ve výstavbě je kogenerační jednotka, která ze spalovny dělá elektrárnu zásobující domácnosti elektřinou a teplem. Bylo učiněno strategické rozhodnutí přejít v Pražských službách u vozidel (např. svozových kukavozů) z nafty na CNG. Byly otevřeny nové sběrné dvory v Klikaté ulici v Praze 5, v Dolních Měcholupech a v Uhříněvsi a zásadně rozšířen dvůr Chvalkovická v Horních Počernicích z dotace HMP. Praha se dostala na přední místo mezi kraji v ČR v recyklaci a byl zaveden plošný sběr bioodpadu Pražských služeb.
Byl založen program Čistá energie Praha (nástupce programu dotací HMP na přeměnu topných systémů), z kterého Pražané mohou čerpat dotace na instalaci zdrojů obnovitelné energie (např. solární ohřev vody nebo tepelné čerpadlo). Celosvětově unikátní projekt vytápění ZUŠ Na Popelce zbytkovým teplem z kanalizace patří mezi průkopnické pilotní projekty na snižování zátěže ovzduší i snižování produkce skleníkových plynů.
Na území Prahy běží projekty podporované z OPŽP ve výši přesahující jednu miliardu korun, převážně zaměřené na energetické úspory a snižování energetické zátěže.
V posledních třech letech kleslo v Praze zatížení prachovými částicemi PM10 na většině území města.
Po desítkách let byly revitalizovány pražské potoky, rybníky a nádrže (Krutecký, Botič, Dalejský potok, rybníky Kančík, Strnad, Práčský, Hamerský, Labuť, Martiňák, nádrže Aloisov, Brouček, Chvalka, Džbán). Byl revitalizován suchý poldr Klánovice – Čihadla, druhý největší projekt svého druhu v ČR. Do území bylo navráceno meandrující koryto Rokytky a dvou potoků a několik tůní. Poldr tak znovuosídlilo několik ohrožených druhů obojživelníků a plazů.
V oblasti ekologické výchovy byla zřízena funkce krajského koordinárora a bylo zřízeno Středisko ekologické výchovy v Lesích HMP a město poskytlo dotaci pro vznik Domu ochránců přírody ČSOP v Michli. Byl opraven Toulcův dvůr.
Zásadní změny proběhly v oblasti cyklodopravy. Praha má nově desítky kilometrů cyklistických stezek a vyhrazených pruhů pro cyklisty, dokončen byl kompletní průjezd Prahou podél Vltavy ze Zbraslavi k Mánesu a od Rudolfina na hranici Prahy u Draháňského údolí. Cyklisté mohou nově využívat společný vyhrazený pruh s autobusy a taxi. Na Vinohradské, Vršovické, Koněvově a dalších ulicích vznikly samostatné jízdní pruhy pro kola nebo byl jejich průjezd zjednodušen díky cyklopiktogramům na vozovce. Byla postavena mimoúrovňová cyklostezka ve Vysočanech a ve spolupráci se Správou železniční dopravní cesty v rámci Nového spojení vzniká cyklostezka ze Žižkova na Krejcárek tunelem starého spojení po bývalé železnici. Za poslední dva roky nezemřel v Praze na komunikacích s motorovým provozem žádný cyklista a Praha se stala z hlediska úrazovosti a úmrtnosti nejbezpečnějším krajem v celé ČR.
Spolupráce v Radě byla ukončena ze strany ODS po kritice radního Blažka kvůli projektu Opencard. Vedle Štěpánka rezignovala i nám. Reedová.
"Po třech letech plodné práce pro všechny Pražany se vracím do opozičních lavic," řekl k ukončení spolupráce v Radě Štěpánek. "V souvislosti s projektem Opencard musí Rada začít vyvozovat důsledky minulých pochybení, nikoli řešit kritiku. O dalším směřování města rozhodnou v příštím roce voliči," dodal.