24. 9. 2007
Měla by se pražská olympiáda stát společenskou prioritou, nebo máme úkoly mnohem důležitější?
Má, či nemá politik „mluvit“ do rozdělování veřejných prostředků? Tato i další témata otevírá dnešní spor, ve kterém se setkala pražská zastupitelka za Stranu zelených Zuzana Drhová a ředitel obecně prospěšné společnosti Praha olympijská Tomáš
Petera.
Vážený pane Petero,
osobně, a mohu potvrdit i za klub zelených zastupitelů v Zastupitelstvu hlavního města Prahy, myšlenku Prahy olympijské nepodporuji.
Důvodů je více. Pořádání letních olympijských her je prezentováno jako projekt, který zviditelní a zatraktivní Prahu ve světě, nastartuje její další rozvoj a Praha na něm ještě vydělá. Ani s jedním z těchto tvrzení nesouhlasím. První, co lze zpochybnit, je finanční stránka. Praha chce pořádat hry komorní a snad i „ekologické“.
Předpokládané výdaje čistě na investice spojené s pořádáním olympiády jsou dle studie Price Waterhouse Coopers sto třicet pět miliard korun, výnosy dle téže studie jsou pouhých pětašedesát miliard.
I tato čísla lze však na základě zkušeností Londýna zpochybnit s tím, že náklady budou nakonec vyšší. Londýnská olympiáda měla stát dvě stě padesát miliard, náklady se však vyšplhaly na téměř pět set miliard a možná to není číslo konečné. Jak zaručit, že se zkušenost Londýna (či Atén) nebude v Praze opakovat, když sledujeme problémy kolem příprav mistrovství světa v lyžování v Liberci, na které určitě každý z nás bude doplácet, či jsme bombardováni zprávami, že Česká republika hraje prim co se týče schopnosti postavit nejdražší metr dálnice v Evropě? A dnes snad ani vedení pražské radnice nezastírá, že zatímco úspěšnost kandidatury Prahy na pořádání olympijských her je ve hvězdách (úspěšnost kandidatury v roce 2016 nepředpokládá snad nikdo), samotné podání přihlášky a zahájení příprav je impulsem a argumentem pro dostavění, i s pomocí státního rozpočtu, staveb– zejména dopravních staveb –, na které Praha nemá dostatek finančních
prostředků. Jedná se o dalších 487 miliard, ze kterých by mělo být například rozšířeno pražské letiště, včetně nové přistávací dráhy, či dostavěn městský okruh.
Toto jsou však stavby, které budou představovat dlouhodobou zátěž životního prostředí v Praze a sníží kvalitu života pro tisíce Pražanů. Již dnes město trpí hlukem a znečištěním životního prostředí zejména z dopravy (automobilové i letecké) a tyto stavby situaci nijak nezlepší, protože do města další dopravu přivedou. Již dnes město „bojuje“ s řadou občanských sdružení, které se marně snaží hájit své právo na zdravé životní prostředí a marně poukazují na to, že povolování velkých dopravních staveb probíhá na hraně (či za hranou) zákonnosti. Zarážející je také arogance moci, která se při prosazování myšlenky Prahy olympijské používá. Tento projekt je prosazován bez ohledu na to, že většina Pražanů s ním dle průzkumů veřejného mínění nesouhlasí, a také projednávání na pražském zastupitelstvu bylo jen hrou, která se ani moc nesnažila zastírat, že vše je dopředu rozhodnuto. Jen tak tak jsme stihli hlasovat a už začínala slavnostní tisková konference oslavující Prahu olympijskou, o. p. s. Nepochybuji tedy, že na tomto projektu někdo vydělá, ale obávám se, že pražská veřejnost to nebude.
Olympiáda je jednorázový obří podnik, který tlakem na dobudování diskutabilních
infrastrukturních staveb nepřispěje ke zlepšení zdravého životního prostředí v Praze, je velké riziko, že bude finančně ztrátový (či že bude klást nároky na státní rozpočet), a zbývá tedy otázka, zda přispěje ke zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti Prahy či zlepší služby Pražanům. Praha potřebuje sportoviště,nové rekreační zóny, univerzitní kampus atd., zároveň však je a snad i zůstane relativně malým městem, kdy jednorázové kapacitní nároky olympijských her výrazně převyšují potřeby města. Do čeho chce Praha příští roky investovat? Do olympijského stadionu, do pražského školství, či zkvalitňování veřejné dopravy? Přitom pouhé přípravy na konání této akce významně zatěžují městský rozpočet.
Jen za jednu přípravnou studii od společnosti Price Waterhouse Coopers zaplatil Magistrát hl. města Prahy okolo deseti milionů korun. Tedy částku, která by vystačila na pokrytí měsíční ztráty“ osmdesáti tisíc korun při provozu Centra krizové intervence na deset let. Psychiatrická
léčebna Bohnice uzavřela toto potřebné zařízení letos v létě. Za loňský rok v něm lékaři přitom přijali pět tisíc hovorů na krizové lince, tři tisíce šest set klientů vyhledalo jejich služby osobně a bezmála dvě stě lidí bylo poté hospitalizováno.
Podle studie Price Waterhouse Coopers bude třeba na přípravu kandidátské nabídky (ještě před rozhodnutím Mezinárodního olympijského výboru) vyčlenit pět set deset milionů korun. Za tuto částku by například šlo pořídit devět nových moderních tramvají, které by zkvalitnily pražskou dopravu. Na závěr mohu jen konstatovat, že podle mého názoru Praha není vhodným městem pro pořádání olympijských her a měla by směrovat své finance a rozvojové úsilí jiným směrem.
ZUZANA DRHOVÁ
Nedělejme z olympiády politiku
Vážená paní Drhová, když jsem rád přistoupil na nabídku účastnit se této literární diskuse, počítal jsem s tím, že budu, jako již řadu měsíců, argumentovat na téma přínosy a výhody uchazečského a kandidátského souboje o pořádání letních olympijských her. Nenapadlo mne, že hned v první větě se do souboje proti mně postaví hned celý „klub zelených zastupitelů v Zastupitelstvu hlavního města Prahy“ a ve zbytku textu se objeví tolik nepravdivých tvrzení.
Olympijské hry skutečně zviditelní a zatraktivní Prahu a Českou republiku ve světě. Olympijské kruhy jsou nejrespektovanější marketingová značka planety a olympijské hry jsou pak nejsledovanější událostí. Již dnes se po celém světě neustále opakuje, že o možnost pořádat olympijské hry v roce 2016 požádaly Baku, Dauhá, Chicago, Madrid, Praha, Rio de Janeiro a Tokio. „Teď máme sedm vynikajících nabídek,“ uvedl 14. září Jacques Rogge, prezident Mezinárodního olympijského výboru. Nechápu, proč citujete jen část ekonomické studie. Vznikla v roce 2004 v dílně společnosti Price Waterhouse Coopers Česká republika. Jejím výsledkem ve finančně-ekonomické části bylo zjištění, že celkové přímé náklady vyvolané organizací letních olympijských her budou 135,9 miliard korun. Celkové přímé výnosy vyvolané letními olympijskými hrami dosáhnou výše 66,5 miliardy korun.
Návratnost vzniklého deficitu bude podle studie kryta – s ohledem na očekávané makroekonomické dopady – z přírůstku HDP, jehož absolutní výše je odhadována na 91,5 miliard korun. Na základě jakých informací vzniklo tvrzení, že každý z nás určitě bude doplácet na mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci? Já bych si tak silný soud jeden a půl roku před vlastní akcí nikdy nedovolil.
Stejně bych si nedovolil od boku střílet – bez uvedení do souvislostí, kolik budou stát olympijské hry v Londýně a kolik stály v Aténách. Já jsem s oběma organizačními štáby v kontaktu a v případě obou měst je třeba dodat, že do nákladů je v případě Řeků počítána i cena nového letiště a v
Londýně třeba náklady na revitalizaci čtvrti Lee Valley. Nerozumím, proč zastupitelka za Stranu zelených dává do uvozovek, že pražské olympijské hry mají být ekologické. Rád náš záměr vysvětlím. Nebudou se speciálně kvůli hrám stavět žádné dálnice, vodní díla ani mamutí amfiteátry. Řada staveb bude jednorázových, mnoho multifunkčních, vše s jasným cílem určení po skončení her.
A argumentovat, že dostavěný městský okruh bude představovat dlouhodobou zátěž pro životní prostředí, bych nedoporučoval příliš nahlas v pátek odpoledne před obyvateli ve Veletržní ulici či v okolí Barrandovského mostu. Kde vzniklo tvrzení, že většina obyvatel Prahy s pořádáním her nesouhlasí?! Mám před sebou průzkum agentury STEM, který proběhl v hlavním městě od 2. do 21. května 2007 na vzorku 824 Pražanů, z nichž dvaapadesát procent považuje záměr kandidovat na uspořádání olympijských her v Praze za odvážnou výzvu.
Nejsem politik, a tak se necítím příjemně v konfrontaci s populárními termíny jako „arogance moci“. Přiznávám, nevím, co si pod tím mám vlastně představit. Dne 22. března jsem byl celý
den osobně přítomen jednání Zastupitelstva hlavního města Prahy, stejně jako následné tiskové konference. Na ní se rozhodně neoslavovala obecně prospěšná společnost Praha olympijská, protože během tiskové konference Pavel Bém a Milan Jirásek teprve podepisovali její zakládací smlouvu. A mezi vlastním hlasováním a začátkem tiskové konferenci byl čas na oběd! Netuším, kdo podle vašeho tvrzení na projektu vydělá. Věřím však, že když to víte a nepochybujete o tom, naznačíte nám to ve svém příštím příspěvku. V něm pak očekávám uvádění zdrojů, méně politické propagandy a dodržení předepsaného rozsahu, protože podle pravidel by se mělo hrát nejen ve sportu, ale také v politice, životě i písemných diskusích.
TOMÁŠ PETERA
Olympiáda – zisk pouze jednorázový
Vážený pane Petero,
děkuji za vaši odpověď a hned na začátku dodávám, že rozdělování stovek milionů z městského rozpočtu je politikum, a tudíž je přirozené, že se k tomu jako pražská politička vyjadřuji.
Na tom nevidím nic špatného a nic jiného se také ode mne nedá čekat. Při své argumentaci vycházím z různých, na internetu běžně dostupných zdrojů či z podkladů, které jsme měli k dispozici před jednáním na zastupitelstvu. Všechna uváděná čísla jsou samozřejmě odhady předpokládaných nákladů a výnosů, které se mohou u různých zdrojů lišit, a skutečnost navíc může být úplně jiná.
Stejné je to s výzkumy veřejného mínění, které vycházejí většinou tak,že nadpoloviční většina respondentů olympiádu v Praze nechce. Při prvním zadání hesla veřejné výzkumy a olympiáda mi vyskočila zpráva připravená na podkladě vaší tiskové konference z května letošního roku. Píše se zde, že výsledky výzkumu veřejného mínění, který si zadala společnost Praha olympijská, říkají, že osmdesát osm procent respondentů o záměru uspořádat olympijské hry v Praze ví, ale většina obyvatel hry zatím nepodporuje. Vy sám jste k tomu dodal, že chcete občanům ukázat jasná čísla, seznámit je s realitou. Hovořím-li o aroganci moci, vycházím z toho, že politická podpora olympijských her v Praze je na pražském zastupitelstvu významně větší než podpora veřejnosti.
A podíváme-li se na to, kdo všechno se k olympiádě veřejně vyjádřil, troufám si tvrdit, že neochota podporovat olympijské hry v Praze jde jinak napříč politickým spektrem. Praha tedy činí kroky navzdory přáním a obavám pražské veřejnosti, což nepovažuji za férové jednání. Dopady případné pražské olympiády ponesou všichni. Hodnotím kladně, že jako já nemaskuji, že jsem politička, vy neskrýváte fakt, že vaším úkolem je přesvědčit veřejnost o prospěšnosti olympiády v Praze. Dokládáte to zejména tvrzením, že Praha na sebe ve světě upozorní a finančně vydělá. Já, a možná i další pochybovači, se ptám, za jakou cenu? Už jsem to naznačila v prvním příspěvku. Jedná se o jednorázový zisk (případně možnou ztrátu) nebo se díky olympiádě podaří nastartovat dlouhodobější rozvoj? Zlepší olympiáda v Praze kvalitu životního prostředí?
Přispěje k dlouhodobé konkurenceschopnosti Prahy a České republiky? Zlepší služby Pražanům? Ani na jednu z těchto odpovědí bych se neodvážila odpovědět jednoznačně ano.
ZUZANA DRHOVÁ
Snažíme se být otevření
Vážená paní Drhová,
o záměru uspořádat v České republice v roce 2016 či 2020 olympijské hry se zejména v posledních dnech, přestože se zatím neblíží žádné volby, vyrojila celá řada polopravd, lží a dezinformací.
A to navzdory tomu, že se od samého počátku uchazečského procesu držíme zásady naprosté informační otevřenosti. Žádný výzkum, žádná studie, žádná analýza nejsou tajné, neveřejné či nepřístupné. Jistě i proto měli pražští zastupitelé, tedy i vy, k dispozici před hlasováním o podpoře záměru ucházet se o hry mnohasetstránkovou knihu, která byla sborníkem všech do té doby známých a Yypracovaných materiálů k olympiádě. Obsahovala tedy i ekonomickou studii a v ní byla konkrétní čísla, nevytrhaná z kontextu, která vycházela pro olympijskou kandidaturu pozitivně. Kompletní materiál, který dostali zastupitelé na jaře tohoto roku je veřejně dostupný na internetových stránkách www.prahaolympijska.cz.
Pokud jde o výzkumy veřejného mínění, nevím stále, ze kterých vycházíte. Nicméně rozpolcenost veřejného mínění v České republice – a nejde jen o olympiádu – jasně dokresluje fakt, že den po tiskové konferenci, kde byla zjištění STEM prezentována, jedny noviny informovaly o převažující podpoře, druhé o převaze odpůrců. Proto raději citace z agenturní právy ČTK: „Z něho vyplývá (výzkum STEM), že osmaosmdesát procent občanů republiky o záměru Prahy kandidovat na letní olympijské hry ví, polovina respondentů považuje pořádání her za odvážnou výzvu‘, zastánců pořádání her je v České repulibce osmatřicet a v Praze jednačtyřicet procent. Mezi odpůrce olympiády se řadí třiadvacet procent občanů republiky a dvaadvacet procent lidí z Prahy.“ Pražská kandidatura rozhodně nebude stát stovky milionů z městského rozpočtu. Stejně jako nebude stát jedinou vesnici či město v České republice ani jednu korunu z jejich obecních rozpočtů. Ono je velmi snadné svést vše na olympijské hry v Praze. Naším úkolem bude trpělivě vysvětlovat, kde je pravda, a bojovat za to, aby se myšlenka pražské kandidatury nestala fackovacím panákem. Proto závěrem velmi rád jasně odpovím na otázky, když vy tolik pochybujete. Olympiáda v Praze zlepší kvalitu životního prostředí.
Dojde k dokončení městského okruhu, prodloužení tras metra a i budování parků v rámci případného budování olympijských sportovišť bude mít zcela jistě pozitivní přínos. Olympiáda přispěje k dlouhodobé konkurenceschopnosti Prahy a České republiky. Stalo se tak v Každém olympijském městě. Nastartují či ještě zesílí multiplikační efekty v ekonomice. město a země se dostane na světové výsluní v popularitě, zájmu a atraktivitě. A stejně tak se zlepší i služby určené Pražanům. V
znikne plavecký areál, vysokoškolský kampus, moderní Výstaviště, bytové centrum pro starší či sociálně slabší spoluobčany. Praha a spolu s ní celá Česká republika na olympijských hrách vydělají. A to nejen finančně.
TOMÁŠ PETERA
Zdroj: Literární noviny 24.9.2007