Náš program – Město pro všechny

30. 6. 2022

Bydlení je právo, ne byznys
Život v Praze dostupný pro každého
Pečující zaslouží podporu
Méně asfaltu, více zeleně
Dostupné školky a kvalitní školy
Vstřícné a bezpečné ulice
Veřejná doprava na prvním místě
Chytrá správa města
Kultura a aktivní trávení volného času
Město budoucnosti stavíme dnes

1. Bydlení je právo, ne byznys

Náklady na bydlení v Praze jsou neúnosné. Bydlení se musí stát klíčovou agendou politiků města. Trh bytovou krizi vyřešit nedokáže. Budeme rozšiřovat obecní bytový fond – výstavbou, výkupy, rekonstrukcemi i pronájmy. Využijeme k tomu v co největší míře volné městské pozemky. Další pozemky či nemovitosti vhodné pro výstavbu a rekonstrukci bytů budeme nakupovat.

Zamezíme další privatizaci městských bytů.
Podpoříme družstevní a spolkové formy bytové výstavby i subjekty, které budou poskytovat bydlení na neziskovém principu.
Po developerech budeme v rámci tzv. příspěvku na veřejnou vybavenost požadovat poskytnutí významné části postavených bytů městu a k tomu i podíl na investicích do infrastruktury a občanské vybavenosti. Zároveň budeme usilovat o uzákonění povinnosti velkých soukromých investorů poskytnout minimálně 25 % nových bytů pro dostupné nájemní bydlení.
Nastartujeme program zateplování, posílení energetické soběstačnosti a rekonstrukce společných prostor domů ve vlastnictví BD nebo SVJ výměnou za prázdné prostory (především půdy), které přetvoříme na dostupné nájemní bydlení. Díky tomu dojde ke vzniku nových dostupných bytových jednotek rozptýleně v rámci celého města.
Prosadíme změnu pravidel pro Airbnb (a další podobné platformy) pomocí licencí a maximálního počtu nocí za rok tak, aby bylo možné přes tyto platformy pronajímat pouze byty, ve kterých jinak pronajímatel bydlí (například když odjede na dovolenou). Do té doby budeme důsledně kontrolovat, aby byty nebyly využívány jako mikrohotely v rozporu se svým účelem.
Výnosy z nájmu obecních bytů i nebytových prostor použijeme na zvyšování kapacit městského dostupného bydlení.
Zajistíme vytvoření obecní cenové mapy nájmů a navrhneme zákon po vzoru německé legislativy, aby tato mapa mohla sloužit k regulaci nájemného.
Zřídíme minimálně 30 bezplatných poradenských kontaktních míst, která budou pomáhat lidem předejít ztrátě bydlení či bydlení znovu získat a nabídnou poradenství ohledně státního příspěvku na bydlení. V těchto poradnách bude také možné řešit problémy spojené s exekucemi, předlužením a vstupem do insolvence.
Navrhneme zákon o nájemním bydlení, který posílí ochranu nájemníků. Zvláštní ochranu získají seniorky a senioři, nízkopříjmové domácnosti, rodiny s dětmi a lidé se zdravotním znevýhodněním. V rámci tohoto zákona budeme tlačit na regulaci tzv. řetězení smluv, kdy pronajímatelé prodlužují nájemní smlouvy vždy jen o rok, či ještě kratší časové úseky.
Zajistíme pokračování projektu Bydlení především (Housing first / Housing led). Lidem, kteří jsou ohroženi ztrátou bydlení, či o ně již přišli, musí město nabídnout především základní jistotu střechy nad hlavou. Nikdo není bez domova dobrovolně a pomoc člověku, kterému hrozí pád na okraj společnosti, se vyplácí i veřejným rozpočtům.
Budeme se stavět za to, aby město lidem, kteří prchají před válkou, nabídlo důstojnou střechu nad hlavou tak, aby to negativně nedopadlo na lidi už dnes ohrožené ztrátou bydlení. Byty nemají být investicí, ale domovem. Vyvineme legislativní iniciativu za zavedení progresivního zdanění nemovitostí (od 3. vlastněné nemovitosti dále) a zdanění prázdných bytů, abychom omezili hromadění investičních nemovitostí u těch největších vlastníků.
Budeme důsledně využívat platné legislativy ve věci dlouhodobě prázdných a chátrajících nemovitostí. Nenecháme investory čekat roky na možnost demolice historických budov, aby na místo nich mohli postavit další kanceláře nebo nedostupné investiční byty.

2. Život v Praze dostupný pro každého

Náklady na život v Praze patří ve srovnání s dalšími velkými městy mezi nejvyšší v Evropě. Život v Praze nesmí být nedostupný luxus. Každý, kdo v Praze pracuje, byť v nízkopříjmových zaměstnáních, má mít možnost v hlavním městě také důstojně bydlet a žít.

Náklady na bydlení v obecních bytech nepřekročí třetinu příjmového mediánu. Speciální slevy nabídneme nízkopříjmovým a znevýhodněným rodinám i jednotlivcům.
Zajistíme, aby se všechny veřejné instituce a městem vlastněné firmy zapojily do Milostivého léta, a umožnily tak dlužníkům splatit pouze jistinu dluhu a dostat se z exekuční pasti.
Zájmové činnosti, kroužky a výlety ve školách a školkách musí být dostupné i pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Zavedeme účelově vázané dotace pro děti z nízkopříjmových rodin, které budou mít kroužky a kolektivní výlety dotované, stejně tak i školní obědy.
Veřejné služby mají sloužit všem. Městskou veřejnou dopravu udržíme cenově dostupnou a zajistíme možnost rozložené platby za celoroční kupony. Slevu pro ty, kteří pobírají invalidní důchod, rozšíříme i na II. stupeň. Rozšíříme také nárok na MHD zdarma pro děti do 18 let, abychom tak předcházeli dětským exekucím.
Pomůžeme Pražanům snížit náklady na energie. Posílíme Pražské společenství obnovitelné energie, které umožní vlastníkům nemovitostí instalaci fotovoltaických panelů na střeše bytových domů. Levnou energii pak budou moci čerpat všechny domácnosti zapojené do energetické komunity. Zprostředkujeme využití dotací pro instalaci tepelných čerpadel i pro soukromé vlastníky.
Budeme se zasazovat o snižování vstupného v příspěvkových organizacích města Prahy. V muzeích, galeriích a na sportovištích zajistíme bezplatné nebo symbolické vstupné pro mladé do 26 let, pro seniory a pro příjemce pomoci v hmotné nouzi a pro rodiny.
Budeme aktivně rozšiřovat síť veřejných WC zdarma. Navážeme na projekty spolupráce s provozovnami, které fungují např. v Praze 3 nebo Praze 7. Cestujícím MHD zpřístupníme zdarma veřejná WC ve stanicích metra. Nové veřejné nezpoplatněné záchody budeme stavět s každou větší revitalizací parku či veřejného prostranství.
Zasadíme se o to, aby na všech veřejných toaletách (tedy i v knihovnách, rodinných centrech apod.) byly volně dostupné menstruační pomůcky.
Budeme dbát na lepší platové ohodnocení zaměstnanců a zaměstnankyň města a jeho organizací. Platy mnoha lidí, kteří pracují pro město, zdaleka nedosahují důstojné mzdy.
Chceme Prahu, která se bude hlásit k rovným právům a rovným příležitostem, a bude si vážit každého člověka stejně bez ohledu na to, jaké má pohlaví, sexuální orientaci a barvu kůže a bez ohledu na to, zda se narodil v Praze nebo jinde, kolik má peněz, do jaké školy chodil, jaký má vkus a s jakým přízvukem mluví. Rovné příležitosti by se též měly stát agendou, za kterou ručí konkrétní radní města.

3. Pečující zaslouží podporu

Péče o druhé je práce a zaslouží si ocenit. Chceme, aby si každý člověk v jakékoliv životní etapě a s jakýmkoliv znevýhodněním mohl uchovat kvalitu života a lidskou důstojnost. Preferujeme proto honorovanou domácí sociální a zdravotní péči, odlehčovací služby a komunitní bydlení před velkými ústavy a domovy.

Budeme posilovat terénní služby sociální péče, jako je osobní asistence a pečovatelská služba, aby byly dostupné i ve večerních hodinách a o víkendech a svátcích a lidé závislí na péči tak mohli žít doma. Financování provozu těchto služeb budeme každoročně zvyšovat.
Rozšíříme síť denních stacionářů a odlehčovacích služeb pro seniory či lidi s postižením, aby si každý pečující mohl dovolit odpočinek. Podpoříme vznik podpůrných skupin pro pečující na městských částech, kde bude možné sdílet rady i zkušenosti.
Zaměříme se na zvyšování kvality pobytových zařízení a lepší zdravotní péči v nich, např. přebudováním vícelůžkových pokojů na samostatné, zvyšováním počtu pracovníků a jejich vyšší finanční podporou. Preferujeme komunitní a menší zařízení, a tam, kde je to možné, jejich kombinaci s jinými funkcemi, jako je třeba studentské bydlení či školka.
Zavedeme jednotný a transparentní elektronický systém, který zpřehlední nabídku pobytových služeb a čekací lhůty.
Budeme rozšiřovat služby pro oběti násilí, jako jsou krizová lůžka, poradenství a azylové bydlení.
Zajistíme proškolení zdravotníků, policistů a pracovníků OSPOD tak, aby věděli jak pracovat s oběťmi trestných činů včetně domácího násilí, znásilnění a zneužití.
Na financování sociálních služeb budeme v zásadní míře využívat fondy EU i jiné dotační tituly. Zajistíme předvídatelné víceleté financování a posílíme Sociální nadační fond.
Navýšíme rozpočet sociálních služeb o polovinu – sociální pracovnice a pracovníci a pečovatelky a pečovatelé si zaslouží za svoji důležitou práci důstojnou výplatu. Stejně jako u učitelů je podpoříme příspěvkem na platy, čímž zohledníme mezikrajový rozdíl v platové hladině. Rovněž by měli patřit k profesím s nárokem na obecní bydlení jakožto profese nezbytné pro fungování města.
Zvýšíme dostupnost psychiatrické a psychologické péče pro děti a mladé.
Budeme podporovat mateřská, rodinná a komunitní centra.

4. Méně asfaltu, více zeleně

Změna klimatu je realita, která intenzivně dopadá na lidi ve městech. Praha musí být odolná proti jejím důsledkům v podobě horka, sucha nebo povodní, a udělat maximum pro to, aby ke změně klimatu přispívala co nejméně. Městská zeleň v tom má nezastupitelnou roli a musíme se o ni dobře starat. Nové stromy potřebujeme především v ulicích.

Stromy v ulicích představují obrovskou vzpruhu pro kvalitu života. Poskytují stín, snižují teplotu a zachytávají prach. Začneme sázet stromy v mnohem větší míře přímo tam, kde lidé bydlí. Na sídlištích chceme sázet více ovocných stromů. Zasadíme se o přehodnocení legislativy týkající se ochranného pásma sítí i o dialog s památkáři. Nároky 21. století jsou jasné – stromy musí mít přednost.
Každé kácení musí být viditelně odůvodněno a předem veřejně komunikováno s místními.
Zřídíme kontaktní centra, která pomohou zprostředkovat státní dotace a poradí, jak přidat k domu zeleň či vodní prvky v džungli městských vyhlášek. Každý blok domů nebo panelový dům by měl mít možnost funkčně ozelenit své stěny či střechy, zkulturnit vnitroblok či zachytávat dešťovou vodu.
Podpoříme vznik komunitních a družstevních projektů, které budou obhospodařovat nevyužité plochy a budovy ve správě města. Pro zemědělství lze využít i některé opuštěné průmyslové objekty. Podpoříme vznik komunitních zahrad i na sídlištích.
Území Prahy je velmi cenné z hlediska biodiverzity rostlin i živočichů. K ochraně přírodní rozmanitosti potřebujeme i městskou divočinu a plochy, kde bude mít příroda přednost. Budeme důsledně hájit všechna chráněná území Prahy.
Budeme vyžadovat udržitelné hospodaření na zemědělské půdě v majetku města: takové, které dbá na ochranu půdy a pestrost plodin, nepoužívá umělá hnojiva ani pesticidy, podporuje zadržování srážek a chrání spodní vodu.
Zahrádkářské kolonie budeme chránit před likvidací.
Budeme chránit a rozšiřovat vodní plochy a zvyšovat schopnost území Prahy zadržet vodu. Potoky budeme navracet do přirozeného stavu. Ochráníme stávající mokřady či jezírka a zbudujeme nové.
Nedovolíme, aby byly městské lesy zastavěné nebo poškozené zástavbou v jejich okolí. Hospodaření v městských lesích musí probíhat minimálně na základě standardu FSC (mezinárodního certifikátu šetrného, přírodě blízkého hospodaření). Jejich druhovou skladbu maximálně přizpůsobíme přirozenému stavu a postupně v nich potlačíme nepůvodní dřeviny. Zvláště budeme dbát o oblast Vidoule a Krčského lesa, které se dostávají pod tlak developerů.

5. Dostupné školky a kvalitní školy

Kvalitní školství musí být dostupné pro všechny. Podpoříme rozšiřování kapacit základních a mateřských škol. Cílem je, aby místo ve školce dostaly i dvouleté děti, pakliže jsou na školku připraveny. Budeme podporovat pestrost nabídky školek a škol, zaměříme se na podporu pro školní personál a budeme podporovat integraci znevýhodněných dětí či dětí s omezením do běžných školek a škol.

Podpoříme rozšiřování nabídky základních a mateřských škol v městských částech. Zajistíme rozšíření nabídky středních škol, zejména čtyřletých gymnázií.
Podpoříme rozvoj různorodých forem předškolní péče (dětské skupiny, firemní školky…) a alternativních forem vzdělávání (Montessori, lesní školky…).
Podpoříme školy, aby byly připravené přijímat děti se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s odlišným mateřským jazykem či ze sociálně znevýhodněného prostředí. Chceme, aby každé dítě mohlo navštěvovat školu spolu s dětmi ze své ulice a aby nevznikaly školy, které mají znevýhodněných dětí neúnosně moc. Vyčleníme další prostředky pro pedagogické asistenty a asistentky, kompenzační pomůcky, kurzy češtiny atd.
Budeme pokračovat v podpoře učitelů krajským příspěvkem na platy, čímž zohledníme mezikrajový rozdíl ve výši životních nákladu. Podpoříme i nepedagogický personál (např. kuchařky a kuchaře), který musí čelit vyšším životním nákladům, než je ve zbytku ČR obvyklé – např. fondem na posílení mzdových prostředků, nabídkou profesních bytů apod.
Vytvoříme celoměstské programy, které rozvíjejí kvalifikaci pedagogů za účelem zvýšení kvality výuky na 2. stupni základních škol.
Budeme spolupracovat s univerzitami na území hlavního města, například při rozvoji jejich areálů jako specifického veřejného prostoru města. Podpoříme mimo jiné rekonstrukce vysokoškolských kolejí (nebo výstavbu nových), mnohé jsou již ve zcela nevyhovujícím stavu.
Budeme usilovat o změnu legislativy, aby se nevyužité jídlo ze školních kuchyní nemuselo vyhazovat.

6. Vstřícné a bezpečné ulice

Veřejná prostranství musejí být bezpečná, aby se v nich lidé cítili příjemně. Snížení rychlosti na 30 km/h přinese méně nehod i hluku a lidé včetně dětí a seniorů se postupně osmělí veřejný prostor více využívat. Naše vize je postupně snižovat počet dopravních nehod.

Připravíme projekt na zavedení limitu 30 km/h jako základní rychlosti ve všech ulicích Prahy uvnitř městského okruhu s minimem výjimek. I tam, kde dopravně zatížené komunikace procházejí hustě zastavěným územím – jako je to třeba v ulicích Legerova a Sokolská – budem aktivně usilovat o proměnu ze stávajícího stavu na zklidněný městský bulvár s dostatkem přechodů, širokými chodníky, stavebně oddělenou cykloinfrastrukturou a rychlostí 30 km/h.
Budeme zlepšovat a tvořit nová pěší propojení a zejména u škol a školek zvyšovat bezpečnost pro pěší. Budeme zřizovat bezpečné přechody a křižovatky v rámci projektů BESIP a rozšiřovat chodníků. Podpoříme program Pěšky do škol.
Budeme usilovat o snižování počtu fatálních dopravních nehod například tak, že místa, kde k takovým nehodám dochází, přebudujeme – nejprve provizorně levně, později stavebně. Bezpečí a zdraví lidí musí být absolutní priorita a lidé se ve městě mají cítit bezpečně.
Navážeme na činnost odborné parkovací komise hlavního města. Roční parkovací poplatek by se měl zvýšit, aby se uvolnila místa k parkování. Parkování na okraji Prahy by mělo být výrazně levnější než v centru. Parkovací zóny by se mělaly celkově rozšířit a zároveň rozdělit na větší počet menších zón. Nabídneme všem lidem (včetně těch, kdo auto nevlastní) ročně 50 hodin parkování zdarma pro návštěvy a řemeslníky.
Nelegálně zaparkovaná auta na chodnících, přechodech, křižovatkách a u tramvajových kolejí brání chodcům, tramvajím i IZS v pohybu. Jedno auto tak může blokovat desítky i stovky lidí a způsobit nepřehledné situace. Budeme takto bezohledně nelegálně zaparkovana vozidla pokutovat a používat i odtahy.
Vedle ulic, kde se tak již děje, zahájíme práce na zklidnění a ozelenění ulic Želivského, Rohanského nábřeží, Milady Horákové, malého smíchovského okruhu, Ječné, Žitné, Slánské, Čimické, Vysočanské, Freyovy a dalších. Magistrálu chceme postupně integrovat do městské struktury a doplnit na ni například přechody pro chodce, stromořadí a další prvky dle studie architekta Jana Gehla.
Centrum Prahy vrátíme lidem. Změníme organizaci dopravy tak, aby nebyl možný automobilový tranzit skrz památkovou rezervaci.
Otevřeme nové pěší zóny v centru, například na “hradebním korzu” vedoucím od Národního divadla až po Ministerstvo průmyslu a obchodu (Národní – 28. října – Na Příkopě – Náměstí Republiky – Revoluční). Prověříme zavedení pěších zón či obytných zón i mimo centrum města. Ulice vytipují obyvatelé a projekty budeme s lidmi průběžně projednávat.
Zavedeme program na systematické snižování obrub u míst pro přecházení za účelem větší bezbariérovosti.
Umožníme Pražanům a Pražankám jezdit po městě na kole bez zbytečných objížděk. Na hlavních ulicích vybudujeme stavebně oddělené cyklostezky, jinak je lidé používat nebudou. V rezidenčních zónách se zklidněnou dopravou podpoříme cykloobousměrnost.
Roční investice do pěší a cyklistické infrastruktury posílíme z dnešní necelé miliardy na 3–5 mld. Kč. Stávající objem přidělených prostředků na jednotlivé druhy dopravy je nespravedlivě rozvržen. Čím více bude ve městě pěších a lidí na kole, tím plynulejší doprava ve městě bude.
Vybudujeme celoměstský hustý systém parkování kol, který budou muset respektovat sdílené služby. Zachováme možnost vypůjčit si je na 15 minut pro držitele celoročního předplatného na MHD. Stojany na kola mají být na každém rohu, přednostně v dopravním stínu před přechody, aby nepřekážely na chodníku.
Zavedeme minimální požadavky u novostaveb na vnitřní parkování kol, aby mohl v budoucnu každý bezpečně zaparkovat svůj dopravní prostředek v přízemí.
Navážeme na pilotní projekt na Florenci a znásobíme stávající počet cyklodep. Rozšíříme tak udržitelné a nerušící zásobování v centru města, jaké funguje ve Vídni.
Provedeme revitalizace či drobné úpravy veřejných prostranství tak, aby se v nich cítili příjemně i senioři nebo ženy. Budeme klást důraz na jejich přehlednost a osvětlení, které však musí minimálně zasahovat do biorytmu rostlin, volně žijících zvířat a lidí.
Budeme veřejný prostor v mnohem větší míře než doposud doplňovat o mobiliář, jako jsou lavičky a koše, které ale nebudeme umisťovat hned vedle laviček. Moci se na ulici posadit má být úplně normální.
Budeme spolupracovat s nemocnicemi na území hlavního města při rozvoji jejich areálů jako specifického veřejného prostoru. Podpoříme projekty revitalizací, které z nemocničních areálů učiní městské oázy klidu, s dostatkem zeleně a vodních prvků, otevřené všem.

7. Veřejná doprava na prvním místě

Veřejnou dopravu v Praze vnímáme jako přirozený způsob každodenního pohybu po městě a celé metropolitní oblasti. Městskou hromadnou dopravu (MHD) bereme jako první volbu pro každého a takto se k ní budeme chovat: uděláme maximum pro její rozvoj a udržíme ji cenově dostupnou.

Budeme pokračovat v rozvoji tramvajových tratí. Prioritou jsou tramvajová propojení na Václavském náměstí, před Hlavním nádražím a z Kobylis do Bohnic. Z Bohnic zkompletujeme okruh veřejné dopravy lanovkou přes Troju do Podbaby.
Prioritami pro nás jsou dostavba Metra D, intenzivní rozvoj městského S-Bahnu (zejména příprava podzemního železničního východozápadního propojení, tzv. Nového spojení II) a železnice do Kladna.
MHD má být veřejnou službou na vysoké úrovni. Postaráme se o to, aby došlo k postupné obnově celého vozového parku autobusů za bezemisní a nízkoemisní, moderní
Nebudeme prodlužovat intervaly MHD a navýšíme spoje tam, kde jsou přeplněnéa klimatizované.
MHD bude mít prioritu před ostatními druhy dopravy. Budeme podporovat preferenci MHD na světelných křižovatkách a oddělený provoz aut a veřejné dopravy (např. buspruhy).
V okolí zastávek MHD identifikujeme problémová místa pro pěší a navrhneme jejich následnou úpravu, např. širší tramvajové ostrůvky a snazší pěší přístup na ně. Do roku 2030 chceme všechny stanice a zastávky MHD plně bezbariérové.
Budeme rozvíjet vysokou kvalitu a četnost nočních spojů tak, aby se lidé mohli i v noci pohodlně dostat tam, kam potřebují.
Na rozvoji městské železnice budeme spolupracovat se Středočeským krajem. Podpoříme nákup nových moderních vozů, zařídíme elektrifikaci a zdvojkolejnění tratě na Neratovice a vybudování parkovišť P+R u zastávek. Podpoříme vybudování tratě do Staré Boleslavi a Brandýsa nad Labem. Prodloužíme vlečku v Čakovicích do Letňan. Posázavský pacifik zmodernizujeme, aby mohl sloužit jako moderní S-Bahn a obsluhovat jižní část Prahy.
U železničních stanic v Praze a konečných stanic metra budeme zřizovat nenákladná P+R parkoviště a podpoříme v tom i projekty na území Středočeského kraje. Každé auto, které ze středních Čech nedojede do Prahy, je dobré auto.
Nechceme překladiště v Malešicích. Ve spolupráci s vládou a Středočeským krajem zbudujeme nákladní železniční terminály a regionální překladiště, aby byl náklad přeložen co nejblíž cíli cesty.
Připravíme projekt výstavby Rohanského mostu ve stejném režimu jako most Dvorecký, tedy pouze pro veřejnou dopravu, pěší, lidi na kole, složky IZS a v noci vozy taxislužby.
Zasadíme se o nerozšiřování pražského letiště v Ruzyni.

8. Chytrá správa města

Praha musí být městem připraveným na výzvy 21. století. Těmi jsou v první řadě klimatická změna, energetická chudoba, krize bydlení a dopady ruské agrese proti Ukrajině. Praha by měla snižovat svou závislost na geopolitických či hospodářských výkyvech a zvyšovat svou soběstačnost zejména v zásobování energií. Budeme usilovat o maximální využití a recyklaci všech materiálů, ať už se to týká stavebnin či komunálního odpadu, který se může stát dalším zdrojem energie.

Správa veřejné zeleně je roztříštěná mezi mnoho subjektů a standardy dobré péče se tak těžko uvádějí do praxe. Vytvoříme jednotnou mapu městských zelených ploch, ze které bude zřejmé, který subjekt se o konkrétní zelenou plochu stará, jak často má docházet k její údržbě a kam se mohou občané obracet se svými podněty.
Zásadně zvýšíme kapacity nově vzniklého Pražského společenství obnovitelné energie, zrychlíme instalaci solárních zdrojů na střechách a fasádách budov ve vlastnictví města a usnadníme majitelům nemovitostí budování fotovoltaiky na střechách domů. Aktivní budeme také v budování solárních elektráren na střechách ve správě města.
Budeme usilovat o získání plné kontroly nad důležitými městskými firmami, především společnostmi Pražská energetika Holding, a. s., a Pražské vodovody a kanalizace, a. s.
Město musí jít příkladem. Realizujeme energetické audity objektů v majetku či správě HMP a následně i doporučená energeticky úsporná opatření. Ve všech objektech ve správě HMP zavedeme systém energetického managementu podle normy ČSN.
Navrhneme pilotní projekt, ve kterém by teplo bylo prodáváno jako služba za pevnou cenu a teplárny tak nebyly vedeny snahou prodat co nejvíce energie, ale naopak by se aktivně snažily svým zákazníkům pomoci s úsporami. Budeme také hledat další inovativní možnosti vytápění, například využitím odpadního tepla z čističky, kanalizace či velkých chladících zařízení.
Budeme řešit vizuální smog. Provedeme důkladné zmapování všech billboardů, které porušují platná pravidla, a zajistíme jejich odstranění. Zcela odstraníme billboardy z městských pozemků tím, že ukončíme všechny příslušné nájemní smlouvy. Odstraníme reklamní plachty z fasád budov. Omezíme umisťování reklamy na lavičkách a dalším městském mobiliáři, billboardech, ve stanicích metra a na dalších místech. Posílíme tak přehlednost dopravního značení a dáme vyniknout architektuře města.
Navýšíme frekvenci svozů odpadu, aby ulice byly čisté. Zařídíme multikomoditní sběr (plasty, kovy a tetrapak) – méně kontejnerů, méně nepořádku. Podpoříme program, který majitelům nemovitostí a společenstvím vlastníků umožní třídit do nádob přímo v domech.
Budeme rozvíjet systém nakládání s bioodpadem, aby měl k hnědé popelnici či kompostu přístup každý. Razantně zvýšíme podporu komunitního kompostování.
Budeme podporovat výstavbu dřevostaveb a inovace v oblasti recyklovaných stavebních materiálů.
Velké množství firem má v Praze sídlo jen na papíře. Po vzoru některých západoevropských metropolí prosadíme pražskou přirážku k dani z příjmů právnických osob ve výši 1 až 2 procentních bodů, která bude příjmem rozpočtu hl. m. Prahy. I firmy se mají podílet na rozvoji města.
Zlepšíme pracovní podmínky zaměstnankyň a zaměstnanců magistrátu a příspěvkových organizací. Vedení úřadu bude pravidelně analyzovat jejich spokojenost a s výstupy následně pracovat. Podpoříme vzdělávání pracovnic a pracovníků s důrazem na rozvíjení klíčových znalostí a dovedností v oboru. Rozšíříme možnost částečných pracovních úvazků a práce z domova a provedeme genderový audit, aby se odhalily systémové nerovnosti. Spokojené zaměstnankyně a zaměstnanci úřadu znamenají i spokojenější občanky a občany města.
Ohledně otázek, které polarizují společnost a které jsou v pravomoci Prahy, uspořádáme spolu s veřejností občanská shromáždění.

9. Kultura a aktivní trávení volného času

Kulturní aktivity chápeme jako důležitou součást společnosti, která usiluje o rovné podmínky pro všechny bez rozdílu. Kultura totiž dokáže nejen povznést a potěšit, ale také vytváří společný prostor pro diskuzi a promýšlení naší budoucnosti. Kulturní instituce by proto neměly být elitními prostory, v nichž se realizuje jen hrstka lidí, ale měly by být otevřené a přístupné všem, kdo o to projeví zájem. Bohatý komunitní život podpoříme granty na sousedské akce, kulturní události, umění ve veřejném prostoru i aktivní sport.

Kultura je veřejná služba, která má být dostupná všem bez rozdílu, proto chceme usilovat o snižování vstupného na akcích pořádaných příspěvkovými organizacemi hlavního města Prahy. Praha nemá být městem pouze pro turisty a zahraniční investory, ale primárně místem, ke kterému se vztahují jeho obyvatelé i další návštěvníci z širokého okolí.
Turismus nesmí snižovat kvalitu života ve městě. Budeme dělat systémové kroky k podpoře kulturního turismu namísto alkoturismu.
Nebudeme snižovat prostředky v grantovém programu na kulturu, které jsou pro spoustu kulturních akcí a institucí zásadní pro jejich financování. Systematicky zvýhodníme komunitní a menší aktivity a akce mimo centrum města.
Budeme pořádat a podporovat komunitní, sociálně a ekologicky odpovědné kulturní akce bez jednorázových obalů. Budeme pracovat na kultivaci podoby těchto akcí tak, aby se v praxi nejednalo o zaplavení veřejného prostoru logy korporátních sponzorů.
Podpoříme alternativní a nezávislou kulturu, kluby, divadla a artová kina, které svým působením zpřístupňují nejen kvalitní uměleckou tvorbu, ale zároveň vytváří specifický komunitní rámec, který zlepšuje život ve městě.
V souladu s novou pražskou kulturní politikou 22+ budeme podporovat rozvoj infrastruktury, která je budovaná zdola a přispívá k aktivní participaci občanů na životě ve městě. Součástí tohoto programu bude i zvýšená pozornost věnovaná mezikulturním aktivitám, které mají za cíl usnadnit integraci cizinců v Praze.
Budeme klást důraz na zlepšení podmínek pro práci v kultuře. Jsme si vědomi ztížené situace v rámci současného financování kulturních aktivit, proto budeme primárně hledat možnosti vícezdrojového financování kulturních institucí, posílíme komunikaci mezi hlavním městem a státními institucemi a zasadíme se za zmapování kulturního sektoru v Praze.
Vytvoříme registr aktivně tvořících umělců a umělkyň, kulturních pracovníků a pracovnic působících na území města Prahy. Sebraná data poslouží jako základ pro přímější podporu umělecké tvorby a kulturních aktivit, usnadní byrokratické procesy a napomůžou práci na legislativním návrhu o statusu umělce, k jehož vyjednávání nakonec musí dojít na úrovni státu.
Vytvářet kulturu nelze v permanentní existenční nejistotě. Podpoříme víceleté granty, které zajistí umělcům lepší podmínky pro tvorbu s větším důrazem na kvalitu namísto kvantity.
Podpoříme interdisciplinární výzkumné projekty, které se věnují spolupráci mezi kulturním sektorem a vědeckými pracovišti.
Budeme důsledně promýšlet výstavbu kulturních center a kulturních institucí v návaznosti na konkrétní místo a potřeby kulturních institucí a organizací na území města Prahy. Důraz klademe primárně na využití již existujících staveb, o jejichž zachování se budeme zasazovat.
Zasadíme se o to, aby památková péče chránila naše dědictví, bránila zbytečným demolicím budov a udržovala krásu a užitnost veřejného prostoru a to včetně architektury a plastik z 2. poloviny 20. století. Památková péče nicméně nemá bránit smysluplným změnám, jako jsou solární panely, nové stromy, lavičky nebo lepší povrch v ulicích namísto špatně schůdných kočičích hlav. Zasadíme se o revizi fungování magistrátního památkového odboru.
Budeme pokračovat v projektové přípravě nové budovy filharmonie na Vltavské podle vítězného soutěžního návrhu. Zasadíme se o to, aby konečná podoba projektu neopomněla zeleň a další prvky zelenomodré infrastruktury a byla tak připravená na změnu klimatu. Zároveň budeme reagovat na sociální dopady s tímto projektem spojené.
Budeme pokračovat v programu Umění pro město. Kvalitní nová trvalá umělecká díla budeme realizovat na základě výsledků soutěží s odbornými porotami.
Zrušíme zákaz pití alkoholu v místech, kde nehrozí obtěžování místních obyvatel hlukem. Umožníme ale městským částem zavést omezení prodeje alkoholu v prodejnách potravin po 23. hodině, jak je to běžné v jiných evropských městech.
Nová veřejná prostranství budeme častěji pojmenovávat i po ženách, aby naše děti nevyrůstaly v prostředí, ve kterém jsou připomínáni jen mužští hrdinové.
Budeme nadále rozšiřovat síť městských knihoven.
Podpoříme rozvoj sportovní infrastruktury jako přirozené součásti veřejného prostoru napříč celým městem, zejména s důrazem na neorganizované sportovní vyžití starších dětí a mládeže (parkour, venkovní posilovny, basketbalové koše apod.).
Budeme aktivně vykupovat chátrající sportoviště a rekonstruovat je. Otevřeme je veřejnosti ke sportovnímu vyžití (např. fotbalový stadion na Vítkově).

10. Město budoucnosti stavíme dnes

Chceme plánovat město tak, aby vše potřebné bylo v dosahu 15minutové cesty pěšky, na kole nebo MHD. I proto má být výstavba směřována do transformačních území ve městě, nikoliv do polí. Soukromí investoři se musejí podílet na financování veřejné vybavenosti a jejich výstavba musí být pro město přínosem, ne zátěží.

Při projednávání Metropolitního plánu budeme chránit veřejné zájmy – plochy zeleně, dostupnost škol a školek, charakter centra i sídlišť. Budeme požadovat důsledné zapracování opatření na ochranu klimatu i připravenost Prahy na změnu klimatu. Dohlédneme také na zapracování připomínek veřejnosti.
Zvýšíme příspěvky developerů na veřejnou vybavenost postupně přibližně na trojnásobek oproti současnosti a zavedeme pravidlo, že větší developeři platí více.
Nové čtvrti mají být pestré a plné občanské i komerční vybavenosti, která je umístěna primárně v uličních prostranstvích a není koncentrována do velkých obchodních center. Díky aktivní bytové politice zajistíme, že sociální mix v území bude pestrý. Obecní byty využijeme pro preferované profese a znevýhodněné skupiny (učitelé a nepedagogičtí pracovnící, sociální pracovníci, hasiči, samoživitelky, rodiny s nízkými příjmy, lidé s postižením, atd.)
U výstavby a rekonstrukcí veřejných budov i dopravních terminálů budeme požadovat architektonické soutěže.
Posílíme kapacity města na zapojování občanů do plánování změn ve městě a s občany budeme konzultovat všechny změny města před tím, než se začnou připravovat. Systém pořizování změn územního plánu a přípravy staveb má být srozumitelný i pro laiky, aby lidé mohli snadno zjistit, co se plánuje v jejich okolí.
Dopracujeme projekt Městského okruhu se stávajícím projekčním týmem tak, aby byl realizovatelný v etapách, pro případ, že se do budoucna ukáže jako financovatelný. Vzhledem k investiční připravenosti je ale prioritou příštích čtyř let investice do metra D a tramvajových tratí.
Budeme spolupracovat se státem na realizaci Pražského okruhu tak, aby bylo řešení vstřícné k obyvatelům Prahy. Zásadní podmínkou je pro nás realizace kompenzačních opatření – výsadby zelených pásů v okolí.
Budeme pokračovat v budování dobíjecích míst pro elektromobily.
Budeme investovat do okolí stanic metra mimo centrum jako jsou Palmovka, Budějovická, Smíchovské nádraží, Opatov, Roztyly, Kačerov, Pankrác, Pražského povstání, Vyšehrad, Florenc, Vltavská, Nádraží Holešovice, Kobylisy atd. Investovat ale budeme i ve čtvrtích bez metra jako jsou například Bohnice či Suchdol tak, aby tam vznikla nová lokální centra na úrovni 21. století a město se tak opět přiblížilo ke zkrácení vzdáleností a k ideálu města patnácti minut.
Zrušíme v Pražských stavebních předpisech požadavky na parkovací minima, která prodražují a komplikují výstavbu bytů. Ať má každý stavebník možnost stavět, kolik garáží sám uzná za vhodné. Umožníme tím i výstavbu čtvrtí bez aut, jako jsou např. ve Vídni.
Uvědomujeme si, jak nové projekty přispívají k procesu gentrifikace, jež má výrazné sociální dopady na život v jejich okolí. U všech významných veřejných projektů proto vypracujeme studii sociálních dopadů.