19. 8. 2014
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí je v ČR ohroženo ztrátou bydlení až 100 tisíc domácností. Z platné magistrátní koncepce řešení bezdomovectví plyne, že v Praze přibudou každý den 3 bezdomovci. Evropská unie chystá pro nadcházející dotační období zvláštní operační program určený na sociální bydlení. Hlavní město Praha má sice koncepci bydlení, ale je z roku 2004 a není realizována.
Kandidát na primátora hlavního města Prahy Petr Štěpánek upozorňuje, že hlavní město nedělá v oblasti bydlení léta nic, krom sepisování koncepcí. Minimálně dvě má celkem kvalitní: koncepci bydlení z roku 2004 a zejména koncepci řešení bezdomovectví z roku 2012. Jenomže, doporučuje-li schválená koncepce bydlení městu postavit ročně až 500 obecních bytů, skutečnost ukazuje, že Praha nepostavila od roku 2007 ani jeden.
Ve složité finanční situaci přicházíme s řešením, jak výstavbu obecních bytů urychlit: „Dva problémy lze vyřešit do značné míry naráz využíváním nového právního prostředku, tzv. veřejnoprávních smluv, které umožňují uzavřít samosprávě a stavebníkovi dohodu o tom, že samospráva jako účastník řízení nebude klást překážky danému stavebnímu záměru, bude-li v souladu se stavebním zákonem, a investor část nově postavených bytů věnuje obci. Investor se vyhne riziku měnících se politických reprezentací a město získá do vlastnictví byty zdarma, navíc v různých lokalitách (tzv. rozptýlený fond),“ říká Štěpánek s poukazem na k tomuto účelu zpracovanou studii ČVUT.
Hlavní město také naprosto postrádá systém přidělování obecních bytů, doplňuje místostarosta Prahy 3 pro bydlení a kandidát do Zastupitelstva hl. m. Prahy Matěj Stropnický. Údaje z těch městských částí, které si zadaly podrobné analýzy (zejména Praha 2 nebo Praha 3), mluví o tom, že hlavní skupiny obyvatel, které jsou ohroženy ztrátou bydlení nebo jeho nezískáním, jsou tyto: mladé rodiny s dětmi, zejména samoživitelky, jednočlenné domácnosti seniorů, lidé se zdravotním postižením, nízkopříjmové domácnosti, lidé diskriminovaní na trhu s bydlením (zejména cizinci a Romové) a lidé vůbec nebydlící.
„Být znamená bydlet a je tudíž nezbytné, aby město umělo svým obyvatelům pomáhat v obtížných životních etapách či trvale nepříznivých sociálních situacích poskytnutím obecního bytu do nájmu. Chci zdůraznit, že takto nastavená kritéria, s nimiž jsem například přišel na Žižkově, využijí především osamělí senioři, jejichž důchod je například okolo 11 tisíc korun, ale nájem přes 8 tisíc bez služeb. Najít levnější byt je nesnadné a přitom pohltí-li náklady na bydlení skoro tři čtvrtiny příjmu domácnosti, důstojný život není možný,“ uvádí Stropnický.
Samostatným problémem je ovšem řešení otázky bezdomovectví. Magistrátní koncepce předpovídá při pokračování současného tempa nárůstu až 13 tisíc bezdomovců v Praze v roce 2020 (oproti dnešním 7 tisícům). „Bezdomovectví je neospravedlnitelnou lhostejností vůči lidskému utrpení a zároveň přítěží pro ostatní obyvatele. Chceme přenést na úroveň hlavního města projekt, který postupně realizujeme na Praze 3: vyčlenili jsme dva domy, které zůstanou v majetku městské části pro účely znovunabývání kompetence bydlet lidmi z ulice ve spolupráci se sociální službou,“ říká Stropnický. Projekt zpracovala Armáda spásy s četnými zkušenostmi z Brna a Ostravy, kde dosahuje zhruba 50% úspěšnosti.
Zastupitelka Prahy 12 a kandidátka do Zastupitelstva hl. m. Prahy Daniela Rázková dodává: „A pokud jde o obecní byty – město musí vystupovat jinak v jednání s developery, než doposud, sama mám v této oblasti velké zkušenosti z Prahy 12. Vždy jsem se snažila vystupovat v jednání z developery jako suverénní partner, město má velkou možnost vyjednat si pro sebe při výstavbě podmínky. Ale politikové té možnosti prostě nevyužívají.“