18. 7. 2008
Podle zastupitele Prahy 7 Ondřeje Mirovského (Strana zelených) není Praha tak zelená, jak by si zasloužila. Česká metropole by se podle něj měla inspirovat v zahraničí. Jako příklad udává Amsterodam.
Jste spokojen s množstvím zeleně v pražských ulicích? Je současný stav dostatečný?
Určitě nejsem spokojen, navíc je velmi znepokojujícím trendem četnost současných snah o zastavění dalších zelených prostranství. Cítím, že se množství zeleně celkově snižuje, nejvíce bohužel právě v místech, kde je jí nejvíce třeba, jako jsou centrální části Prahy exponované nadměrnou dopravou a hlukem. Proměna zeleně v pražských ulicích je ovšem nejen kvantitativní, ale také kvalitativní. Vzrostlé keře či stromy jsou často nahrazovány nízkými kvetoucími rostlinami, které ale kromě okrasné funkce neplní důležitou roli pro čistění vzduchu, snižování hluku a mikroklima v ulicích.
Mezi městem chystanými stromořadími jsou dvě v Praze 7 – v Ovenecké a v Kostelní ulici. Plánuje sedmá městská část v tomto ohledu vlastní investice?
Nevím, jaké jsou vize městské části pro rozšiřování zeleně v Praze 7, nicméně tuším, že po četném kácení v ulicích dolních Holešovic dojde například k obnově stromořadí v ulicích Komunardů a U Průhonu. Velmi bych si přál, aby v souvislosti s dokončováním tunelu Blanka na Letné došlo také k výraznému omezení průjezdnosti přes území Prahy 7 a zásadnímu zvýšení proporce zeleně v ulicích Milady Horákově, Veletržní anebo Dukelských hrdinů. Ovšem těch ulic, kde je potřeba rozšiřovat zeleň, je ale mnohem více.
Jak je na tom Praha se zelení v ulicích ve srovnání s jinými městy?
Nejde jen o plošnou proporci zeleně, ale také o její kvalitu a o to, zda je tam, kde je jí nejvíc třeba. Současně jde i o politický přístup k zeleni, kdy je důležité mít politiky, kteří docení zeleň jako veřejně prospěšnou službu, a ne jako překážku stavební činnosti. V tomto je Praha dle mého názoru velmi pozadu a investoři tak často nad zelení vítězí. Promě je alarmujícím příkladem snaha Prahy 1 zastavět malý parčík vedle Štefánikova mostu. V zahraničí se již v mnohých městech dokončila fáze překotné investiční výstavby a prioritou je péče o kvantitu a kvalitu zeleně v ulicích.
Svou zásadní roli samozřejmě hraje i aktivita místních občanů a občanských sdružení. Dobrými příklady pro Prahu může být třeba Amsterodam či Vídeň. V mnoha městech radnice a investoři vedou společně konstruktivní dialog, jehož produktem jsou rozvojové projekty, které pracují se zelení jako s integrálním, plně funkčním prvkem, a ne jen jako s nutnou okrasou danou vyhláškou.