13. 10. 2006
Nová výstavba v Praze je regulována Územním plánem hlavního města Prahy, který říká, kde je možné stavět a kde ne. Územní plán byl projednán s veřejností. Téměř soustavně však probíhají jeho změny, ke kterým se vyjadřují místní zastupitelstva i Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Původní záměry mění, aniž by o nich místní lidé věděli a mohli se k nim vyjádřit.
Přitom jen poslední a zatím neschválené návrhy změn územního plánu představují úbytek více jak 100 000 ha zeleně, na které upozornila zastupitelka Prahy 5 a kandidátka Strany Zelených v komunálních volbách Jitka Matoušková ze Společnosti pro záchranu Prokopského a Dalejského údolí. Na Praze 5 se tak objevily záměry stavět na hraně Prokopského a Dalejského údolí, na Vidouli či v parku Na Kavalírce. Zjistit, o které lokality se přesně jedná, není vůbec jednoduché. Na Praze 5 a 13 (Jihozápadní město) si místní Zelení dali tu práci a zanesli výběr některých záměrů do mapky, která je zveřejněna na webových stránkách http://praha13.zeleni.cz.
Legenda k mapce
Mapka ve větším zobrazení
„Ochrana zeleně je jednou z našich priorit“, říká k tomu Marie Halámková, kandidátka SZ za Prahu 13, která mapku připravila. K tomu je však třeba nastavit uživatelsky jednoduchý systém informování o plánovaných změnách územního plánu, o kterých musí vědět veřejnost. Na velké Praze 5 se již nyní osvědčuje spolupráce Zelených různých městských částí, které s Prokopským a Dalejským údolím sousedí. Jedná se o Stodůlky, Jinonice, Hlubočepy, Řeporyje, Holyni a další. „Navrhované změny nelze posuzovat odděleně, teprve sečtete-li všechny dohromady, vidíte, jak významně se území mění. Praha má ještě stále dostatek znehodnocených ploch, na kterých se dá stavět. Zeleň a parky si musíme chránit. Ve spolupráci městských částí a velké pražské radnice se chceme zasadit o přehlednější způsob schvalování změn územního plánu, který umožní také veřejnou diskusi,“ říká k tomu Zuzana Drhová z Prahy 13, která kandiduje do Zastupitelstva hlavního města Prahy .
„Změn územního plánu bylo od roku 1999 tolik, že „původní“ územní plán ztratil svou vyváženost a území hlavního města díky hustotě zástavby přestává být způsobilé ke zdravému způsobu života. Člověk se má cítit dobře tam, kde bydlí,“ dodává k tomu Jitka Matoušková ze Společnosti pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí.