23. 7. 2008
Převaha hromadné dopravy nad automobilovou není tak výrazná, jak město již dlouho tvrdí
Město se již delší čas holedbá tím, že městská hromadná doprava se podílí na dopravě v metropoli 57 % a na automobily tak připadá jen 43 %.
Podle Ročenky dopravy za minulý rok, která před pár dny vyšla, je ale situace poněkud méně růžová.
„Ročenka říká mimo jiné i to, že poměr mezi používáním MHD a automobily není tak optimistický, jak se tvrdí,“ řekla Právu zastupitelka hlavního města Petra Kolínská (SZ).
Konečně se podle ní podařilo přimět město, respektive Technickou správu komunikací (TSK), která ročenku vydává, aby zveřejnilo takzvanou dělbu přepravní práce včetně chodců a cyklistů. Tedy jakýsi průřez všedního dne podle toho, jak obyvatelé po městě cestují.
„Čísla jsou to opravdu ohromující. Hromadnou dopravou jezdí 43 % lidí, automobilovou 33 %, pěšky chodí 23 procent a na kolech jezdí pouhé jedno procento obyvatel,“ uvedla Kolínská. Dokladem toho, že hodně Pražanů se cestování auty nemíní vzdát, je i fakt, že vloni byl v porovnání s rokem 1990 automobilový provoz trojnásobný. Na 20,9 miliónu kilometrů, které najela motorová vozidla, se osobní auta podílela 91 procenty. Například po Barrandovském mostě denně projíždělo 135 tisíc aut.
Při schvalování rozpočtu na příští rok bude podle Kolínské dobré kontrolovat, kam půjdou městem vynakládané peníze. Již nyní je poměr mezi investicemi do MHD a do silnic 43 ku 57 procentům. A kvůli stavbě tunelů Blanka na Letné se dá předpokládat, že tomu ani v dalších letech nebude zřejmě jinak. Kolínská, stejně jako zastupitel Jiří Witzany (SNK ED), odmítá přistoupit na tvrzení, že vedení městského okruhu asi půl kilometru od Pražského hradu je tou nejlepší cestou, jak uchránit centrum od další dopravní zátěže a zplodin. „Je to jen další magistrála,“ míní Witzany.
Kolínská považuje výsledky uvedené v ročence za doklad toho, že praktická politika města je v rozporu s jeho strategickým plánem. „V něm je prioritou městská doprava, budování záchytných parkovišť a omezování automobilové dopravy. Skutečnost vypadá jinak,“ řekla.
Za posledních deset let se totiž délka tramvajových tratí prodloužila jen o necelých pět kilometrů, ze 136,4 na 140,9 km. Zhruba stejně, o kolik se prodloužilo do loňského roku metro. Zato se více daří budování parkovacích míst v Pražské památkové rezervaci. „V současné době je v rezervaci 22 700 veřejných parkovacích míst, zatímco na záchytných parkovištích na okraji města je jich pouze přes 2300, stejně jako v roce 2006,“ uvedla Kolínská.
Podle ročenky si město moc pískat nemůže, ani pokud jde o počet světelných křižovatek s preferencí tramvají. Vloni jich přibylo jen sedm, takže je jich 109. Mezi ně patří například křižovatky Bělohorská–Patočkova, či Korunní–Sázavská. Autobusy jsou na tom ještě hůře. Samostatné pruhy k jejich jízdě jsou dlouhé jen přes sedm kilometrů.
Fakta z dopravy za rok 2007
– město má 3770 kilometrů komunikací s 580 mosty a sedmi tunely
– délka tramvajové sítě – 140,9 km
– délka metra – 54,7 km
– provozní délka autobusů – 685 km
– průměrná rychlost tramvají – 18,8 km/hod
– průměrná rychlost metra – 35,8 km/hod
– průměrná rychlost autobusů – 25,7 km/hod
– na tisíc Pražanů připadá 506 aut
Na 20,9 miliónu kilometrů, které najela motorová vozidla, se osobní auta podílela 91 procenty. Např. po Barrandovském mostě denně projíždělo 135 tisíc automobilů
Regionální mutace| Právo – Praha