17. 2. 2026

Od letošního roku vstupují státy Evropské unie do nové fáze ochrany kvality ovzduší. V návaznosti na zpřísněnou legislativu musí systematicky sledovat plnění přísnějších imisních limitů, které budou v EU závazné od roku 2030. V případě jejich překračování mají povinnost již nyní připravovat a realizovat programy ke zlepšení kvality ovzduší.

Jedním z klíčových ukazatelů jsou jemné prachové částice PM2,5. Nový limit sníží roční průměrnou koncentraci z 20 na 10 µg/m³. Praha podle dostupných měření tento budoucí limit nesplňuje na většině území města. Dominantním zdrojem znečištění je zejména automobilová doprava, zatímco vliv lokálních topenišť je významnější především na okrajích metropole.

Problematická zůstává i koncentrace oxidů dusíku (NO₂), které vznikají převážně spalováním paliv v motorech. V centrálních částech Prahy se očekává, že ani v tomto případě nebudou zpřísněné limity bez přijetí účinných opatření plněny. Překračování limitů není jen environmentální problém – může totiž vést k finančním sankcím na úrovni státu a k omezení dotací pro město.

Zdravotní dopady: neviditelná, ale závažná hrozba

Smyslem zpřísňování limitů nejsou postihy, ale ochrana zdraví obyvatel. Částice PM2,5 patří mezi nejnebezpečnější složky znečištěného ovzduší. Vznikají nejen spalováním paliv, ale také mechanickým otěrem brzd, pneumatik či povrchu vozovek. Díky extrémně malé velikosti pronikají hluboko do plicních sklípků a následně do krevního oběhu.

Dlouhodobá expozice jemným prachovým částicím je spojena s vyšším rizikem:

  • kardiovaskulárních onemocnění
  • chronických respiračních potíží
  • zhoršení astmatu a alergií
  • snížení funkce plic
  • rakoviny plic
  • snížené kvality spermií

Podle odhadů Státního zdravotního ústavu přispívá znečištění ovzduší každoročně k předčasnému úmrtí přibližně 700 obyvatel Prahy. Nejzranitelnější skupinou jsou děti. Jejich organismus je citlivější a pohybují se blíže k zemi, kde bývají koncentrace škodlivin vyšší. Významné dopady jsou pozorovány také u seniorů a osob s chronickým onemocněním.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dlouhodobě označuje PM2,5 a PM1,0 za jednu z nejzávažnějších environmentálních hrozeb pro lidské zdraví.

Klíčový faktor? Doprava

Městská doprava představuje v Praze zásadní zdroj emisí. Významnou roli hrají zejména starší dieselová vozidla bez funkčních filtrů pevných částic, která jsou odpovědná za nepřiměřeně vysoký podíl emisní zátěže. Odborné analýzy opakovaně ukazují, že relativně malý počet vysoce emisních vozidel produkuje podstatnou část znečištění z dopravy.

V květnu 2025 upozornily příslušné odbory magistrátu na omezený časový prostor pro přijetí účinných opatření. Mezi navrhovanými řešeními se objevují:

  • zavedení nízkoemisních zón
  • systematická kontrola vysoce emisních vozidel
  • regulace parkování v centru
  • preference bezemisní dopravy (např. u taxislužby)
  • řízení dopravních toků
  • ekonomické nástroje (např. mýtné systémy)

Debata o rozsahu a podobě těchto opatření však  roky zůstává prakticky na mrtvém bodě a současná koalice řešení odkládá.

Veřejná doprava jako součást řešení

Z pohledu kvality ovzduší je klíčovým nástrojem funkční a atraktivní veřejná doprava. V zimních měsících, kdy Praha pravidelně čelí smogovým situacím, by měla MHD představovat spolehlivou alternativu k individuální automobilové dopravě.

Prodlužování intervalů či snižování kapacit může mít opačný efekt: nižší komfort a vyšší přeplněnost mohou část cestujících motivovat k návratu do automobilů. Z environmentálního i ekonomického hlediska tak mohou krátkodobé provozní úspory generovat dlouhodobé náklady v podobě vyšší emisní zátěže, zdravotních dopadů a dopravního přetížení.

Kvalita ovzduší jako otázka kvality života

Kvalita ovzduší není izolovaným environmentálním tématem. Přímo souvisí se zdravím obyvatel, ekonomickými náklady zdravotního systému, urbanistickou kvalitou města i celkovou kvalitou života.

Praha stojí před rozhodnutím, jakým způsobem se s tímto problémem vypořádá. Odborná data, zdravotní studie i zkušenosti zahraničních měst ukazují, že řešení existují. Klíčovou otázkou zůstává jejich politická priorita a systematická realizace. Praha se chlubí snížením imisí CO2, zatímco v oblasti pro Prahu zásadních imisí z automobilové dopravy si současná koalice vybrala zdržovací taktiku.