7. 2. 2011
Nápad na bezdomovecké stanové městečko není nový. Před lety během arktických mrazů vyrostl obdobný projekt na letenské pláni. Pokud vím, v Praze 7 nevyvolal bezpečnostní problémy a prokazatelně zachránil život několika desítkám lidí bez domova. V Praze žije zhruba 3000 bezdomovců a do stanů pravidelně docházelo asi 200 osob.
Na bezdomovce se lze dívat různou optikou. Jedni je vnímají jako nepřizpůsobivé parazity, druzí jako oběti systému. Pravdou je, že jsou součástí každé společnosti. Řada mužů a žen tráví dny a noci na ulici dobrovolně, většina jich k tomuto způsobu života byla donucena okolnostmi.
Bezdomovcem se může stát každý z nás. Potká nás nějaká osobní tragédie, smrt milovaných lidí, nečekaná ztráta peněz či zaměstnání a během několika měsíců můžeme skončit s igelitkou na lavičce.
Ať už si o bezdomovcích myslíme cokoliv, musíme se na ně dívat jako na lidské bytosti, které většinou nemají dost peněz, informací a vůle na zvládnutí běžných problémů. Teploty, které dosahují -15 stupňů, přímo ohrožují jejich život. Není normální bez zájmu sledovat, jak nedaleko našich vyhřátých bytů umrzne člověk.
Idea stanového městečka na Rohanském ostrově, kam by lidé bez přístřeší dobrovolně přicházeli za mrazivých nocí přespat, není dokonalá. Faktem však je, že je to lepší řešení než nedělat nic či realizovat úchylný projekt bezdomoveckého koncentračního tábora připraveného před časem radním hl. m. Prahy Jiřím Janečkem (ODS).
Pražští bezdomovci potřebují ucelenou koncepci. Zde nesmí jít jen o represi, ale o promyšlený systém sociální péče zahrnující služby přímo v ulicích a i cesty, které by zájemcům pomohly k návratu do běžné společnosti. Jsem zvědavý, jestli se koalice ODS-TOP 09 v Praze 8 pochlapí a nabídne magistrátu objekty a prostředky pro realizaci takového projektu.
Petr Vilgus, zastupitel Městské části Praha 8 za Stranu zelených