22. 7. 2009
Více lidí a méně zeleně k rekreaci. Touto větou by se dal shrnout přístup pražského magistrátu a některých radnic při tvorbě nového územního plánu a rozvoji Prahy vůbec.
Typickým příkladem této zvrácené logiky je případ Trojmezí. Plocha o velikosti přes 200 ha na hranicích městských částí Prahy 10, 11 a 15 láká developery už pěkných pár let. V některých případech bohužel musela zeleň ustoupit tlaku developerů, jako tomu bylo např. v případě Slunečného vršku – sídliště navazujícího sídliště Košík – které je směrem k hostivařskému lesoparku oddělené několik metrů vysokou zdí. Kdo neviděl Čínskou zeď, zde může vidět její napodobeninu.
Z logiky věci by si každý normální člověk uvědomil, že pokud někde přibude několik tisíc lidí, tlak na rekreační plochy a zeleň se tím zvýší a proto by se tyto plochy měli rekultivovat a uzpůsobit většímu počtu návštěvníků. Ve vyspělých zemích část těchto prací hradí investor stavby, u nás tomu tak není. Zřejmě nemáme natolik uvědomělé developery a politici jsou natolik slabí, že k tomu stavebníky nedokáží přinutit. Abychom se Kocourkovu vyrovnali, přijde zastupitelstvo hlavního města s ojedinělým řešením – zastavíme i ten zbytek. Jak prosté milý Watsone. Kde není zeleň není třeba její údržby. A lidé? Ti si autem vyjedou někam jinam.
Ne, skutečně nejsem fundamentalista, který by 200 ha polí a luk uprostřed města nechal bez údržby svému osudu. Trojmezí v jehož sousedství žije na 200 000 lidí si skutečně zasluhuje úpravu. Ovšem nikoli v podobě nových bytů a administrativně-obchodních prostor, ale právě v revitalizaci a úpravě území pro oddych a rekreaci. Vždyť zde se přímo nabízí možnost propojení hostivařského lesoparku s přírodním parkem Záběhlice a přírodní památkou Meandry Botiče a rozvoj sportovních ploch. Osobně bych si v lokalitě dovedl představit i nízkopodlažní zástavbu rodinných domů, ovšem nikoli v podobě satelitů bez jakékoli občanské vybavenosti a s nevyřešenou dopravou na okraji Prahy a rozhodně ne koberec rodinných domů ve stylu podnikatelského baroka.
Politici, kteří o tomto rozhodují musí umět donutit developery k inovacím a větším investicím do občanské vybavenosti. Když někde zvýšíme počet žijících lidí, musíme i zvýšit nebo minimálně zkvalitnit plochy a zeleň k rekreaci. Pokud tohle odpovědní politici nedokáží nemají ve svých funkcích co pohledávat.
Jakub Ježek
Zastupitel za Stranu zelených v Praze 11