25. 2. 2022

V součtu téměř deset hodin se ve čtvrtek 24. 2. pražští zastupitelé věnovali osudu okolí vodní nádrže Džbán, kde firma Molepo hodlá stavět bytové domy. I díky tlaku petice Nechte Šárku dýchat iniciované Zelenými byl zamítnut návrh na pořízení změny územního plánu v lokalitě mezi vodní nádrží a Evropskou třídou. Nadále ovšem zbývá vyřešit budoucnost celého areálu a prověřit rovněž jeho problematickou minulost.

Návrh na pořízení změny územního plánu v lokalitě při Evropské ulici, o němž se část politické reprezentace dlouhodobě vyjadřovala vstřícně, byl nakonec na pražském zastupitelstvu jednomyslně zamítnut hlasy 50 zastupitelů napříč politickým spektrem. Zamítnutí zástavby, která by mohla nebezpečně prolomit nezastavitelnost pozemků v cenné lokalitě přírodního parku Šárka-Lysolaje, bylo hlavním požadavkem petice Nechte Šárku dýchat iniciované Stranou zelených. Ta dosáhla během jednoho měsíce přibližně 11 500 podpisů.

„Současnost areálu Džbán je tím vyřešena, žádný návrh na změnu územního plánu není aktuálně na stole,“ uvádí k tomu člen petičního výboru a zastupitel za Zelené Petr Palacký. Budoucnost areálu tím ovšem vyřešena není. Dlouhodobě se domníváme, že jediné správné řešení bude odkup pozemků hlavním městem Prahou. Tato jednání nebudou jednoduchá, hlas 11 500 občanů a občanek však k němu dává jasné mantinely – odkup pozemků nemá být podmiňován ústupky hlavního města z hlediska opětovného prolomení územního plánu.

Koncoví vlastníci společnosti Molepo, ovládané prostřednictvím firmy registrované na Maltě, donedávna nebyli veřejně známi. Deník Právo přitom přinesl v lednu 2022 informaci o tom, že jedním z vlastníků je Vladimír Schmalz, někdejší předseda Výboru pro územní rozvoj na ODS. Ten ve čtvrtek vystoupil veřejně k areálu Džbán vůbec poprvé. Společnost Molepo získala pozemky v okolí areálu Džbán na sklonku roku 2012 od likvidovaného státního podniku Pražská kanalizace a vodní toky, kdy byla jediným účastníkem dražby.

„Prodej pozemků likvidovaného podniku Pražský kanalizace a vodní toky byl nestandardní. Za všechny musím uvést vyjádření tehdejší starostky Prahy 6 Marie Kousalíková, která se podle svých slov dozvěděla o tom, že se nějaká dražba pozemků konala, až s odstupem několika měsíců. Proč o možném prodeji pozemků nejednala nikdy samospráva? Tehdejší legislativa sice činila prakticky nemožné, aby se hlavní město dražby napřímo zúčastnilo, ale proč se dražby nezúčastnila některá z městských společností? A proč stát na jednu stranu odmítal bezúplatný převod pozemků na hlavní město, protože jsou údajně komerčně využitelné, a potom byly prodány za cenu 150 Kč/m2, tedy za cenu, která ceně komerčně využitelných pozemků rozhodně neodpovídala?“ ptal se na včerejším jednání zastupitelstva Petr Palacký.

Doložil rovněž dokumenty, které nestandardní průběh prodeje indikují, a vznesl požadavek, aby byla celá transakce prověřena formou forenzního auditu. Ačkoli se s tímto požadavkem v diskusi ztotožnili zastupitelé napříč politickým spektrem, ve výsledném usnesení zastupitelstva hlavního města Prahy se tento závěr nakonec neobjevil.

Plná verze článku je na webu Zelených Prahy 6.