V roce 2020 by mohly ze země začít vyrůstat první budovy na Rohanském ostrově. Tento pás pozemků v blízkosti centra Prahy patří se svými 20 hektary mezi největší rozvojová území v Praze. Podobu budoucí zástavby developer Sekyra Group veřejnosti blíže představí příští měsíc v rámci komentované procházky dotčeným územím. Průvodcem bude vedle zástupců developera a Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) také architekt Pavel Hnilička. Jeho ateliér je autorem urbanistické studie s regulačními prvky projektu Rohan City.

Zastupitelstvo městské části Praha 8, pod kterou tato významná část čtvrti Karlín spadá, minulý týden projednalo návrh podkladové studie pro změnu územního plánu projektu Rohan City.

„Předpoklad pro schválení urbanistické studie s regulačními prvky je léto 2018,“ řekla Petra Kolínská, náměstkyně pražské primátorky pro územní rozvoj. „U velkých brownfieldů je důležité v co nejranější fázi projektu začít komunikovat s městskou částí a veřejností,“ prohlásila Kolínská v pondělí na konferenci pořádané časopisem Stavební fórum v pražském prostoru CAMP.

Developer Sekyra Group už pochopil, že se otevřená komunikace s veřejností vyplatí. Zapojení veřejnosti do plánování si investor vyzkoušel na jiném svém projektu, Smíchov City. Ten je svou velikostí srovnatelný s pozemky na Rohanském ostrově. V budoucí městské čtvrti na Smíchově vznikne bydlení pro 3300 lidí a další tisíce budou pracovat v nových kancelářských budovách. Občané si sami řekli, které služby by v území nejvíce uvítali, a jejich podněty se promítly do výsledné podoby dvou veřejných parků a budoucího bulváru.

„Investor pod vlivem komunikace s veřejností také snížil zástavbu v průměru o jedno patro. Výsledkem je, že k dokumentaci EIA nepřišla žádná připomínka od veřejnosti,“ podotkla Kolínská. Projekt tak získal kladné stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí. To příjemně překvapilo i samotného developera. „To, že projekt prošel procesem EIA bez odvolání, považuji za bezprecedentní,“ řekl výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle.

Se zapojením veřejnosti developer počítá i ve svém projektu Rohan City, ačkoli jej považuje za nekonfliktní. „Územní rozhodnutí bychom mohli mít letos a stavební povolení příští rok, kdy by se už mohlo začít stavět,“ odhadl Anderle.

Developer má i podporu městské části. „Území Rohanského ostrova je dlouhá léta zanedbanou krajinou brownfieldů. Chceme, aby se ostrov proměnil v plnohodnotnou část města,“ uvedl Roman Petrus, starosta Prahy 8.

„Praha 8 se ke studii staví pozitivně i proto, že Rohan City má tvořit souvislý pás zeleně s vodními plochami a s řadou míst k relaxaci. Zároveň počítá s preventivními opatřeními proti povodním,“ doplnil Radomír Nepil, místostarosta Prahy 8.

Město vyškolilo první úředníky

Město chce, aby jednotlivé městské části, veřejní i soukromí investoři o svých stavebních záměrech veřejnost lépe a dostatečně dopředu informovali a do projektů občany i zapojili. Institut plánování a rozvoje proto spustil na podzim školení v tzv. participaci. O školení je zájem, IPR dosud proškolil více než stovku lidí − zástupců pražských městských částí z řad zaměstnanců odborů územního rozvoje, mluvčích, ale i úředníků stavebních úřadů. Teď se chystá školení nabídnout i developerům a architektonickým kancelářím.

„Všechny městské části, stavební úřady i odbory územního rozvoje si uvědomují, že nastává doba, kdy se občané budou aktivněji angažovat v plánovacích procesech,“ říká Milan Brlík, vedoucí kanceláře participace na IPR. Lidé jsou vůči developerům nedůvěřiví. „Často se naštvou jen kvůli tomu, že nemají informace, ačkoliv vědí, že developer v jejich sousedství něco chystá,“ vysvětluje Brlík.

Veřejnost má podle něj smysl zapojovat do vytváření podoby veřejných prostor, a nikoliv ji nechat rozhodovat o struktuře staveb, protože například jejich výška a objem jsou dané regulací. Lidé si tedy mohou říct, co jim v sousedství chybí − školka nebo hřiště. Absolvent jednodenního školení by podle IPR měl být schopen odhadnout, kdy veřejnost zapojit a kdy ne a jakým způsobem.

„Ideálním scénářem by bylo, aby za rok nebo dva každý developer a každá architektonická kancelář věděli, jak zapojit veřejnost do plánovacího procesu, a aby to věděly i městské části, které by měly s developery spolupracovat,“ míní Brlík.

Čím dřív, tím líp

Některé radnice, jako je Praha 5 či Praha 12, si participaci vyzkoušely. Vedle již zmíněného projektu Sekyra Group na Smíchově také Skanska Reality v Modřanech a Michli. Druhý jmenovaný investor s tímto modelem komunikace přišel nezávisle na iniciativě IPR a inspiroval se příklady ze Švédska, domovské země mateřské společnosti Skanska, která s ním má mnohaleté zkušenosti.

„Veřejnost by měla být zapojena včas, aby nedocházelo zbytečně k protestům a aby zároveň development odpovídal potřebám dané lokality,“ dodává. Díky tomu lze odbourat možné protesty, které nejčastěji nastávají v období kolem schvalování územního rozhodnutí nebo stavebního řízení. A není to jen o prevenci rizik. „Městské části se mohou stát lepším hospodářem,“ říká Brlík. Zvyšuje se šance, že investice poplynou správným směrem a povedou ke zlepšení kvality života místních obyvatel.

Do složité situace se naopak dostal developer Trigema se svým projektem Paprsek. Ten plánuje na sídlišti kousek od stanice metra Stodůlky postavit na místě betonového obchodního centra z minulého režimu nové bytové domy. To je, jak podotýká Brlík, dnes využívané jen částečně a rozhodně není ozdobou okolí. V parterech budoucích bytových domů investor počítá s obchody a službami, které tam veřejnosti chybí. Problém je ale v tom, že řada místních obyvatel se o projektu dozvěděla pozdě. „Proti záměru vznikl místní protest, lidem se zdají domy příliš vysoké,“ říká Brlík. Ke škodě je podle něj i to, že se do plánování nezapojila městská část.

Územní plán ale výstavbu na pozemku umožňuje a město má obecně zájem na tom, aby v okolí stanic vlaku a metra vznikala hustá zástavba, která je pro městský rozpočet ekonomicky výhodnější. Snižuje se tím potřeba využití automobilové dopravy. Zájmy jednotlivců, kterým se změní například výhled z okna, jdou pak stranou.