24. 2. 2017
Jednou z priorit současného vedení Prahy 4 je otevřený úřad a co nejširší zapojení veřejnosti do správy městské části. Zlepšit komunikaci s obyvateli, dosáhnout shody o rozvoji Prahy 4 a nalézt dobrá řešení závažných problémů je možné pouze vzájemným dialogem, a to nejen s odborníky, ale také s veřejností.
Participace se v současné době začíná uplatňovat v širším měřítku při projednávání investičních záměrů, ale může se týkat i dalších aspektů života městské části. „Mluvit s lidmi je pro mne jako komunálního politika a představitele samosprávy samozřejmostí,“ říká starosta městské části Praha 4 Petr Štěpánek (Trojkoalice/SZ). „Potřebuji vědět, co si lidé myslí o naší práci, co v městské části chtějí, a co ne, co by se mělo zlepšit. Dostali jsme od voličů mandát na čtyři roky, jsme správci majetku městské části a musíme s ním hospodařit co nejlépe a k prospěchu našich obyvatel.“ Veřejnost se v Praze 4 může už déle než dva roky aktivně zúčastnit jednání výborů zastupitelstva městské části a komisí její rady, což je v České republice stále ještě spíše ojedinělá než běžná praxe. Občané nejsou přitom pouhými pasivními diváky, ale mohou aktivně diskutovat a předkládat návrhy. Otevření výborů a komisí zpřístupňuje zájemcům celé spektrum dění v městské části, a otevírá jim tak možnost sledovat a případně kontrolovat celý proces rozhodování až do usnesení rady či zastupitelstva. „Komise územního rozvoje a výstavby patří k těm, o jejichž jednání má veřejnost největší zájem. Projednává každý developerský projekt ještě před tím než developer požádá o územní rozhodnutí, to jak zapadá do urbanistické struktury i jeho dopad na životní prostředí. Může tedy ovlivnit tak důležité parametry staveb, jako jsou výška a celková hmota objektů,“ uvádí radní pro územní rozvoj a výstavbu Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice/SZ). K tomu, aby se obyvatelé městské části, popřípadě i jiné osoby, mohli zúčastnit jednání komise nebo výboru, stačí, aby vyplnili registrační formulář. Lidé, kteří nemají přístup k internetu, mohou využít informační centra městské části, kde vyplní registrační formulář společně s úřednicí.
Co je participace
Participativní plánování pomáhá sladit názory hlavních účastníků plánovacích procesů, budovat konsensus a předcházet konfliktům mezi stranami zastupujícími různé zájmy.
Přínosy participace
■ efektivní participace veřejnosti může pozitivně ovlivnit projednávání investičních záměrů a šetří tak čas i lidské i finanční zdroje;
■ volbou vhodných nástrojů participace umožňuje i zapojení marginalizovaných skupin se specifickými potřebami (například seniorů, rodin postižených chudobou nebo hendikepovaných) do procesů městského plánování;
■ participativní plánování tak nejen posiluje demokratické principy, jako je transparentnost a odpovědnost při plánování města, ale stává se také důležitým prostředkem komunitního rozvoje.
Veřejná fóra
Obyvatelé Prahy 4 jsou vítaní na každém jednání zastupitelstva, ale mnohem větší šanci seznámit představitele samosprávy a pracovníky úřadu městské části se svými problémy a náměty mají na veřejných fórech pořádaných v rámci místní Agendy 21. V Praze 4 se tato fóra konají od roku 2015 a uskutečnila se postupně na pěti místech – v Podolí, Lhotce, Nuslích, Krči a na Spořilově. Každého veřejného fóra se dosud zúčastnilo zhruba 100 občanů a nejčastějším námětem jejich připomínek jsou doprava, životní prostředí a bezpečnost. „Setkání s veřejností pořádáme proto, abychom shromáždili co nejvíc informací a podnětů, komunální politici si tak trochu vymění roli s občany, méně mluvíme a naopak u jednotlivých tematických stolů více posloucháme, co naše obyvatele trápí a co by chtěli změnit,“ říká o veřejných fórech starosta Petr Štěpánek, který je v Praze 4 odpovědný za místní Agendu 21. „Samozřejmě vše, co lidé požadují, není v kompetenci městské části, ale takový argument nepovažujeme za odpověď. Pokud jde o náměty, které nemůžeme sami vyřídit, protože jsou v kompetenci hlavního města, kontaktujeme příslušné organizace, například Pražské služby, nebo Technickou správu komunikací, a jednáme s nimi o změně či nápravě. S veřejností jsme takto spolupracovali na zlepšení bezpečnosti přechodů u základních škol a na dalších exponovaných místech. To je závažné téma, které bylo dlouhé roky podceňované.“
Podoba Prahy 4
Dobré zkušenosti s komunikací s veřejností využívá městská část také při přípravě generelu veřejných prostranství. Ten má sloužit jako strategický nástroj při správě, údržbě a revitalizaci veřejného prostoru. Přinese dlouhodobou vizi pro uspořádání ulic, náměstí, parků a dalších veřejných prostranství v Praze 4 a bude podkladem pro rozhodování o jejich budoucí podobě a využití. Mapa veřejných prostranství bude dostupná na webu městské části. A protože jde o veřejná prostranství, bez názorů veřejnosti by to nemělo smysl. „Chceme mít zmapovaná všechna veřejná prostranství, která jsou u nás v Praze 4 ve vlastnictví hlavního města Prahy, městské části nebo v soukromém vlastnictví,“ uvedla radní pro územní rozvoj a výstavbu Alžběta Rejchrtová. „Také si chceme vytvořit akční plán úprav veřejných prostranství a pustit se do jeho realizace. Právě proto potřebujeme znát názory veřejnosti, která místa nejvíce využívají a která by potřebovala zlepšit co nejdříve.“ Na konci loňského roku se proto konala čtyři veřejná setkání, na nichž se architekti, kteří generel zpracovávají, ptali obyvatel z Prahy 4, jak vnímají veřejná prostranství, co se jim na nich líbí nebo nelíbí, co by navrhovali zlepšit, a to jak z hlediska údržby, zeleně či bezpečnosti. A další veřejná setkání se plánují na letošní rok. Vytvořenou databázi bude samospráva využívat i při vypracování stanovisek Prahy 4 v územních a stavebních řízeních ve vztahu k rozvoji veřejných prostranství. Databáze bude sloužit rovněž jako podklad pro zadání konkrétních úprav veřejných prostranství ve správě městské části a jako podklad pro stanoviska městské části ve vztahu k celoměstským rozvojovým záměrům.
Jsme komunita
S veřejností se představitelé městské části Praha 4 setkávají i při dalších, tentokrát méně formálních příležitostech, které městská část podporuje. Jsou to například akce jako Zažít město jinak, Slušně bez aut, komunitní zdobení vánočních stromků a komunitní zahradničení. Všechny přispívají k navazování přirozených kontaktů mezi lidmi v určité lokalitě Prahy 4 i kontaktů obyvatel s jejich komunálními politiky. Politika se tak v Praze 4 nedělá jen na radnici, v zasedacích sálech a v kuloárech, ale s jistou nadsázkou lze říci, že také na ulici. „Komunální politika se odehrává v místě bydliště a záleží na ní vlastně víc než na tom, kdo je prezidentem nebo premiérem. Rozhodnutí radnice pocítí na vlastní kůži každý, ať se jedná o zeleň ve vaší ulici, o park v sousedství, o kvalitu školy nebo o to, zda se vaše dítě dostane do školky. Čistota ulic, parkování, hluk a emise z dopravy, pocit bezpečí, dostupnost bydlení – o tom všem rozhodují zastupitelé,“ uzavírá starosta městské části Praha 4 Petr Štěpánek.
zdroj: článek vyšel v časopisu Veřejná správa 3/20017